Období otelení na farmách bez tržní produkce mléka pomalu končí a chovatelé se připravují na přesun stád ze zimovišť na pastevní areály. Čas pro vyhnání na čerstvou pastvu však vždy závisí na teplotních podmínkách. Nevlídné a nepříznivé počasí v posledních týdnech způsobilo, že zvířata si na pobyt na zelených pastvinách budou muset ještě počkat. Prodloužená doba pobytu stáda v zimovišti logicky snižuje na mnoha farmách zásoby krmiva. Tento článek zjednodušeně shrnuje základní aspekty výživy plemenic po otelení před jejich vyhnáním na pastvu.

Plemenice potřebuje dostatečný přísun kvalitního krmiva, aby byly pokryty její požadavky na růst (týká se zejména jalovic a mladých krav) a produkci mléka. Pokud je kráva nedostatečně krmena, začne využívat tělesné rezervy, což má negativní vliv na její užitkovost, ale i reprodukční schopnosti. Je nutné si uvědomit, že plemenice krátce po otelení má zhruba dvojnásobnou potřebu energie než suchostojná kráva. Je proto nezbytné zamezit či alespoň minimalizovat úbytek tělesné kondice spojený s porodem a nastartováním produkce mléka.

Pokud má být dodržena optimální délka mezidobí do 365 dní, mají krávy zhruba 80 až 90 dní na to, aby se po porodu dostatečně zotavily a byly schopné znovu zabřeznout. Vrchol produkce mléka matek přichází přibližně šest až osm týdnů po otelení, což se shoduje s termínem pro ideální připuštění. A právě tělesná kondice plemenice v tomto období má velký vliv na schopnost plemenice toho co nejlépe dosáhnout.

Čerstvě otelené krávy v dobré tělesné kondici měly být krmeny kvalitní senáží se stravitelností sušiny více než 70 %. V případě, kdy je kvalita krmiva horší (pod 68 % stravitelné sušiny), by měly být navíc přikrmovány zhruba 1-2 kg jadrného krmiva s vysokou energetickou hodnotu a s obsahem proteinu 16 %. Pokud jsou otelené krávy ve špatném výživovém stavu, je vhodné příkrm zvýšit na 2-3 kg denně. Přechodem na letní pastvu je možné příkrm ukončit. Otelené jalovice vyžadují přikrmování koncentrátu ve všech případech minimálně do období přesunu na pastvu. Pokud je kvalita krmiva středně dobrá, stačí 1-2 kg; pokud je kvalita horší až špatná, je lépe příkrm navýšit na 2-3 kg.

Potřeba minerálů pro krávy bez tržní produkce mléka je podstatně nižší než u dojeného skotu. To však rozhodně neznamená, že by chovatelé měli přísun minerálních látek zcela pustit ze zřetele. Nemáte-li prokázaný jednoznačný deficit nějakých prvků (např. selen či hořčík), postačí podávání standardních lizů určených pro masný skot. Pokud se dostatečně staráte o své pastviny, tak hlavní prvky, jako je vápník, fosfor a sodík, budou zvířatům adekvátně dodávány spásáním pastevního porostu.

Chcete-li, aby váš chov prosperoval, je nutné nutné vytvořit k tomu vhodné podmínky a dostatek kvalitního krmiva patří mezi ty nejdůležitější. Obecně sice platí, že masný skot je méně náročný na krmiva, než dojená plemena, ale mnozí si toto mylně vykládají tak, že masné krávě lze podávat téměř všechno, zaplísněné krmivo nevyjímaje. V České republice existuje mnoho firem, které se výživou skotu zabývají. Většina z nich se však spíše specializuje na dojený skot. Pokud se na někoho budete obracet, vždy spolupracuje pouze s osvědčenými výživovými poradci, kteří mají potřebné znalosti a zkušenosti s masným skotem.