Přemnožená černá zvěř způsobuje každoročně vysoké škody nejenom na tržních plodinách, ale i na pastevních porostech. Diskuze s mysliveckými spolky ohledně odškodnění za zničený porost není často jednoduchá, ale to není jediný problém, kterému musí poškození zemědělci čelit. Poškozený travní porost se totiž při satelitním snímkování po provedené agrotechnické korekci může z pohledu úředních kontrol SZIFu jevit jako rozoraný, což je v určitých případech považováno za porušení dotačních podmínek. Jak se problémům při následné administraci vyvarovat, jsme diskutovali se zástupci MZe a SZIF.

Pokud na svém pozemku s travním porostem škodu zjistíte, tak předtím, než se pustíte do agrotechnické nápravy, je třeba učinit několik kroků, abyste se vyvarovali případných problémů. Předně se doporučuje celou škodu fotograficky zdokumentovat. Možná snímky nebudete potřebovat, na druhou stranu udělat pár fotek mobilem je velice snadné a nic nestojí. Poté je nutné poškození nahlásit na příslušné OPŽL (Oddělení příjmu žádostí a LPIS Státního zemědělského intervenčního fondu) formou podání Ohlášení vyšší moci a to z důvodu vážného poškození nebo zničení porostu (např. okus zvěří nebo poškození travního porostu zvěří) bez zavinění příjemce dotace. Jako důkaz poškození je nezbytné předložit např. zprávu lesního hospodáře (v případě okusu stromů) nebo zprávu uživatele honitby (např. myslivecký spolek, honební společenstvo s výkonem práva myslivosti). Dalším prokazatelným dokladem je potvrzení OPŽL na základě provedeného místního šetření.

Jedná se sice o poměrně komplikovanou proceduru, ale je to asi jediná cesta, jak eliminovat pozdější problémy při administraci dotací.

Příloha:

Uplatňování náhrad škod způsobovaných zvěří.pdf, 2 MB Metodická příručka MZe - uplatňování náhrady škody a oceňování její výše způsobené užíváním honitby a zvěří na honebních pozemcích, polních plodinách, vinné révě, ovocných kulturách a zemědělských porostech ve smyslu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů