Ministerstvo zemědělství ve své včerejší tiskové zprávě poprvé oficálně avizovalo, že připravuje nové dotační podpory pro sektor živočišné výroby (zpráva MZe ZDE). V případě masného skotu se jedná o dotační programy na tzv. dobré životní podmínky zvířat neboli welfare. Takto aktivita vzešla z požadavků našeho svazu, kdy pan ministr na osobní schůzce uvedl, že právě oblast welfare je z jeho pohledu jedinou možností, jak v současné době směřovat do odvětví chovu masného skotu další finanční prostředky.

Na základě toho jsme na sklonku loňského roku vypracovali návrh několika opatření, která by podle našeho názoru mohla danému typu dotace vyhovovat a která legislativně odpovídají pravidlům pro tento typ podpor. Na lednové schůze za účasti MZe, všech nevládních organizací a některých odborných svazů byla většina z těchto námětů podpořena, doplněna či mírně modifikována. Aktuální stav návrhů opatření pro masný skot, která se podle níže uvedeného schématu dále zpracovávají a připravují, je následující:

ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu – podpora zlepšení životního prostředí masného skotu, ošetřování paznehtů, zajištění ohřevu napájecí vody, sekční provoz zimoviště – zajištění managementu stáda.

O dalších tématech se stále ještě diskutuje a není jasné, zda budou či nebudou do těchto podpor zahrnuta. Pokud vše půjde podle plánů, předpoklad ministerstva je, že by welfare podpora masného skotu mohla začít fungovat již od příštího roku.

V této souvislosti je však potřeba znát, že celá problematika welfare dotací je legislativně dosti "sešněrována", manévrovací prostor je výrazně omezený, a proto zdaleka ne všechna opatření, která by z chovatelského pohledu byla smysluplná, je možné do welfare plateb zařadit. Pro lepší představu, jak celý proces přípravy a schvalování podobného typu podpor funguje, uvedu několik řádků.

Předně je lze uvažovat pouze o takových opatření, která lze "napasovat" na jeden z typů operací vyjmenovaných v tzv. Agri pokynech, kterými se schvalování řídí (Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020). Dále, navržená opatření musí jít jednak nad rámec standardů definovaných v platné legislativě, ale i běžné praxe v daném státě. Jinými slovy, pokud se nějaké úkony v chovech již rutinně provádí, nelze je zahrnout do podporovaných aktivit, neboť nejde již o plošné zlepšení úrovně podmínek chovaných zvířat. Současně se nesmí jednat o investiční opatření či operace související s vyšší potřebou lidských zdrojů nebo úkony zlepšující výhradně zdraví zvířat. A aby to nebylo tak jednoduché, vše je nutné podložit různými studiemi a vědeckými pracemi dokazující, že dané opatření má skutečný a prokazatelný pozitivní vliv na zlepšení pohody chovaných zvířat. Pokud jsou všechna výše uvedená kritéria splněna, přichází na řadu přesné zkalkulování finančních nákladů (vypočtení finanční újmy), která s realizací opatření souvisí, a která je pak základem pro nastavení sazby dotace. Teprve poté může započít negociační proces s Evropskou komisí, který podle charakteru opatření trvá v průměru tři až šest měsíců, někdy i déle.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že výsledek rozhodně není jasně dopředu zaručen. Z velké části záleží nejenom na kvalitě připravených materiálů, ale také na umu a schopnostech úředníků vyjednávajících s příslušnými unijními pracovníky vysvětlit a obhájit daný záměr. Rozdíl oproti podporám welfare, které již běží pro dojený skot, je v tom, že tyto nové tituly jsou připravovány v rámci národních zásad, nikoliv PRV. Z hlediska vyjednávání s EU by to mohla být určitá výhoda, neboť když jde o národní zdroje, Unie není zpravidla tak přísná, avšak z pohledu naplnění obálky finančními zdroji je to zase spíše nevýhoda (zatímco zdroje PRV jsou jasně dané, v případě národních dotací se jedná o každoroční schvalování rozpočtu a naplňování jednotlivých kapitol dle finančních možností resortu).

O dalším vývoji budeme chovatele samozřejmě informovat.