Evropská komise (EK) předložila 1.6.2018 legislativní návrh SZP po roce 2020 společně s dalšími detaily týkajícími se budoucího Víceletého finančního rámce. Komise v legislativním návrhu navrhuje povinné zastropování přímých plateb na úrovni 100.000 €, přičemž stropovány by neměly být pouze přímé platby na hektar, ale kumulativně všechny platby v I. pilíři včetně dobrovolných plateb vázaných na produkci (VCS) a schémat pro klima a životní prostředí, doplňkových redistributivních podpor příjmů, ale i doplňkových podpor příjmů pro mladé zemědělce. Platby vázané na produkci by měly zůstat zachovány, ale jen do výše 10 %.

Pro ČR je v běžných cenách pro období 2021 – 2027 vyčleněno 5871,9 mil.€ na přímé platby, 49,5 mil.€ na opatření na řízení trhu, a 1811,4 mil.€ na programy rozvoje venkova, celkově tedy 7732,9 mil.€ v běžných cenách. Ve stálých cenách k roku 2018 po započtení inflace ale výsledná alokace finančních prostředků činí 5218,2 mil.€ pro přímé platby, 44,0 mil.€ pro opatření na řízení trhu, a 1609,7 mil.€ na ENRD. Celkem tedy 6871,9 mil.€ ve stálých cenách.

Celkově Komise navrhuje rozpočet pro I. pilíř ve výši 286,2 mld.€ v běžných cenách, pro II. pilíř SZP Komise navrhuje rozpočet 78,8 mld.€ (oproti současným 90 mld.€). Členským státům by ale mělo být umožněno posílit spolufinancování II. pilíře tak, aby byl pokles rozpočtu kompenzován. Krácení rozpočtu pro SZP v minulém týdnu odmítli ministři zemědělství z FR, ES, IT, PT, EL, FI a IE.

Z celkové obálky pro SZP by v následujícím programovacím období mělo být 40% plateb propojeno s posíleným výkonem SZP směrem k ochraně životního prostředí a klimatu.

Evropská komise směrem k externí konvergenci plateb na hektar uvádí, že u členských států s platbami nižšími, než je 90% průměru EU, bude v průběhu příštího programovacího období snižován rozdíl mezi úrovní přímých plateb z 50% na 90%. Vnitřní konvergence úrovně přímých plateb by mělo být dosaženo nejpozději do roku 2026, a to alespoň na 75% průměru.

K povinnému zastropování EK navrhuje zavést i povinnou progresivní degresivitu přímých plateb, a to nad úrovní 60.000 €. Pro přímé platby v rozmezí 60.000 – 75.000 € bude muset být zavedeno krácení o minimálně 25%, pro platby v rozmezí 75.000 – 90.000 € minimálně 50%, a pro platby v rozmezí 90.000 – 100.000 € minimálně 75%. EK uvádí, že k celkové zastropované částce by měly být připočteny mzdové náklady související se zemědělskou činností deklarované zemědělci, a to včetně daní a příspěvků na sociální pojištění. K výpočtu konkrétních částek členské státy dle návrhu Komise pravděpodobně použijí průměrnou výši mezd v zemědělství platnou pro daný členský stát nebo region. Finanční prostředky získané díky zastropování budou ponechány v národní obálce daného členského státu, a mohou být primárně využity na redistributivní platby, dále i na podporu mladých zemědělců a podporu opatření v oblasti životního prostředí, případně na programy rozvoje venkova.

Podle návrhu Evropské komise by měly být umožněny přesuny mezi pilíři oběma směry až do výše 15%, s případným navýšením o dalších 15% z EZZF do EZFRV pro opatření spojená s ochranou životního prostředí a klimatu, a o 2% z EZZF do EZFRV pro opatření spojená se zahájením činnosti mladých zemědělců.

Kromě alokace 2% obálky pro opatření spojená se zahájením činnosti mladých zemědělců budou moci členské státy poskytnout mladým zemědělcům i jednorázové platby, jejichž výše je limitována na 100.000 €.

K dobrovolným platbám vázaným na produkci (VCS) Komise uvádí, že by VCS platby měly podpořit konkurenceschopnost sektorů citlivých komodit, a měly by být vypláceny pouze na ty sektory a produkci, které jsou významné z ekonomického, sociálního nebo environmentálního důvodu. EK navrhuje snížit strop pro VCS platby z 13% pro citlivé komodity na 10%, podpora 2% pro proteinové plodiny by měla být zachována. Státy, které v rámci současné SZP implementují VCS platby v míře nad 13%, si i v SZP po roce 2020 budou moci zachovat platby vyšší jak navrhovaných 10%, nebudou ale smět překročit úroveň plateb VCS z roku 2018.

EK v části věnované nástrojům řízení rizik vzhledem ke ztrátám způsobeným externími vlivy uvádí, že členské státy budou muset zajistit, aby byla podpora vyplácena pouze v případě, že ztráty přesáhnou více než 20%. Státy pak poskytnou podporu maximálně do výše 70% oprávněných nákladů.

Členské státy by v rámci posílené subsidiarity měly mít pravomoc uzpůsobit i některé definice svým národním specifickým podmínkám. Mezi tyto definice by měla patřit i definice skutečného zemědělce, oprávněných hektarů, či mladého zemědělce.

• Legislativní návrhy jsou dostupné zde.

Evropské zemědělské nevládní organizace odmítly legislativní návrhy

Na předložené legislativní návrhy reagovaly významné evropské zemědělské nevládní organizace Copa a Cogeca, think tank FarmEurope a Evropský svaz vlastníků půdy ELO.

Copa a Cogeca zkritizovala navrhované krácení rozpočtu, a to zejména v kontextu hrozícího propadu v příjmech zemědělců, které jsou již nyní pouze na 40 % úrovně platů v ostatních ekonomických sektorech. Copa a Cogeca dále uvedla, že přímé platby jsou zdaleka tím nejvíce efektivním nástrojem stabilizace příjmů zemědělců, a proto odmítla povinné zastropování a degresivitu přímých plateb tak, jak Komise navrhuje v legislativě pro SZP.

FarmEurope uvedlo, že navrhované krácení rozpočtu a následný výrazný pokles příjmů zemědělců povede k tomu, že řada zemědělců ze sektoru odejde, a že v některých oblastech EU bude docházet ke slučování podniků, a to bez ohledu na to, zda bude nebo nebude zavedeno zastropování přímých plateb. Krácení rozpočtu a zastropování přímých plateb podle FarmEurope současně omezí schopnost přesunu EU zemědělství směrem k udržitelnějšímu modelu jak z environmentálního, tak ekonomického hlediska.

Evropský svaz vlastníků půdy uvedl, že předložené návrhy neumožní naplnit vysoké ambice, které má EU v oblastech klimatu, biodiverzity a venkova, a to zejména s ohledem na navrhované krácení rozpočtu. ELO se dále obává, že ne všechny členské státy budou – vzhledem k administrativní náročnosti – schopny navrhnout a implementovat vlastní národní strategické plány pro SZP. ELO odmítlo navrhované povinné zastropování a degresivitu přímých plateb od 60.000 € na podnik, které by působilo protichůdně k navrhovanému posílení výkonnosti politiky v oblasti životního prostředí, cílem SZP do budoucna by navíc měla být podpora udržitelného a konkurenceschopného sektoru. Zastropování přímých plateb je podle ELO v rozporu se snahou o ekonomický úspěch, přičemž pro mladé a nové zemědělce nebude tato snaha EU omezovat jejich zemědělské ambice motivací ke vstupu do sektoru.

Evropský parlament žádá posílení podpory pro mladé zemědělce

Evropský Parlament hlasoval na Plenárním zasedání dne 29/05/2018 o Usnesení EP o implementaci nástrojů SZP pro mladé zemědělce po reformě v roce 2013. V Usnesení Parlament žádá Komisi o zachování rozpočtu pro SZP na současné úrovni i v rámci nadcházejícího programovacího období. Dále žádá, aby pokračovala podpora v rámci „režimu pro mladé zemědělce“ zvýšením maximální výše vnitrostátních finančních prostředků nad 2 % u povinných plateb (v rámci I. pilíře) a zvýšením míry podpory v rámci II. pilíře s cílem podpořit generační obměnu. EP dále zdůrazňuje, že v jakékoli budoucí SZP by mělo být zváženo posílení opatření podpory pro začínající podniky mladých zemědělců. EP vítá záměr Komise prohloubit opatření na podporu generační obměny v nadcházející reformě SZP, tyto nové iniciativy by ale podle EP měly být kryty dostatečným rozpočtem EU, protože v opačném případě nebudou mít žádoucí motivační účinek. EP také zdůrazňuje, že pro hospodářskou životnost zemědělského podniku je důležitá možnost rozšíření na kritickou velikost odpovídající ekonomické realitě trhu. Parlament v Usnesení vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření pro boj proti spekulacím se zemědělskou půdou. Usnesení bylo přijato 472 hlasy pro, proti hlasovalo 34 europoslanců, zdrželo se 136.

zdroj: agrieu.cz

*******************************************************************************

Další informace k SZP po roce 2020 na našem webu:

• EK trvá na zastropování přímých plateb: ZDE
• Reforma SZP 2020+ se začíná pozvolna rýsovat: ZDE
• Povinné zastropování přímých plateb je stále ve hře: ZDE
• Ministři zemědělství nepřijali pozici Rady k SZP: ZDE
• Přímé platby hlavním tématem Rady ministrů: ZDE
• Různé názory na pokračování couplovaných podpor: ZDE
• Boj o zastropování nabývá na intenzitě: ZDE
• Komise zveřejnila Sdělení k SZP po roce 2020: ZDE
• Rýsují se první obrysy nové SZP po roce 2020: ZDE
• Zastropování přímých plateb bude zřejmě realitou: ZDE
• Komise zveřejní Sdělení k SZP 2020+ na konci listopadu: ZDE
• Hlavní teze ČR k budoucí podobě SZP: ZDE
• Greening nepřináší skoro žádné pozitivní výsledky: ZDE
• Veřejná konzultace k SZP po roce 2020 skončila: ZDE
• Již 25.000 odpovědí k veřejné konzultaci k SZP: ZDE
• EP podpořil zastropování přímých plateb: ZDE
• Budoucí SZP přinese nové výzvy: ZDE
• Pět alternativ budoucí podoby SZP: ZDE
• EK zahájila otevřenou diskuzi nad novou podobou SZP: ZDE
• Formulář k veřejné diskuzi nad novou podobou SZP po roce 2020: ZDE
(pouze do 2. května 2017, vpravo zvolte český jazyk)