Zemědělství má mít dle propočtů odborníků jeden z hlavních podílů na znečištění naší planety. Dohoda o snižování emisí skleníkových plynů se tak dotkne i tohoto oboru. Ministerstvo zemědělství proto zpracovalo materiál, který analyzuje dopady do českého zemědělství. Z dokumentu vyplývá, že do roku 2020 není třeba žádné kroky prakticky činit, neboť závazek Česká republika již plní. Pokud jde o cíl k roku 2030, tak zde již lze určitý tlak i na sektor zemědělství očekávat. V tomto případě materiál počítá zejména se snižováním míry zornění ve prospěch trvalých travních porostů a lesních porostů.

Toho by mělo být dosaženo podporou zalesňování zemědělské půdy a zatravňování orné půdy, ochranou a revitalizací mokřadů, změnou orné půdy na trvalé kultury, pěstováním víceletých kultur a meziplodin, výzkumem a zaváděním dodatečných opatření snižujících emise metanu a oxidů dusíku v nakládání s hnojivy (statkovými i minerálními) a dalšími opatřeními, která teprve budou diskutována v návaznosti na aktualizaci SZP po roce 2020 a stanou se pak její součástí.

Zároveň se očekává, že dojde k dalšímu nárůstu spotřeby biomasy - do roku 2030 o cca 30%. Na úrovni EU by tento nárůst měl být dokonce ještě mnohem vyšší. Co se týče nové směrnice o národních emisních stropech, zde bude pro zemědělství nejvýznamnější závazek redukce emisí amoniaku o 22 % oproti roku 2005. Jelikož se většina této látky dostává do ovzduší ze zemědělské výroby, naplňování této směrnice může v budoucnu do jisté míry přinést potřebu realizace dodatečných investic a dalších opatření.