Národní ozdravovací program IBR spěje ke konci
15.12.2016, Kamil Malát |
Na konci prosince to bude již jedenáct let od zahájení Národního ozdravovacího programu (NOP) od IBR v České republice. V polovině letošního roku, kdy jsou zpracovány zatím poslední oficiální výsledky NOP, činil počet hospodářství, která byla prohlášena za úředně prostá 19.462, což je 97,42 %. Dokončení NOP od IBR stále limitují hospodářství, v nichž je dosud chován infikovaný skot. Bohužel je mezi nimi i několik chovatelů skotu BTPM. K 30.6.2016 zbývalo v ČR 37 hospodářství s infikovaným skotem (0,2 %). Jedná se vesměs o hospodářství, která v důsledku závažných nedostatků v průběhu ozdravování dosud nedokončila ozdravování nebo v průběhu NOP od IBR přišla o status úředně prostého.
Dle údajů v ústřední evidenci bylo v ČR k 30.6.2016 - 20 039 aktivních hospodářství s chovem skotu. Dle zjištění KVS však v 62 hospodářstvích skot ve skutečnosti chován nebyl, protože chovatelé jej po ukončení chovu neodhlásili. Tato skutečnost byla při výpočtu procenta prostých hospodářství zohledněna. K 30.6.2016 byl status IBR prostého hospodářství udělen 19.462 hospodářstvím. Z tohoto počtu již bylo 16.835 hospodářství zcela bez vakcinovaných zvířat a v 2.627 hospodářstvích zůstává ještě část vakcinovaných zvířat.
Z celkového počtu hospodářství aktivně chovající skot dosud neobdrželo status úředně prostého 461, přičemž 123 hospodářství z uvedeného počtu ještě ozdravuje, respektive je již ve fázi prvního nebo druhého závěrečného vyšetření. Dalších 62 hospodářství z celkového počtu jsou hospodářství, na kterých ve skutečnosti nejsou chována žádná zvířata, jak bylo zjištěno kontrolou KVS. V uvedeném počtu hospodářství bez statusu je zahrnuto ještě 25 hospodářství s výkrmem skotu určeného na vývoz, kterým zatím nelze status přidělit z důvodu, že zvířata nepocházejí výhradně z hospodářství prostých nebo pocházejí z jiného členského státu, byť splňují dodatečné garance dle platné legislativy. Ve výsledku tedy zůstává 251 hospodářství, která nemají status prostého ani ozdravujícího hospodářství. Jedná se především o drobnochovatele, kterým nelze zatím administrativně status přidělit, jelikož dle NOP od IBR není zakázán nákup zvířat (telat) z ozdravujících hospodářství, byť se jedná o neinfikovaná, vakcinovaná zvířata. Od roku 2017, kdy již nebude platit NOP od IBR, bude možné přesouvat na hospodářství pouze zvířata z hospodářství prostých, čímž drobnochovatelé získají automaticky statusy IBR prostých hospodářství.
Poslední infikovaná zvířata se nacházejí především v základních stádech (u krav), ale v ojedinělých případech i u mladého skotu. Rozdíl mezi počtem hospodářství, v nichž jsou chována infikovaná zvířata a počtem hospodářství, v nichž dosud nebylo dokončeno ozdravování, tvoří jednak hospodářství návazná jako např. teletníky, odchovny mladého skotu, samostatné výkrmny, v nichž infikovaná zvířata již nejsou, ale jsou na hospodářstvích s infikovanými zvířaty závislá.
Legislativa EU, konkrétně rozhodnutí Komise (ES) č. 558/2004, stanovuje v IBR prostých stádech každoročně ověřovat jejich status vyšetřením zvířat starších 24 měsíců. Vyšetření je možné provádět ze vzorků krve a vzorků mléka. Úkony v Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace (dále jen „MKZ“) se tomuto ustanovení plně podřizují. V roce 2016 došlo ke změně v tom, že vzorky mléka již neodebírá inspektor KVS, ale přímo chovatel. Chovatelé, kteří dosud nedokončili ozdravování a je u nich nezbytné provádět laboratorní kontrolu průběhu ozdravování, budou nadále využívat ustanovení kapitoly V. MKZ. To znamená, nezbytné úkony v průběhu a v závěru ozdravování hradí i v roce 2016 stát. Pokud jde o závěrečná vyšetření, stát hradí pouze dvě s negativním výsledkem. Jsou to dvě následná vyšetření v rozmezí 6 měsíců, na jejichž základě je možné hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. Z toho vyplývá pro chovatele povinnost přesné evidence infikovaných zvířat, ale také zabezpečení stanovené diagnostické kontroly (namátkových vyšetření), aby se nestalo, že ještě závěrečná vyšetření odhalí infikovaná zvířata. V tomto případě se vyšetření nepovažuje za závěrečné a je nezbytné po vyřazení infikovaných zvířat toto vyšetření opakovat. V případě, že existují pochybnosti, že ve stádě mohou být infikovaná zvířata administrativně vedená jako neinfikovaná, je nezbytné provést před prvním závěrečným vyšetřením cílené došetření.
Z důvodů urychleného dokončení ozdravování od IBR v České republice bylo rozhodnuto, že k 31. 12. 2016, tedy po 11 letech průběhu bude NOP od IBR ukončen. Je reálné předpokládat, že do této doby poklesne počet hospodářství s infikovaným skotem pod 25. Pro hospodářství, která nestihnou dokončit ozdravování do uvedeného data, budou Krajskými veterinárními správami od 1. 1. 2017 nařízena mimořádná veterinární opatření a ozdravování bude dokončeno v režimu těchto opatření. Pro úspěšné dokončení ozdravování se jeví jako potřebné zejména:
• Trvale odborně spolupracovat s chovateli, kteří dosud chovají infikovaná zvířata nebo se ve stádě dosud šíří infekce. Čtvrtletně přímo v hospodářství hodnotit kvalitativní posun procesu se zaměřením na provádění všech úkonů spojených s ozdravováním, včetně průběžného hodnocení eliminace infikovaných zvířat ze stáda, která by měla být vyřazována v rámci brakace přednostně.
• Zajistit dovyšetření všech zvířat na hospodářstvích s pozitivním skotem, u kterých zatím nebylo provedeno žádné vyšetření. Do konce roku 2016 musí být znám skutečný počet infikovaných zvířat na hospodářství. Na základě skutečného počtu infikovaných zvířat budou individuálně pro každé hospodářství s pozitivním skotem od 1. 1. 2017 nařízená mimořádná veterinární opatření.
• S ohledem na ochranu IBR prostých stád, projednat s chovateli stanovení zásad individuální biologické ochrany pro dané hospodářství s vymezením konkrétních chovatelských opatření proti zavlečení původce IBR do stáda. Většina chovatelů již si uvědomuje rizika spojená s přemísťováním zvířat a nepodceňuje je. Na druhé straně však jsou podceňována rizika spojená s možným přenosem původce osobami přicházejícími do přímého kontaktu se zvířaty, obslužnými dopravními prostředky, stájovou mechanizací a podobně. Za tímto účelem vydala SVS mnoho informativních materiálů, některé i ve spolupráci s chovatelskými svazy skotu. Jako nejúčinnější by se jevilo, kdyby každý chovatel pro své hospodářství (celou farmu) zpracoval individuální plán biologické ochrany, šitý na míru danému hospodářství a dbal na jeho dodržování. Včasné ukončení ozdravování je nutné i proto, že je pravděpodobné, že do konce roku 2016 bude úspěšně ukončeno ozdravování v celé SRN, která je největším obchodním partnerem českých chovatelů, pokud jde o živá zvířata či zárodečné produkty (sperma, vajíčka, embrya).
• Nepodceňovat rizika zavlečení infekce ze zahraničí, zejména ze států, kde se ještě pro ozdravování nerozhodli a je zde velký podíl infikovaných stád. Největším rizikem je infikované zvíře, ale i člověk přicházející do přímého kontaktu se zvířaty, pohybující se mezi stády s různou nákazovou situací. Pro přemisťování skotu stále platí zásady článku 15 NOP od IBR, které jsou nastaveny tak, aby chránily chovatele, který má prosté stádo.
• Nepodceňovat rizikovost výstav a přehlídek zvířat. V současné době, kdy je dokončováno ozdravování, je logickým požadavkem, že se těchto akcí v ČR mohou zúčastňovat výhradně zvířata z IBR prostých hospodářství. Dále by mělo být samozřejmostí, že zvířata na výstavách budou ošetřovat a ke zvířatům budou mít přístup pouze ošetřovatelé z hospodářství původu. Musí být zabezpečeno, že návštěvníci výstavy se nedostanou do přímého kontaktu se zvířaty. Po návratu zvířat z výstavy je vhodné, po dobu 3 – 4 týdnů je ustájit odděleně a před opětovným začleněním do stáda nechat provést u všech nebo alespoň části (při vystavení většího počtu) vyšetření na přítomnost protilátek proti původci IBR.
Ozdravování od IBR v České republice dospělo do závěrečné fáze. V této fázi již nelze vystačit s obecnými zásadami, stanovenými na začátku ozdravování. Zejména v hospodářstvích, která začala ozdravovat v roce 2006 a dosud proces nedokončila, je nutný individuální přístup a trvalá odborná spolupráce. Důvody proč se nedaří, jsou specifické a vyžadují individuální řešení.
zdroj: Podklad k jednání PS NOP, Státní veterinární správa ČR
Dle údajů v ústřední evidenci bylo v ČR k 30.6.2016 - 20 039 aktivních hospodářství s chovem skotu. Dle zjištění KVS však v 62 hospodářstvích skot ve skutečnosti chován nebyl, protože chovatelé jej po ukončení chovu neodhlásili. Tato skutečnost byla při výpočtu procenta prostých hospodářství zohledněna. K 30.6.2016 byl status IBR prostého hospodářství udělen 19.462 hospodářstvím. Z tohoto počtu již bylo 16.835 hospodářství zcela bez vakcinovaných zvířat a v 2.627 hospodářstvích zůstává ještě část vakcinovaných zvířat.
Z celkového počtu hospodářství aktivně chovající skot dosud neobdrželo status úředně prostého 461, přičemž 123 hospodářství z uvedeného počtu ještě ozdravuje, respektive je již ve fázi prvního nebo druhého závěrečného vyšetření. Dalších 62 hospodářství z celkového počtu jsou hospodářství, na kterých ve skutečnosti nejsou chována žádná zvířata, jak bylo zjištěno kontrolou KVS. V uvedeném počtu hospodářství bez statusu je zahrnuto ještě 25 hospodářství s výkrmem skotu určeného na vývoz, kterým zatím nelze status přidělit z důvodu, že zvířata nepocházejí výhradně z hospodářství prostých nebo pocházejí z jiného členského státu, byť splňují dodatečné garance dle platné legislativy. Ve výsledku tedy zůstává 251 hospodářství, která nemají status prostého ani ozdravujícího hospodářství. Jedná se především o drobnochovatele, kterým nelze zatím administrativně status přidělit, jelikož dle NOP od IBR není zakázán nákup zvířat (telat) z ozdravujících hospodářství, byť se jedná o neinfikovaná, vakcinovaná zvířata. Od roku 2017, kdy již nebude platit NOP od IBR, bude možné přesouvat na hospodářství pouze zvířata z hospodářství prostých, čímž drobnochovatelé získají automaticky statusy IBR prostých hospodářství.
Poslední infikovaná zvířata se nacházejí především v základních stádech (u krav), ale v ojedinělých případech i u mladého skotu. Rozdíl mezi počtem hospodářství, v nichž jsou chována infikovaná zvířata a počtem hospodářství, v nichž dosud nebylo dokončeno ozdravování, tvoří jednak hospodářství návazná jako např. teletníky, odchovny mladého skotu, samostatné výkrmny, v nichž infikovaná zvířata již nejsou, ale jsou na hospodářstvích s infikovanými zvířaty závislá.
Legislativa EU, konkrétně rozhodnutí Komise (ES) č. 558/2004, stanovuje v IBR prostých stádech každoročně ověřovat jejich status vyšetřením zvířat starších 24 měsíců. Vyšetření je možné provádět ze vzorků krve a vzorků mléka. Úkony v Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace (dále jen „MKZ“) se tomuto ustanovení plně podřizují. V roce 2016 došlo ke změně v tom, že vzorky mléka již neodebírá inspektor KVS, ale přímo chovatel. Chovatelé, kteří dosud nedokončili ozdravování a je u nich nezbytné provádět laboratorní kontrolu průběhu ozdravování, budou nadále využívat ustanovení kapitoly V. MKZ. To znamená, nezbytné úkony v průběhu a v závěru ozdravování hradí i v roce 2016 stát. Pokud jde o závěrečná vyšetření, stát hradí pouze dvě s negativním výsledkem. Jsou to dvě následná vyšetření v rozmezí 6 měsíců, na jejichž základě je možné hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. Z toho vyplývá pro chovatele povinnost přesné evidence infikovaných zvířat, ale také zabezpečení stanovené diagnostické kontroly (namátkových vyšetření), aby se nestalo, že ještě závěrečná vyšetření odhalí infikovaná zvířata. V tomto případě se vyšetření nepovažuje za závěrečné a je nezbytné po vyřazení infikovaných zvířat toto vyšetření opakovat. V případě, že existují pochybnosti, že ve stádě mohou být infikovaná zvířata administrativně vedená jako neinfikovaná, je nezbytné provést před prvním závěrečným vyšetřením cílené došetření.
Z důvodů urychleného dokončení ozdravování od IBR v České republice bylo rozhodnuto, že k 31. 12. 2016, tedy po 11 letech průběhu bude NOP od IBR ukončen. Je reálné předpokládat, že do této doby poklesne počet hospodářství s infikovaným skotem pod 25. Pro hospodářství, která nestihnou dokončit ozdravování do uvedeného data, budou Krajskými veterinárními správami od 1. 1. 2017 nařízena mimořádná veterinární opatření a ozdravování bude dokončeno v režimu těchto opatření. Pro úspěšné dokončení ozdravování se jeví jako potřebné zejména:
• Trvale odborně spolupracovat s chovateli, kteří dosud chovají infikovaná zvířata nebo se ve stádě dosud šíří infekce. Čtvrtletně přímo v hospodářství hodnotit kvalitativní posun procesu se zaměřením na provádění všech úkonů spojených s ozdravováním, včetně průběžného hodnocení eliminace infikovaných zvířat ze stáda, která by měla být vyřazována v rámci brakace přednostně.
• Zajistit dovyšetření všech zvířat na hospodářstvích s pozitivním skotem, u kterých zatím nebylo provedeno žádné vyšetření. Do konce roku 2016 musí být znám skutečný počet infikovaných zvířat na hospodářství. Na základě skutečného počtu infikovaných zvířat budou individuálně pro každé hospodářství s pozitivním skotem od 1. 1. 2017 nařízená mimořádná veterinární opatření.
• S ohledem na ochranu IBR prostých stád, projednat s chovateli stanovení zásad individuální biologické ochrany pro dané hospodářství s vymezením konkrétních chovatelských opatření proti zavlečení původce IBR do stáda. Většina chovatelů již si uvědomuje rizika spojená s přemísťováním zvířat a nepodceňuje je. Na druhé straně však jsou podceňována rizika spojená s možným přenosem původce osobami přicházejícími do přímého kontaktu se zvířaty, obslužnými dopravními prostředky, stájovou mechanizací a podobně. Za tímto účelem vydala SVS mnoho informativních materiálů, některé i ve spolupráci s chovatelskými svazy skotu. Jako nejúčinnější by se jevilo, kdyby každý chovatel pro své hospodářství (celou farmu) zpracoval individuální plán biologické ochrany, šitý na míru danému hospodářství a dbal na jeho dodržování. Včasné ukončení ozdravování je nutné i proto, že je pravděpodobné, že do konce roku 2016 bude úspěšně ukončeno ozdravování v celé SRN, která je největším obchodním partnerem českých chovatelů, pokud jde o živá zvířata či zárodečné produkty (sperma, vajíčka, embrya).
• Nepodceňovat rizika zavlečení infekce ze zahraničí, zejména ze států, kde se ještě pro ozdravování nerozhodli a je zde velký podíl infikovaných stád. Největším rizikem je infikované zvíře, ale i člověk přicházející do přímého kontaktu se zvířaty, pohybující se mezi stády s různou nákazovou situací. Pro přemisťování skotu stále platí zásady článku 15 NOP od IBR, které jsou nastaveny tak, aby chránily chovatele, který má prosté stádo.
• Nepodceňovat rizikovost výstav a přehlídek zvířat. V současné době, kdy je dokončováno ozdravování, je logickým požadavkem, že se těchto akcí v ČR mohou zúčastňovat výhradně zvířata z IBR prostých hospodářství. Dále by mělo být samozřejmostí, že zvířata na výstavách budou ošetřovat a ke zvířatům budou mít přístup pouze ošetřovatelé z hospodářství původu. Musí být zabezpečeno, že návštěvníci výstavy se nedostanou do přímého kontaktu se zvířaty. Po návratu zvířat z výstavy je vhodné, po dobu 3 – 4 týdnů je ustájit odděleně a před opětovným začleněním do stáda nechat provést u všech nebo alespoň části (při vystavení většího počtu) vyšetření na přítomnost protilátek proti původci IBR.
Ozdravování od IBR v České republice dospělo do závěrečné fáze. V této fázi již nelze vystačit s obecnými zásadami, stanovenými na začátku ozdravování. Zejména v hospodářstvích, která začala ozdravovat v roce 2006 a dosud proces nedokončila, je nutný individuální přístup a trvalá odborná spolupráce. Důvody proč se nedaří, jsou specifické a vyžadují individuální řešení.
zdroj: Podklad k jednání PS NOP, Státní veterinární správa ČR