Vydatné deště, které zapříčinily na mnoha místech ČR extrémní povodně, způsobují zemědělcům velké problémy, a to zejména v dobytkářských oblastech v pohraničí, kde dochází ke značnému rozbahnění půdy. Díky tomu, že travní porosty zadrží 40x větší objem vody než kukuřičné pole a 30x více vody než pole osázené bramborami, neskončí značná část vody rychle v řekách a zásadně tak snižuje rozsah povodní.

Bohužel je vlivem těchto extrémních přírodních podmínek v první řadě ohroženo krmení dobytka a jeho zásobení. Kvůli letošním dešťům budou farmáři hospodařící na loukách a pastvinách schopni sklízet krmení pro zvířata ve formě senáží až od poloviny června, přestože standardní období pro senážování trvá od poloviny května do konce června. Budou mít tak jen třetinu obvyklé doby na to, aby udělali první zásoby krmení na zimu. To znamená problémy s kapacitami pro sekání, obracení, nahrabování, sběr hmoty s řezáním a svážení krmení k farmám. V druhé řadě znemožňují nadměrné srážky i výrobu sena, která bude muset být odložena na pozdější období.

Posun sklizně přitom způsobuje stárnutí porostů a vzhledem k množství vody a rychlému růstu jejich polehávání. Následný vysoký podíl vlákniny a nižší podíl živin vede k dalšímu zhoršení kvality sena a senáží. „Jedná se o stejnou komplikaci, jakou představují v nížinách mokré žně,“ říká Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí. Nižší výživná hodnota krmení samozřejmě znamená nižší dojivost a nižší přírůstky.

Svaz marginálních oblastí bude apelovat na ministra zemědělství Petra Bendla, aby uvedené jeho úřad zohlednil u zemědělců s nadprůměrným podílem travních porostů a dobytka na nich paseného. „Budeme žádat o posunutí úředních termínů sečí, protože současné zpoždění prací činí 3 týdny a zemědělci v méně úrodných oblastech mají sklizeno zhruba desetinu toho, co loni touto dobou,“ dodává Boleslav.

Celkově se však i v letošních deštích znovu ukázalo, že krajina mnohem lépe odolává extrémním klimatickým jevům díky změně výrobní struktury hospodaření v podhorských oblastech započaté v 90. letech minulého století. Letošní srážková a povodňová situace důkladně prověřila stabilitu systému extenzivnějšího hospodaření s vyšším podílem travních porostů a dobytka v neúrodných a erozí ohrožených oblastech.

Zemědělci v těchto oblastech hospodaří v souladu se životním prostředím, což je vykoupeno nižší produkcí. Za to, že nemohou vyrobit tolik potravin však musí snášet účelové a nepravdivé výtky o nevýrobě od neinformovaných zemědělských předáků z nížiny. Uvedené je ale dáno především nepochopením faktu, že cílem zemědělstvím není pouze produkce potravin, ale také mimoprodukční funkce vodohospodářské, hygienické, protierozní a další. Minulé povodně i tato poslední tuto skutečnost bezezbytku potvrdily.

Ing. Milan Boleslav
předseda Svazu marginálních oblastí