Přirozená plemenitba je v chovech masného skotu hlavní reprodukční metodou. Vedle ní však stojí inseminace, která má rovněž mnoho nesporných výhod a zejména pro plemenařící chovatele je to nezbytný způsob, jak zvýšit genetický pokrok ve stádě. Komerčně zaměřenými chovateli je však tato reprodukční technika mnohdy neprávem opomíjená anebo dokonce přímo zavrhovaná, aniž by znali všechny její přínosy. Zejména v případě menších chovatelů vychází inseminace rovněž ekonomicky lépe. Aniž bychom chtěli kohokoliv odrazovat od nákupu plemeníka, podívejme se na využití inseminace v masných stádech podrobněji.

Inseminace z pohledu zootechnického

Obvyklý hlavní protiargument proti inseminaci zní: nemáme uličku, nemáme fixační klec, nemáme lidi na nahánění krav, nemůžeme vyhledávat říje atp. To jsou ovšem zpravidla zástupné výmluvy, jak zdůvodnit proč to nejde, když se nechce. Každá normálně fungující farma masného skotu potřebuje ke své práci naháňku, uličku a fixaci, a to nikoliv kvůli inseminaci, ale pro bezproblémovou manipulaci se stádem při běžných zákrocích, vážení či třídění skotu. Je však pravdou, že oddělování krav v říji a jejich fixace pro inseminaci je pracovní operací "navíc". Proto se často používá synchronizace říje plemenic na jedno nebo dvě "píchnutí" s následnou inseminací celé skupiny. Pokud se tato metoda prakticky osvědčuje v konkrétním chovu, nelze ji zavrhnout. Je však třeba vzít v úvahu vyšší náklady na veterináře a na hormonální přípravek. Pokud po synchronizaci říje plemenice dobře zabřeznou, je vyhráno. Horší je nízké zabřeznutí, nejen z hlediska ekonomického.

Velmi perspektivní technologií v zimovištích masných krav se stávají samopoutací krmné zábrany. Plemenařící stáda, kde inseminace je nezbytným hybatelem genetického pokroku, se bez nich prakticky neobejdou. Inseminační praxe je v této technologii výrazně usnadněná. Chovatel si v období zapouštění trochu ráno přivstane, v klidu před ranním krmením sleduje skupinu krav po otelení. Krávy, na které ostatní skáčou, jsou spolehlivě v říji. Poznamenáme si tedy jejich ušní čísla nebo je označíme barevně. Pak se zaveze krmení, plemenice se zapoutají. Inseminace může snadno proběhnout přímo v krmišti, bez jakéhokoli rušení stáda.

Inseminace z pohledu ekonomického

Protiargument je: Inseminační dávky a platba za úkon jsou drahé. Proč platit za něco, co bez starostí snadno zajistí plemenný býk? Vezmeme-li v úvahu, že cena průměrně kvalitního plemenného býka je 80.000 Kč a jeho jatečná cena po vyřazení je 40.000 Kč, jsou náklady na plemenitbu 40.000 Kč. Rozložíme-li je na čtyři roky, což je doba po jakou průměrně býk v plemenitbě působí, dostaneme se na částku 10.000 Kč/rok. Cena krmného dne býka je +/- 60 Kč na den, tedy zhruba 22.000 Kč za rok. Jeden rok plemenitby býka je tady zatížen nákladem 32.000 Kč. Počítaje od býků mladých až po starší, v průměru dobře potentní plemeník zajistí březost 32 plemenic (myšleno v systému sezónního připouštění od začátku s odebráním býka ze stáda do 30. června běžného roku). Suma sumárum jedna zabřezlá plemenice po býkovi v přirozené plemenitbě je nákladově zhruba na úrovni 1.000 Kč.

Porovnejme to s inseminací: Inseminační dávka opravdu kvalitního býka pro komerční stáda stojí kolem 200 Kč, inseminační úkon vyjde na zhruba 120 Kč. Po inseminaci zabřezne okolo 50 % plemenic (krávy + jalovice). Náklad na inseminaci je tedy 200 + 120 = 320 Kč. Náklad na zabřezlou při 50% březosti představuje 320 x 2 = 640 Kč po býkovi v inseminaci.

Tato kalkulace je samozřejmě značně zjednodušená, ale ukazuje, že inseminace nám může přinést zabřezlou plemenici dokonce levněji než přirozená plemenitba. V komerčních stádech se pochopitelně bez býků neobejdeme. Platí heslo, že inseminace popohání genetiku stáda, býci to doskočí a jistí březost. Samozřejmě známe případy nízké březosti po inseminaci, ale každý rok máme také nešťastné chovatele, kdy býk ve stádě zklamal a nezabřezla po něm ani jedna kráva (jak se toho vyvarovat viz tento článek). A to už je skutečná ekonomická katastrofa! Proto doporučujeme ideální model - v zimovišti, jakmile krávy přicházejí do říje, soustavně inseminovat. Býky použít na "doskok" a zařadit je do stáda až současně s vyhnáním na pastvu.

Inseminace z pohledu genetického pokroku

V inseminaci působí ti nejlepší (a taky většinou nejdražší) býci. Mají vysoké plemenné hodnoty pro přímý i mateřský efekt. Jejich telata tedy výborně rostou a jejich dcery jsou kvalitní matky. Při prohlídce stáda masných krav s telaty na pastvě obvykle už pouze vizuálně odlišíte telata po inseminaci od telat po přirozené plemenitbě. Inseminační firmy totiž vybírají a nakupují cca 1% top nejlepších býků z odchoven nebo přímo od českých, případně zahraničních chovatelů. Je skoro nemožné mít ve stádě v přirozené plemenitbě stejně kvalitního býka jakými jsou býci v inseminaci. A když, tak máte jednoho a v nabídce inseminační firmy je jich plný katalog. Přesto však i při výběru firmy buďte obezřetní a pracujte pouze s fundovanými odborníky, kteří mají kvalitní masný program a "masňákům" skutečně rozumí. Mnohé inseminační firmy mají totiž v nabídce masné býky "jen do počtu", aby měli "něco" v katalogu, ale jejich kvalita (zejména díky stáří genetiky) nemusí být vždy to pravé ořechové.

Závěr

Tento článek si neklade za cíl odrazovat chovatele od využívání býků v přirozené plemenitbě, ale nastínit i výhody, které inseminace přináší a které si mnohdy chovatelé dostatečně neuvědomují. Rozhodnutí, co je v konkrétních podmínkách jednotlivého chovatele ekonomické a opodstatněné, si však musí každý zodpovědný farmář vyhodnotit sám.