Vliv délky březosti na životaschopnost telat limousine
23.03.2018, Martin Mejdrech |
Jedním z faktorů ovlivňujících dobu gravidity je i genetika. Ruku v ruce s délkou březosti plemenice jde i životaschopnost narozených telat. Bylo již mnohokrát prokázáno, že genetické účinky, které ovlivňují délku březosti, jsou způsobeny hlavně teletem, a ne plemenicí samotnou. Jinými slovy, délka březosti primárně odráží schopnost telete zůstat v děloze matky, nikoli schopnost plemenice udržet tele po více či méně času stále v sobě.
Dle Vincenta Prieura z France Limousin Selection je prostřednictvím této schopnosti telete vyjádřeno i samotné genetické založení otce. V rámci programu Gestop, financovaného společností France Génétique élevage, Vincent Prieur zkoumal 435.000 březostí a telat po inseminačních otcích v letech 2001 až 2015. Z této skupiny pozorovaných zvířat byla průměrná délka březosti 290 dní s průměrným rozdílem mezi telaty +/- 5,5 dne. Tento vzorek tvořil 1,74 % všech narozených telat. Z výsledků bylo zjištěno, že procento narození mrtvého plodu prudce stoupá, jakmile období březosti klesne pod 280 dní. Na druhé straně, při zvyšující se délce březosti je "limitující" hranice 300 dní březosti a více. Heritabilita délky březosti byla odhadnuta na 0,4. Jedná se tedy o velmi dědičnou vlastnost. Dále bylo potvrzeno, že se délka březosti prodlužuje se zvyšujícím počtem porodů plemenice. Též se potvrdilo, že v zimních měsících se délka gravidity prodlužuje, což se považuje za tzv. "fixní efekt" ovlivněný prostředím.
Existuje vazba mezi délkou březosti a porodní hmotností, je ale nízká. Tím, že se zvyšuje délka březosti, dochází k mírné tendenci ke zvýšení porodní hmotnosti telete. To je pravděpodobně způsobeno tím, že v posledním měsíci gravidity je nejdůležitější růst telete před otelením. Dlouho trvající kombinace prodlužující se délky gravidity s vysokou porodní hmotností má velmi negativní dopad na přežití telete při narození.
V Irsku je již u inseminačních býků udáván index udávající délku březosti. Tudíž chovatelé jsou schopni zjistit, který plemeník a s jakou opakovatelností dobu gravidity zkracuje nebo naopak prodlužuje.
Dle Vincenta Prieura z France Limousin Selection je prostřednictvím této schopnosti telete vyjádřeno i samotné genetické založení otce. V rámci programu Gestop, financovaného společností France Génétique élevage, Vincent Prieur zkoumal 435.000 březostí a telat po inseminačních otcích v letech 2001 až 2015. Z této skupiny pozorovaných zvířat byla průměrná délka březosti 290 dní s průměrným rozdílem mezi telaty +/- 5,5 dne. Tento vzorek tvořil 1,74 % všech narozených telat. Z výsledků bylo zjištěno, že procento narození mrtvého plodu prudce stoupá, jakmile období březosti klesne pod 280 dní. Na druhé straně, při zvyšující se délce březosti je "limitující" hranice 300 dní březosti a více. Heritabilita délky březosti byla odhadnuta na 0,4. Jedná se tedy o velmi dědičnou vlastnost. Dále bylo potvrzeno, že se délka březosti prodlužuje se zvyšujícím počtem porodů plemenice. Též se potvrdilo, že v zimních měsících se délka gravidity prodlužuje, což se považuje za tzv. "fixní efekt" ovlivněný prostředím.
Existuje vazba mezi délkou březosti a porodní hmotností, je ale nízká. Tím, že se zvyšuje délka březosti, dochází k mírné tendenci ke zvýšení porodní hmotnosti telete. To je pravděpodobně způsobeno tím, že v posledním měsíci gravidity je nejdůležitější růst telete před otelením. Dlouho trvající kombinace prodlužující se délky gravidity s vysokou porodní hmotností má velmi negativní dopad na přežití telete při narození.
V Irsku je již u inseminačních býků udáván index udávající délku březosti. Tudíž chovatelé jsou schopni zjistit, který plemeník a s jakou opakovatelností dobu gravidity zkracuje nebo naopak prodlužuje.