V souvislosti se zveřejněním zatím neoficiálního vymezení jiných než horských (ostatních) oblasti s přírodními omezeními (Areas with Natural Constrains - ANC, dříve LFA) po roce 2018 se v médiích začalo intenzivně diskutovat o jeho dopadech. Velmi často je na argumentech používaných "postiženými" zemědělci patrné, že prameni z ne zcela přesného pochopení problému. Proto pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) zpracovali článek, který problematiku redefinice vysvětluje a uvádí na správnou míru některá fakta.

Pracovníci ÚZEI byli zapojeni již do vymezení LFA před vstupem ČR do Evropské unie a do jeho obhajování v Evropské komisi. Stejně tak pracujeme na vymezení ANC nyní. Rádi bychom podali širší zemědělské veřejnosti podrobnější vysvětlení důvodů stávajících rozdílů.
Předpokládáme, že příčina, proč se ostatní ANC nově vymezují, je poměrně známá. V dosavadní praxi každá jednotlivá země využívá pro jejich určení svoje vlastní kritéria. Analýzy zpracované pro komisi ukázaly, že zemědělci hospodařící ve srovnatelných podmínkách, ale v různých zemích, nemají v současné době stejný přístup k podporám. Sjednocení kritérií pro vymezení ostatních ANC ve všech zemích EU se stalo prioritou komise. Pro české zemědělce by nemělo být v globálu nevýhodné, celkový rozsah ANC by se mohl proti současnosti zvýšit. Proč se ale nekryje se současnými LFA?

Změna kritérií, podle nichž se oblasti určují

Dosavadním jediným kritériem pro vymezení málo produktivní půdy ostatních a specifických LFA u nás je bodová hodnota území pod 80 procenty průměru České republiky. Bodová hodnota vychází z oceňování půdy na základě bonitovaných půdně-ekologických jednotek BPEJ (stav kroku 1998). BPEJ je určena klimatickým regionem, dvojčíslím pro charakteristiku půd, hloubkou, skeletovitostí, sklonitostí a expozicí svahu.
Nová kritéria, jejich hraniční hodnoty, které znamenají omezení pro zemědělské využívání půdy a způsob jejich uplatnění na zemědělské plochy stanovilo výzkumné pracoviště EU. Musí být aplikovatelná ve všech zemích EU. Ukotvena jsou v legislativě EU (nařízení EP a Rady (EU) č. 1305/2013).
V ČR bylo možno použít následující biofyzikální kritéria: omezení vlivem nízké teploty, sucha, zamokření půdy, nepříznivé textury půdy, skeletovitosti, malé hloubky půdy, kyselosti půdy a vysoké svažitosti. Jen některá kritéria lze odvodit z kódu BPEJ. Bylo nezbytné využít další zdroje, tj. mapy vyjadřující klimatické charakteristiky, digitální model terénu pro stanovení svažitosti, mapy textury půdy, kyselosti půdy.

Jiná metoda uplatnění kritéria

Dosavadní způsob spočívá v tom, že se vezme výměra jednotlivých BPEJ na zemědělské půdě (z. p.) obce, bodová hodnota výnosnosti stanovená pro každou BPEJ a spočítá se průměrná bodová hodnota zemědělské půdy obce. Ta se porovná s průměrnou bodovou hodnotou veškeré z. p. v ČR. Jestliže průměr za obec je nižší než 80 procent průměru ČR, obec splnila podmínky pro zařazeni do ostatních nebo specifických LFA. Pokud daná BPEJ charakterizuje vice omezujících faktorů, např. zároveň skeletovitost, vyšší sklonitost a nepříznivý klimatický region, její bodová hodnota je úměrně nižší. Bodová hodnota tedy dokáže vyjádřit souběh několika nepříznivých podmínek na jednom území.
Kritéria budoucí ANC musí být naproti tomu aplikována jednoduchým a bohužel mnohem "hrubším" způsobem. V podstatě se mapy výskytu jednotlivých nových kritérií navrství přes sebe a zjišťuje se, zda výměra zemědělské půdy obce, na které se vyskytuje alespoň jedno z kritérií, přesáhne 60 procent celkové výměry z. p. dané obce. Pokud nikoli, obec podmínku pro zařazení neplní, přestože souběh nepříznivých faktorů podle BPEJ snižuje průměr bodové hodnoty pod 80 procent ČR. Naopak, pokud se na více než 60 procentech z. p. vyskytne třeba jen jedno kritérium dané komisí, území do ANC zařazeno bude bez ohledu na kvalitu půdy na zbylém území. Při dosavadním výpočtu průměrné bodové hodnoty se ale bere v úvahu i tato půda a takové území v současném LFA zařazeno být nemusí.

Striktně určená územní jednotka

Základní územní jednotkou pro současné vymezování LFA je území obce. Pro ně byla spočítána průměrná bodová hodnota výnosnosti z. p. a pro horské oblasti průměrná nadmořská výška a podíl svažitého území. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je výměra obcí v ČR velmi malá. Přibližně polovina obcí má jen jedno katastrální území. Na druhé straně obce v pohraničí nebo bývalé střediskové obce mají značný počet katastrálních území. To mělo za následek, že některé obce jako celek by měly být v ostatních LFA, ale kvůli poměrně značné členitosti ČR se některá jejich katastrální území nacházejí v nadmořské výšce až 700 metrů. Komise před rokem 2004 uznala argumenty české strany a dovolila v takových případech přesunout dotčená katastrální území do horské oblastí. Stejný postup byl zvolen i pro současná ostatní a specifická LFA. Znamená to, že pokud má obec jako celek vysokou průměrnou bodovou hodnotu výnosnosti a do LFA nepatří, avšak některé její katastrální území má průměrnou bodovou hodnotu pod 80 procent ČR, je zařazeno do ostatních nebo specifických LFA.
Od roku 2018 už Evropská komise nedovoluje kombinovat různé územní jednotky, směrodatné je území obce. Pokud se třeba na celém katastrálním území vyskytuje evropské kritérium, ale na zemědělské půdě dané obce nedosáhne znevýhodnění 60 procent výměry zemědělské půdy obce, toto katastrální území (včetně celé obce, do které spadá) se do ANC nedostane.

Nemožnost homogenizace

Před vstupem ČR do EU jsme měli dvě kategorie horských oblastí, čtyři kategorie ostatních a dvě kategorie oblastí se specifickými omezeními, a to podle jednotlivých katastrálních území. Naše LFA představovalo velmi pestrý obrázek. Komise takový přístup odmítla. Doporučila vymezovat LFA podle území obcí a navíc vytvářet ucelené plochy LFA s tím, že se tak sníží velikost hranic mezi LFA a nezařazenými oblastmi. Tehdejší pracovnici komise celkem logicky argumentovali tím, že hranice, oddělující správní územní celky, nijak nesouvisejí s ohraničením výskytu přírodně znevýhodněné půdy a že se tak stávají příčinou stížností zemědělské praxe. Proto jsme jak v případě horské oblasti, tak i pro současné ostatní LFA provedli tzv. homogenizaci území. Spočívala v tom, že pokud některá obec, která nesplnila podmínku zařazení do LFA, byla obklopena obcemi, které zařazeny byly, pak byla do LFA přidána (s označením OB). Pokud některá obec, která nesplnila podmínku zařazení do LFA a která měla bodovou hodnotu do 90 procent průměru ČR a přiléhala k obci, která zařazena byla, byla do LFA přidána (s označením OB). Pokud se některá obec, která nesplnila podmínku zařazení do LFA a jejíž bodová hodnota byla do 90 procent průměru ČR, nacházela mezi jednotlivým katastrálním územím, které zařazeno bylo, a již zařazenou ostatní LFA a umožnila vytvořit ucelenou oblast, pak byla do LFA přidána (s označením OB). Z toho vyplývá, že všechna území, která jsou v současnosti označena OB, nesplnila již tehdy při původním vymezováni kritérium nízké bodové hodnoty produktivity půdy.
Od roku 2018 už evropská komise nedovoluje provádět "homogenizaci" při vymezení ANC. Je velmi pravděpodobné, že řada současných území, označených OB, nesplní ani kritéria EU.

Ing. Marie Štolbová, CSc., Ing. Tomáš Hlavsa, Ph.D.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha
článek byl publikován v týdeníku Zemědělec 14/2017

*******************************************************************************

Další články a informace na téma redefinice LFA oblastí na našem webu:

• Kalkulačka na výpočet odhadu ANC plateb po roce 2018: ZDE
• Pracovní seznamy k.ú. v ANC od roku 2018: ZDE
• Prezentace ing. Marie Perglerové: ZDE
• článek z 13.3.2017: ZDE
• článek z 24.1.2017: ZDE
• článek z 5.1.2017: ZDE
• článek z 9.11.2016: ZDE
• článek z 17.10.2016: ZDE
• článek z 09.09.2016: ZDE
• článek z 19.07.2016: ZDE
• článek z 27.06.2016: ZDE
• článek z 13.06.2016: ZDE
• článek z 09.05.2016: ZDE
• článek z 20.01.2016: ZDE