Počátkem 90. let minulého století výrazně poklesly stavy dojených krav a naopak nastal příklon k chovu masného skotu, jehož počty postupně narůstají. Ke zhodnocení aktuální situace se v obsáhlém rozhovoru, který ve zkrácené podobě vyšel i týdeníku Zemědělec, vyjádřil předseda našeho svazu Ing. Václav Jungwirth. Jak uvádí, úspěch se hodnotí podle uskutečněných obchodů a u chovatelů masného skotu je to prodej zvířat, ať už plemenných nebo užitkových, který se českým chovatelům daří. Značné rezervy však vidí v odbytu masa na tuzemském trhu. Jeho další postřehy si můžete přečíst na následujících řádcích.

***********************************************

Po roce 1990 v České republice došlo v chovu skotu k rozdělení zaměření na mléčná a masná plemena. Jaká je situace dnes?

V současné době je evidováno okolo 224 tisíc krav bez tržní produkce mléka (KBTPM), kdy meziročně činí nárůst o 8,6 %. Dá se říci, že poslední čtyři roky je tento trend stejný. Příznivé je, že poslední rok to není na úkor mléčných krav, takže počet krav v ČR mírně roste. Roste i členská základna. Svaz v současné době registruje 1024 členů. Během posledních čtyř let se počet členů zvýšil o třetinu. Svaz eviduje 23 masných plemen. V plemenné knize je zapsáno 34 tisíc plemenic. Takže je u nás z čeho vybírat.

Jaká je současná situace pro chovatele masného skotu, a to ve vztahu k zahraniční konkurenci v rámci EU, potažmo ve světě?

Úspěšnost každého odvětví se hodnotí podle uskutečněných obchodů a u chovatelů masného skotu je to o prodeji zvířat, ať plemenných nebo užitkových. Pokud zhodnotím situaci u nás, tak není nijak růžová. Se spotřebou cca 7 kg hovězího masa na občana, se z hovězího stává delikatesa a statisticky lze snadno říci, že je naše republika ve výrobě hovězího soběstačná. Není potěšitelné pro chovatele masného typu skotu, že většina z tohoto množství 7 kg je původem z dojného skotu nebo z dovozu. Situace v prodeji plemenných zvířat odpovídá nárůstu počtu KBTPM i nárůstů členské základny. Takže lze říci, že poptávka převyšuje nabídku.
V rámci EU, potažmo celé Evropy, zaznamenali chovatelé masného skotu největší pokrok. Od roku 2012 začal Svaz provozovat obchodní činnost a do současné doby se podařilo zprostředkovat obchody za více jak 100 mil. Kč. Obchody se zvířaty, zejména s plemennými, ovlivňuje nákazová situace daného státu a kvalita zvířat. Za nákazovou situaci naší republiky, která mimochodem patří k nejlepší v Evropě, je nutné poděkovat Státní veterinární správě naší republiky, za systémovou práci a důslednost jednotlivých inspektorů na krajské a okresní úrovni. Kvalitu zvířat ovlivní sami chovatelé. O česká zvířata je zájem v Evropě, ale neznamená to, že je každé zvíře prodejné, kvalita rozhoduje. To, co jsem nyní zmínil, se týká plemenných zvířat, ale máme u nás značné množství kříženců a zástavového skotu. Bohužel registrujeme ne příliš velký zájem o masná zvířata ze strany našeho zpracovatelského průmyslu a ani o zástavový skot, určený na výkrm, takže většina těchto zvířat končí v zahraničí.
Co se týče srovnání se světem, tak tam je to pro nás zatím nesrovnatelné. Mám na mysli Ameriku, Austrálii a Nový Zéland. Nemůžeme se rovnat s milionovými stády krav a rovněž s velice rozdílnou legislativou. Takže pro blízkou budoucnost je naším cílem soustředit se na evropské trhy a Turecko a budeme se snažit udělat maximum, aby co nejvíce zvířat skončilo doma.

Přirozeně, že se vás také musím zeptat, jak to vypadá s užitkovostí u masného skotu?

Užitkovost u masného skotu hodnotíme podle přírůstků a počtu odchovaných telat na 100 krav. Dle údajů z kontroly užitkovosti, kterou Svaz vede, se oproti roku 2000 do roku 2016 zvedla roční hmotnost zvířat o 100 kg a ze 78 odchovaných telat na 100 krav jsme na 87 telatech. Takže zvyšující se úroveň chovů našich chovatelů je patrná. Jako každé odvětví, i chov masného skotu u nás prošel určitým vývojem. Chovatelé se naučili pracovat s informacemi. Svaz vede kontrolu užitkovosti, počítá plemenné hodnoty a zpracovává další údaje o zvířatech a chovatelé dokáží těchto informací využít ve šlechtitelské práci ve svých stádech. Rovněž tak využívají internetu a informací ze zahraničí. Chov masných krav není jen o zvířatech, ale i o porostech, na kterých se pasou, výživě a technickém zázemí. Jak ukazují výsledky, chovatelům se podařilo za určité období tyto faktory propojit a užitkovost vzrostla. Na druhé straně nelze říci, že by nebylo co zlepšovat.

Jaká je aktuálně poptávka po hovězím mase na českém i zahraničním trhu a jak jsme na tom v cenovém boji se zahraniční konkurencí?

Už jsem o tom částečně hovořil. Dle našich informací se jatečná zvířata masných plemen převážně vyváží do Rakouska, Německa a Itálie. U nás zpracovatelský průmysl o masná zvířata nejeví zájem a není ochoten připlatit za kvalitu, takže český spotřebitel si může koupit hovězí, dnes již označené buď z krávy, nebo býka, anebo dle různých letáků a televizních pořadů, kvalitní hovězí z Irska, Brazílie… Mohu s určitostí říci, že maso z těchto zemí pochází z masných plemen. Poptávku po hovězím odráží již zmiňovaná spotřeba 7 kg na hlavu, v roce 1990 to bylo okolo 27 kg. Podobný trend je ale i v jiných zemích Evropy. V USA a Kanadě se spotřeba pohybuje myslím okolo 40 kg na hlavu, v Argentině až 70 kg. Nutno poukázat, že značná část z těch 7 kg u nás je zpracována ve výrobcích. Rovněž hovězí maso patří mezi dražší masa a v gastronomii je jeho příprava složitější a delší v porovnání třeba s drůbežím.
Výjimkou jsou prodeje ze dvora, kdy sami chovatelé si vybudovali „bourárny“ a chladírny a dokážou svá zvířata v rámci regionů zobchodovat a myslím, že velice úspěšně. Jedná se však v rámci celé republiky o velmi malé množství.
Pokud bych měl do poptávky po hovězím mase zahrnout i plemenná zvířata, tak mohu konstatovat, že tam je situace úplně odlišná. Daří se prodávat zvířata jak doma, tak do zahraničí, zejména na Slovensko, do pobaltských republik, Rumunska, Německa, nově v poslední době do Španělska a Portugalska. Probíhají intenzivní jednání o vývozech do Turecka a Ruska. O faktorech, které tyto obchody umožňují a umocňují, jsem již hovořil.

Jak pokračuje přesvědčovací kampaň našich spotřebitelů, aby upřednostňovali české masné výrobky, ať je nakupují v obchodních řetězcích, či u řezníků v jejich prodejnách? A co by se mělo v této propagaci ještě zlepšit?

ČSCHMS je organizace chovatelů, kteří produkují živá zvířata, která částečně vykrmují nebo nabízejí jiným subjektům provozujícím výkrm do jatečné hmotnosti, a následně je nabízejí zpracovatelům a ti pak obchodníkům. To je všem asi známý řetězec. Bohužel ten řetězec není úplně tak dobře spojený a některé články jsou natržené. Už jsem o tom hovořil, že ze strany zpracovatelů není příliš zájem o masná plemena a o obchodních řetězcích, to je jiná kapitola. Takže z našeho pohledu největší propagaci kvalitního hovězího z českých chovů dělají chovatelé provozující domácí porážky a maso prodávají převážně ve svém okolí a drobní řezníci v menších městech a obcích. Svaz se snaží těmto lidem pomoci, zprovoznili jsme na webových stránkách Svazu odkaz - milujuhovezi.cz, kde se můžete dovědět spoustu informací o tom, kde lze koupit kvalitní hovězí, jak ho upravit, apod. V další propagaci budeme pokračovat – na výstavách, seminářích, apod. Přesvědčit českého spotřebitele není jednoduché, potřebovali bychom i legislativní změny, a to změny v označování masa na pultu, aby bylo pro spotřebitele jednoduché, rychle informativní, aby se mohl okamžitě rozhodnout, co chce koupit, a nebyla jediným měřítkem cena.

Ve kterých částech ČR se nachází jevíce chovů masného skotu? A jaké podmínky pro tyto chovy existují v současné době?

Největší počet masných krav se chová v Jihočeském kraji, následuje pak Vysočina a po ní Plzeňský kraj. Obecně lze říci, že KBTPM se chovají převážně v LFA oblastech, nyní označovaných ANC oblasti. Je to logické, v těchto oblastech převažují travní porosty, jedná se o oblasti s vyšší nadmořskou výškou a většími svažitostmi.

Vraťme se k ekonomickým otázkám. Jaká je současná podpora českého státu a co by se mělo zlepšit?

Ekonomiku chovu masného skotu musím rozdělit na dvě části, jedná je chovatelská – prodej vlastních zvířat a druhá část jsou dotace, které se vyplácejí v celé Evropě. Pokud by se mělo porovnávat období před rokem 2004 a současnost, tak si myslím, že je to problematické. Budu se ale držet jen oblasti chovu masného skotu. V poslední době se hovořilo hodně o podpoře ŽV, ale stále dotace na plochu, plošné dotace jsou daleko vyšší. S růstem počtu masných krav klesá chovatelům sazba na masné tele, což je nejvyšší a rozhodující podpora v chovu KBTPM. V roce 2003 byla podpora 7 tisíc Kč na tele, v roce 2016 to bylo 3424,- Kč. Jak už jsem uváděl, většina KBTPM se chová v LFA oblastech. Jedná se o plošnou dotaci, která má v posledních letech z různých důvodů sestupnou tendenci. Celkově lze tedy říci, že chovatelé KBTPM dostávají méně dotací než v minulosti.
Pokud jde o zlepšení pomoci ze strany státu, potažmo ministerstva zemědělství, uvítal bych konkrétní pomoc v otázce odbytu a obchodu do zahraničí a zvýšení domácí spotřeby hovězího masa.

Co by se mělo změnit v dotační politice státu, případně v přidělování podpor?

Je těžké říkat, co by se mělo změnit v dotační politice státu. Jsme v EU a dotační pravidla se tvoří v Bruselu. V současné době je v běhu SZP platná pro programové období do roku 2020. Zatím se o novém programovém období jen hovoří, jaké by mělo být a na co by se měl klást důraz. Pokud by ale mělo dojít ke změnám prováděcího mechanizmu a posílení tzv. subsidiarity členských států, pak by si měl náš stát při vypracovávání strategických plánů určit jasné priority, jak plnit požadavky EU. Pokud bude hlavními prioritami udržení vody v krajině, zvýšení organických látek v půdě, snížení eroze, tak mi jednoznačně připadá logické maximální podpora živočišné výroby.

Měli bychom také více rozebrat i otázku šlechtění masného skotu. Jaký je zájem o plemenná zvířata v zahraničí?

Zájem ze zahraničí o plemenná zvířata z našich chovů je. Zmínil jsem Slovensko, Litvu, Estonsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Portugalsko. Snad se nám podaří úspěšně dotáhnout Turecko a Rusko. Znovu uvedu několik argumentů, proč tomu tak je. Možná se budu již opakovat, ale znovu je nutné zmínit, že náš systém plemenářské práce, kterou zabezpečuje Svaz, tj. vedení plemenné knihy, výpočet plemenných hodnot, odchov plemenných býků, lineární hodnocení zvířat, způsob selekce, je v zahraničí uznávaný. Při setkání se zahraničními chovateli je tato otázka často diskutována a některé země mají velký zájem dát se podobnou cestou. Musím říci, že náš systém není nejjednodušší a nejlevnější, ale přináší úspěchy. Opět musím zmínit velmi dobrou nákazovou situaci v naší zemi a velmi dobrý zdravotní stav našich zvířat, což se stává jedním z nejdůležitějších faktorů pro obchod. Vzhledem k růstu počtu zvířat, jsme schopni dát dohromady požadované kolekce jednotlivých plemen. Kvalita zvířat je výsledkem vysoké úrovně práce chovatelů, kteří dokáží využít poskytované informace ke šlechtění ve svých stádech. Ukazuje se, že směr, který se nastavil na začátku, byl správný a za současnými úspěchy stojí mnoho práce jak zaměstnanců svazu, tak chovatelů.

Největší a nejdůležitější přehlídkou vaší práce je národní výstava hospodářských zvířat, která se jedenkrát za dva roky koná v Brně. Co hodláte v letošním roce návštěvníkům představit?

Výstavnictví je jednou z nejlepších propagací masného skotu. Národní výstava hospodářských zvířat v Brně, která se koná jednou za dva roky, je přehlídkou toho nejlepšího, co se u nás chová. Na posledním ročníku, v květnu loňského roku, bylo vystavováno 366 masných zvířat, hodnocení se zhostili zahraniční bonitéři, a ohlasy jsme zaznamenali až z amerického kontinentu. V letošním roce plánujeme uspořádat dvě speciální výstavy, a to plemen aberdeen angus a limousine v rámci výstavy Země živitelka. Na tuto výstavu bychom chtěli pozvat i zahraniční chovatele, takže by se mohlo jednat o první mezinárodní výstavu masných zvířat u nás. Druhá výstava se bude týkat nejpočetnějšího plemene u nás, charolais, která se uskuteční v Lysé nad Labem v rámci výstavy Zemědělec a Náš chov. Výstavnictví bylo podporováno ze strany MZe a doufáme, že tomu bude tak i nadále, neboť bez ní by bylo pořádání výstav ekonomicky velmi složité.

Prosím o pár vašich slov závěrem, v nichž byste shrnul váš názor na budoucnost chovu masného skotu u nás…

Jsem optimista a věřím, že chov masného skotu je perspektivním odvětvím zemědělství. Klimatické podmínky u nás jsou předurčeny chovu skotu. Přestože v Evropě je spotřeba hovězího nízká, tak ve světě je všeobecně jeho nedostatek. Zvednout počty zvířat u skotu je dlouhodobá záležitost. Přestože genetika zaznamenala značný pokrok, tak ještě asi dlouho bude mít kráva jen jedno tele za rok. Pokud se potýkáme s nedostatkem organické hmoty v půdě, tak by podpora chovu skotu měla být prioritou následného programového období SZP. Věřím, že i český spotřebitel ve větší míře bude konzumovat kvalitní hovězí z českých chovů.