Po dlouhých hodinách tvrdého vyjednávání ministři zemědělství EU nalezli shodu na společném postoji Rady k budoucí podobě Společné zemědělské politiky (SZP). Diskuse o nastavení SZP po roce 2013 tím nicméně nekončí. Jde pouze o první, byť velmi podstatný krok, neboť pod taktovkou irského předsednictví budou následovat intenzívní vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. S ohledem na značnou názorovou nejednotnost v rámci těchto tří institucí se dá předpokládat, že nalezení kompromisu bude složité.

České republice se v uplynulých měsících podařilo vyjednat řadu zlepšení návrhů reformy SZP, například u ozelenění přímých plateb. „Do finálního ministerského vyjednávání jsme šli se třemi základními prioritami, a to s otázkou nastavení jednotného limitu vázané podpory pro citlivé sektory, vymezením méně příznivých oblastí a otázkou finanční disciplíny u přímých plateb,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Dobrovolně vázané podpory budou v novém programovacím období důležité pro podporu živočišné výroby. Proto Česká republika žádala o nastavení jednotného limitu pro vázanou podporu pro nové i staré státy Unie.

„Dosaženou dohodu pro Českou republiku považuji za úspěch, neboť ve všech prioritních oblastech došlo k posunu naším směrem. V rámci kompromisu jsme se dohodli na možnosti navýšit vázanou podporu až na 12 procent, což bude důležité pro podporu živočišné výroby. Text rovněž plně reflektuje požadavky České republiky v otázce méně příznivých oblastí a navíc jsme získali čas na další jednání o problematické frančíze,“ uvedl ministr Bendl.

Ve vymezení méně příznivých oblastí se podařilo vyjednat přechodné období pro ty oblasti, které již nebudou způsobilé pro podporu v příštím programovacím období, což nadále umožní finančně podpořit dnešní znevýhodněné oblasti. Irské předsednictví akceptovalo požadavek ČR, aby bylo možno degresivním způsobem pokračovat v platbách na současné plochy trvalých travních porostů a vycházet z nynější úrovně podpory pro zemědělce, kteří po roce 2013 s ohledem na nové podmínky nového vymezení méně příznivých oblastí již nemají mít na podporu nárok. To umožní podnikům adaptaci na nové podmínky a předejde náhlým výpadkům příjmů.

Pokud jde o otázku finanční disciplíny, klíčová je tzv. frančíza, tedy opatření rozlišující úroveň podpory podle velikosti podniků. Ta má zásadní vliv na budoucí stanovování výše příspěvků jednotlivých států EU k financování rezervy pro případ krizí, což je s ohledem na velikostní strukturu zemědělských podniků v ČR velmi problematické. České republice hrozí, že by na financování krizové rezervy přispívala více než většina států EU, s čímž nesouhlasila. Je proto pozitivní, že se ministři zemědělství dohodli, že tato otázka bude dořešena později.

Dlouhodobou prioritou České republiky bylo rovněž odstranění zastropování přímých plateb či aplikace tohoto opatření na dobrovolné bázi. Ministři zemědělství do dohody zapracovali rozhodnutí hlav států a předsedů vlád z únorové Evropské rady. Rada proto bude při jednání s Evropským parlamentem požadovat, aby případné využití zastropování plateb bylo pro jednotlivé země dobrovolné.

Jan Žáček, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství