V poslední době se mezi chovateli často diskutuje otázka věku jalovic při prvním připuštění. I u plemen, která se standardně telí ve dvou letech, existuje skupina chovatelů, kteří upřednostňují pozdnější připouštění. Nejčastějším důvodem k tomuto kroku je snaha dosáhnout lepšího tělesného vývinu plemenic, jenž pozitivně ovlivní jejich připravenost na porod a následnou péči o tele. U plemene aberdeen angus se touto otázkou ve své bakalářské práci zabýval Václav Jungwirth, který se na základě dat z kontroly užitkovosti snažil o vyhodnocení reprodukce u populace aberdeen angus v ČR. K jakým výsledkům došel si můžete přečíst v jeho práci, kterou zveřejňujeme s jeho svolením (ke stažení níže).

Pokud se vám nechce studovat celou práci, přinášíme pouze shrnutí nakopírované ze závěru:

Aberdeen Angus je nejrozšířenější masné plemeno na světě a druhé nejrozšířenější v České republice. Předností tohoto plemene je ranost, kdy jalovice by se měly poprvé telit ve věku 22 - 24 měsíců. Plemeno vyniká výbornými mateřskými vlastnostmi, dlouhověkostí a odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Vyskytují se převážně snadné porody, telata mají dobrou životaschopnost a vykazují výborné růstové schopnosti.

Podkladová data byla získána z Kontroly užitkovosti masných plemen, konkrétně pro plemeno Aberdeen Angus. Data byla poskytnuta Svazem chovatelů masných plemen skotu za období 2003-2015. Celkem byla získána data o 6 367 kravách a 24 483 telatech.

Členění celého souboru bylo realizováno do 3 skupin a to na skupinu s otelením do 28 měsíců, kam bylo zařazeno 3 374 ks (53 %) plemenic s průměrným věkem 24,55 měsíců při 1. otelení. Do skupiny plemenic s 1. otelením od 28 do 36 měsíců věku bylo zatříděno 1 450 ks (23 %) plemenic z celkového počtu zvířat. Průměrný věk činil 33,64 měsíce. Ve skupině s nejvyšším věkem při 1. otelení (nad 36 měsíců) bylo 1 542 ks (24 %) plemenic s průměrem 42,14 měsíce.

Nejnižší věk při vyřazení z KU 6,24 roku byl zaznamenán u skupiny do 28 měsíců. S rostoucím věkem při 1. otelení plemenic se jejich dlouhověkost zvyšovala (6,98 roků u skupiny 28 - 36 měsíců) a nejvyššího věku se dožily plemenice poprvé otelené ve věku nad 36 měsíců a to průměrně 7,70 roku, což je rozdíl 1,46 roku oproti skupině do 28 měsíců při p < 0,001. Pro délku mezidobí platí, že by kráva měla dát každý rok tele. Nejlepších výsledků dosáhly plemenice poprvé otelené do 28 měsíců s průměrnou délkou mezidobí 403 dny. Delší mezidobí 417 resp. 419 dnů dosáhly plemenice ze skupin s delší dobou při 1. otelení (p < 0,001).

Při posuzování tělesného vývinu plemenic po 3. otelení byly u obou ukazatelů živé hmotnosti i výšky v kříži prokázány statisticky vysoce významné rozdíly. Nejnižší hmotnost i výška v kříži byly zjištěny u skupiny plemenic otelených do 28 měsíců (671,58 kg resp. 139,95 cm) a naopak nejvyšší hmotnost (701,94 kg) i výška v kříži (140,95 cm) byly u skupiny nejdéle otelených plemenic (nad 36 měsíců).

Jedním z hlavních ukazatelů chovu krav bez tržní produkce mléka je počet narozených telat za život. Ranost plemene přináší výhodu dřívějšího 1. otelení a možnosti dosažení vyššího celkového počtu telat za život. Ten byl prokázán jako nejvyšší u skupiny plemenic otelených do 28 měsíců, průměrný počet telat za život byl 3,92 ks a naopak nejnižší 3,39 telat za život byl zaznamenán u skupiny nad 36 měsíců (p < 0,001). V porovnání s dlouhověkostí plemenic, která byla nejvyšší u skupiny nad 36 měsíců se může zdát, že pozdější otelení je výhodnější v prodloužení dožitelnosti a plemenice porodí celkově více telat, ale výsledky jasně prokázaly, že tomu tak není.

Podíl mrtvě narozených telat, posuzováno z celého souboru 24 483 ks telat, byl 4,59 %, pouze u primipar pak činil tento podíl 7,28 %. Po rozdělení souboru podle věku matek při 1. otelení bylo nejvíce mrtvě narozených telat ve skupině do 28 měsíců, kde byl průměrný podíl 5,10 %. Pouze u primipar došlo k navýšení až na 8,29 %. Nejnižší podíl mrtvě narozených telat byl ve skupině plemenic poprvé otelených ve věku nad 36 měsíců, konkrétně 3,65 %. U primipar byl nejnižší podíl 5,70 % ve skupině 28 - 36 měsíců. Primipary, které se otelí v raném věku do 28 měsíců mají nedokončený vývoj a vysoké nároky na výživu v době březosti. Pravděpodobně z těchto důvodů se v této skupině vyskytuje větší podíl mrtvě narozených telat.

Hlavním zdrojem příjmů u krav bez tržní produkce mléka je odchované tele a jeho hmotnost při odstavu. Hmotnost telat při narození a růstové schopnosti telat jsou tedy ekonomicky velmi důležité. Z celkového počtu telat (24 483 ks) bylo nejvíce narozeno ve skupině do 28 měsíců (13 998 ks), kde byla průměrná živá hmotnost býčků i jaloviček při narození 35,29 kg. Tato hmotnost byla o 0,89 kg resp. 0,96 kg nižší než ve skupinách 28 - 36 měsíců resp. nad 36 měsíců (při p < 0,001).

Růstové schopnosti telat ve 120 dnech věku závisí především na dobré mléčnosti matek, která je jednou z předností plemene Aberdeen Angus. Rozdíly mezi skupinami, podle věku matek při 1. otelení v živé hmotnosti telat ve 120 dnech věku, nebyly významné. Lze tedy předpokládat, že plemenice Anguského skotu produkují dostatečné množství kvalitního mléka pro výživu telat. Nejvyšší hmotnosti ve 120 dnech věku 176,32 kg dosáhla skupina do 28 měsíců.

Ve sledovaném souboru (15 407 ks) činila průměrná hmotnost telat ve 210 dnech věku 275,37 kg. Tato hodnota reprezentuje výborné růstové schopnosti telat tohoto plemene a potenciál pro dosažení vysokých hmotností při odstavu. S rostoucím věkem při 1. otelení klesala hmotnost telat ve 210 dnech od 276,60 kg do 271,42 kg. Rozdíl mezi konkrétními skupinami byl 5,18 kg při p < 0,001.

Hmotnost telat ve 365 dnech věku záleží na kvalitě výživy a chovatelských podmínkách pro zvířata. Nejlepších hodnot dosahovala telata matek otelených do 28 měsíců (435,66 kg) a rozdíl 42,1 kg mezi touto skupinou a skupinou nad 36 měsíců (393,56 kg) byl statisticky průkazný při p < 0,001.

Nejnižší průměrná hmotnost telat při narození od primipar ve sledovaném souboru (6 317ks telat) byla ve skupině plemenic otelených do 28 měsíců (34,71 kg). Nižší hmotnosti telat při porodu jsou nejčastěji příčinou nedostatečné výživy plemenic v době březosti, zvláště potom u březích jalovic, které mají vysoké nároky na živiny. Průměrná hmotnost telat při narození od primipar byla 35,23 kg a nejvyšší rozdíl (p < 0,001) byl zaznamenán mezi skupinou plemenic otelených do 28 měsíců a skupinami 28 - 36 měsíců a nad 36 měsíců (1,12 kg resp. 1,11 kg).

U hmotností telat narozených od primipar ve 120 dnech věku se projevil nedokončený tělesný vývin plemenic ze skupiny nejdříve otelených jalovic (do 28 měsíců), kde byl rozdíl 5,92 kg oproti průměrné hmotnosti telat u skupiny nad 36 měsíců (p < 0,001). Ve 210 dnech věku telata ze skupiny do 28 měsíců neprokazovala tak dobré růstové schopnosti jako telata ze skupin později otelených jalovic. Jejich hmotnost byla např. o 6,95 kg nižší, než u skupiny 28 - 36 měsíců (při p < 0,001). Ve 365 dnech byly nejvyšší hodnoty u skupiny do 28 měsíců a statisticky vysoce významný rozdíl mezi touto skupinou a skupinou nad 36 měsíců byl 12,11 kg.

Z ekonomického i chovatelského hlediska je snaha co nejvíce přiblížit výsledky ke stanovenému plemennému standardu a využívat tak genetický potenciál plemene.

Aberdeen Angus je rané plemeno a prodlužování doby prvního otelení je neefektivní. Dlouhověkost dříve otelených plemenic je sice kratší, ale hlavním ukazatelem je počet narozených telat, který je u nich nejvyšší.

Veliký potenciál pro získání ještě vyššího počtu narozených telat za život plemenice je ve zkrácení délky mezidobí. Při chovu březích jalovic, které se otelí v raném věku, je velice důležité dbát na jejich tělesnou kondici, kterou je potřeba podpořit kvalitním krmivem, aby docházelo k co nejmenšímu počtu mrtvě narozených telat.

Reprodukce u plemene AA.pdf, 713 kB Vyhodnocení reprodukce u populace masného plemene Aberdeen Angus (bakalářská práce, autor: Václav Jungwirth, 2016)