Vyjednávání s Evropskou komisí o nových dotačních programech na welfare masného skotu by mohlo být zahájeno v dubnu nebo květnu. Pokud vše půjde dobře, mohli by chovatelé o tituly na podporu dobrých životních podmínek poprvé žádat v příštím roce. Původní plán spustit tyto programy již letos se nepodařilo dodržet, neboť schvalovací proces obdobných titulů pro chovatele prasat a drůbeže se protáhl a trval dále, než se předpokládalo. Tvorba welfare pro masný skot vzešla z iniciativy našeho svazu, který vypracoval návrh několika opatření, která by podle našeho názoru mohla danému typu dotace vyhovovat a která legislativně odpovídají pravidlům pro tento typ podpor.

Většina z těchto námětů byla Ministerstvem zemědělství (MZe) a dalšími nevládními organizacemi podpořena. Ústav zemědělské ekonomiky a informací (UZEI) ve spolupráci s naším svazem a MZe doplnil materiál o ekonomické propočty z nichž zkalkuloval újmu, která by měla sloužit jako podklad pro stanovení sazby dotace u každého z uvažovaných opatření. Aktuální stav navržených titulů pro masný skot je následující:

• Zajištění ohřevu napájecí vody
• Pravidelné provádění antiparazitárních opatření
• Pravidelné používání přípravků k odpuzování much a jiného létajícího hmyzu
• Vícenásobná úprava paznehtů masného skotu
• Sekční provoz zimoviště masného skotu
• Chov masných telat školkovým způsobem
• Zvětšení prostoru v zimovišti
• Podpora pastevního výkrmu skotu

V této souvislosti je však potřeba upozornit, že celá problematika welfare dotací je legislativně dosti "sešněrována", manévrovací prostor je výrazně omezený, a proto zdaleka ne všechna opatření, která by z chovatelského pohledu byla smysluplná, je možné do welfare dotací zařadit. Pro lepší představu, jak celý proces přípravy a schvalování podobného typu podpor funguje, uvedu několik informací.

Předně, je možné uvažovat pouze o takových opatřeních, která lze "napasovat" na jeden z typů operací vyjmenovaných v tzv. Agri pokynech, kterými se schvalování řídí (Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020). Dále, navržená opatření musí jít jak nad rámec standardů definovaných v platné legislativě, tak i běžné praxe v daném státě. Jinými slovy, pokud se nějaké úkony v chovech již rutinně provádí, nelze je zahrnout do podporovaných aktivit, neboť nejde již o plošné zlepšení úrovně podmínek chovaných zvířat. Současně se nesmí jednat o investiční opatření či operace související s vyšší potřebou lidských zdrojů nebo úkony zlepšující výhradně zdraví zvířat. A aby to nebylo tak jednoduché, vše je nutné podložit různými studiemi a vědeckými pracemi dokazující, že dané opatření má skutečný a prokazatelný pozitivní vliv na zlepšení pohody chovaných zvířat. Pokud jsou všechna výše uvedená kritéria splněna, přichází na řadu přesné zkalkulování finančních nákladů (vypočtení finanční újmy), která s realizací opatření souvisí, a která je pak základem pro nastavení sazby dotace. Teprve poté může být zahájen notifikační proces s Evropskou komisí, který podle charakteru opatření trvá v průměru tři až šest měsíců, někdy i déle. A právě tento okamžik se nyní blíží.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že výsledek rozhodně není jasně dopředu zaručen. Z velké části záleží nejenom na kvalitě zpracování podkladů, ale také na schopnostech úředníků vyjednávajících s příslušnými unijními pracovníky vysvětlit a obhájit daný záměr. Rozdíl oproti podporám welfare, které již běží pro dojený skot, je v tom, že tyto nové tituly jsou připravovány v rámci národních zásad, nikoliv PRV. Z hlediska vyjednávání s EU by to mohla být určitá výhoda, neboť když jde o národní zdroje, Unie není zpravidla tak přísná. Avšak z pohledu naplnění obálky finančními zdroji je to zase spíše nevýhoda, neboť zatímco zdroje PRV jsou jasně dané, v případě národních dotací se jedná o každoroční schvalování rozpočtu a naplňování jednotlivých kapitol dle finančních možností resortu. A to může být po volbách velkou neznámou...