Evropský parlament přijal ve čtvrtek 25. října 2018 plán na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Resistence a snižující se účinnost antikrobik je totiž závažným problémem, jehož neřešení by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejenom v chovech hospodářských zvířat, ale především v humánní medicíně. Návrh počítá s tím, že veterinární léky nesmějí za žádných okolností sloužit ke zlepšení výkonu (užitkovosti) nebo kompenzování špatného prostředí a nevyhovujících podmínek chovu zvířat. Jakkoliv se toto může zdát samozřejmé, v praxi tomu tak vždy není.

Nová legislativa by měla rovněž omezit používání antimikrobiálních látek jako preventivního opatření při absenci klinických příznaků infekce u jednotlivých zvířat. Vedle toho mohou být léky užívány pouze v případech, kdy je v plné míře odůvodněno veterinářem v případech, kdy existuje vysoké riziko infekce, stojí v odůvodnění Evropského parlamentu.

S cílem napomoci boji proti antimikrobiální rezistenci by zákon také posílil pravomoc Evropské komise volit antimikrobiální látky, které by byly vyhrazeny pouze pro využití v humánní medicíně. Text rovněž ukládá, že dovážené potraviny budou muset splňovat standardy EU a že antibiotika nemohou být používána ke zvýšení růstu zvířat.

Spotřeba antimikrobik v chovech hospodářských zvířat v ČR sice v posledních letech klesá a v porovnání s některými evropskými státy si nestojíme špatně, přesto existuje i u nás jistě prostor na další snižování. Přehlížení problému by mohlo vést k vytvoření vysoké míry resistence, která by současný medicínský systém mohla poslat zpět do dob středověku.