V prvních týdnech života telete, kdy ještě nemá rozvinut složený předžaludek (bachor, čepec a kniha), je plně funkční pouze slez. Ten je ekvivalentem žaludku, jaký má člověk nebo například prase. V něm dochází k chemickému trávení veškeré potravy, tedy v prvních týdnech zejména mléčné, a s postupným rozvojem předžaludku také rostlinných krmiv z bachoru, čepce a knihy. Příjmem krmiv rostlinného původu dochází u všech mláďat přežvýkavců k rozvoji předžaludku a k postupnému zvětšování jeho objemu, což je klíčové pro efektivní konverzi živin a optimální růst zvířete. Následující snímky ukazují rozdílný vývin předžaludku při různých krmných dávkách.

Z fotek je evidentní, že pro správný rozvoj a rychlé nastartování funkcí předžaludku, je žádoucí co nejrychlejší přikrmování telat krmivy rostlinného původu, zejména pak krmivy na bázi zrnin (kvalitním startérem s dostatečným podílem celého zrna), která tento proces výrazně urychlují. Aby byl efekt co nejlepší, doporučuje se co nejvčasnější podání startéru, a to již od 2 až 3. dne věku telete. Mláďata krmená pouze mateřským mlékem, případně přikrmovaná senem, sice v prvních fázích života rostou rychleji, postupně se karta obrací ve prospěch telat s rozvinutějším trávicím aparátem. Čím intenzivnější plemeno, tím je tento rozdíl markantnější.

Zatímco mléko putuje přímo do slezu, rostlinná krmiva, ale i voda, směřují nejprve do bachoru. Bachor je první částí složeného předžaludku, do kterého se spolu s rostlinnými krmivy dostávají i nejrůznější bakterie, prvoci aj., které zde pomáhají trávit sacharidová krmiva, jako jsou škroby a vláknina, ale i bílkoviny a v menším množství rovněž tuky. Tyto mikroorganismy nazývaní bachořci tvoří tzv. biomasu bachoru a produkují těkavé mastné kyseliny, které se dostávají stěnou bachoru do krve a slouží jako zdroj energie. Současně je hmota posunována z bachoru přes čepec a knihu do slezu, kde je tato biomasa trávena a stává se pro zvíře nenahraditelným zdrojem bílkovin a sacharidů. Všichni přežvýkavci jsou proto vysoce závislí na mikroorganismech žijících v bachoru, kteří svými enzymy umožňují přeměňovat rostlinnou celulózu na jednodušší, tělu využitelné živiny.

Následující snímky dokumentují vývin předžaludků:
(pro zvětšení fotky klikněte na náhled)


Při narození je bachor malý a nevyvinutý. Ve věku 4 týdnů, pokud se telatům podává pouze mléko nebo mléčná náhražka případně seno (obrázek vlevo), bude bachor stále poměrně malý. U telat krmených mlékem nebo mléčnou náhradou roste slez, ale bachor zůstává poměrně malý. Pokud je tele přikrmováno jadrnými krmivy, bachor roste mnohem rychleji, jak je znázorněno na fotografii vpravo.


Při narození jsou bachorové papily krátké a neaktivní. Během vývoje bachoru se papily zvětšují v délce a tloušťce a začnou absorbovat těkavé mastné kyseliny produkované v bachoru. Ty telata využívají jako zdroj energie. Krmné obiloviny stimulují rozvoj předžaludku více než krmení senem, jak je patrné z tohoto obrázku. Povšimněte si zdravých, tmavě zbarvených a viditelných bachorových papil u telete krmeného jádrem (obilovinami) - obrázek vpravo.


Ve věku 6 týdnů jsou rozdíly ve velikosti bachoru telat krmených odlišným způsobem ještě výraznější. Bachory telat, která jsou krmena pouze mlékem, jsou významně menší než telat, kterým je vedle mléka podáváno i koncentrované krmivo (obrázek vpravo).


Zde můžeme porovnat vývoj bachorových papil u 6 týdnů starých telat, které byly krmeny třemi různými dietami. Telata, kterým byla od třetího dne podávána koncentrovaná krmiva (uprostřed), vykazují mnohem lepší vývoj papil. Ty jsou mnohem tlustší, tmavší a mají více vaskularizovanou stěnu. U telat přikrmovaných rovněž senem (zcela vpravo) od 3 dnů věku se papily nevyvíjejí vůbec a stěna bachoru je poměrně tenká.


Trávení sena produkuje převážně kyselinu octovou, kterou bachorová stěna nepoužívá pro růst a vývoj papil. Naproti tomu fermentace obilovin produkuje kyselinu máselnou a propionovou, která napomáhá růstu papil. Obě telata na tomto obrázku vykazují tmavé zbarvení bachoru a retikulu (čepce), ale tele krmené mlékem a senem (vlevo) má papily mnohem méně rozvinuté.


Oba tyto bachory jsou velmi velké, ale pokud jde o rozvoj bachoru, tak velikost není rozhodně všechno!


U telat krmených mlékem a obilovinami se papily zvětšují a stěny bachoru s růstem telete sílí. Pro srovnání, telata krmená mlékem a senem do věku 12 týdnů mají velmi omezený vývoj papil bachoru a jeho stěny zůstávají tenké, a to navzdory spotřebě značného množství sena.


Když srovnáváme vývoj bachoru čtyřtýdenního telete krmeného mlékem a jádrem (obrázek vlevo) s 12 týdnů starým teletem krmeným pouze mlékem a senem (obrázek vpravo), vidíme, že i přes nižší věk má čtyřtýdenní tele bachor vyvinutější. Vývin bachoru u jednotlivých telat, která jsou krmena mlékem, obilím a senem, se bude lišit od telete k teleti v závislosti na preferenci každého z nich pro suché krmivo.


Kniha absorbuje živiny. Z těchto fotografií vidíme, že je díky mnoha záhybům velmi tenké tkáně pro tyto účely ideálně určena. Díky těmto záhybům poskytuje přibližně jednu třetinu celkové plochy složeného žaludku přežvýkavců.

pozn.: fotky pochází z dojených telat, nicméně u masných plemen to funguje zcela analogicky
zdroj fotek: College of Agricultural Sciences, The Pennsylvania State University
anglické vysvětlivky k obrázkům: milk = mléko, hay = seno, grain = zrniny (jadrné krmivo)

*******************************************************************************

Pro zájemce o detailní studium doporučujeme například tento článek, který obsahuje komplexní informace o procesech trávení v předžaludcích skotu.