Nový systém výplaty škod způsobených predátory
19.02.2019, Kamil Malát |
Ministerstvo životního prostředí v návaznosti na jednání se zástupci zemědělských, resp. chovatelských organizací a také zástupců myslivců připravilo návrh tzv. Péče o vlka. Návrh aktuálně obdrželo k vnitřnímu připomínkování Ministerstvo zemědělství. Poté proběhne finální schvalování dokumentu. Materiál mj. počítá i se zefektivněním vyplácení náhrad za škody způsobené tímto predátorem. V současnosti škody působené vlkem na zdraví nebo životě fyzických osob, na vyjmenovaných domácích zvířatech včetně psů sloužících k hlídání těchto zvířat, hradí dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy stát prostřednictvím krajských úřadů.
Zákon definuje podmínky, kdy a jakým způsobem je možné žádat o náhradu škody. Bohužel zákon v současnosti chovatelům neumožňuje poskytnout náhradu za některé vzniklé vícenáklady, např. náklady za kafilérii a veterinární posudek, nebo škody způsobené na méně obvyklých druzích hospodářských zvířat (pštros, farmové chovy jelenovitých atp.). Problematická je také výše vyplacené náhrady a nejednotnost stanovení ceny chovaného zvířete.
Náplň opatření:
a) Vytvořit a pravidelně aktualizovat ceníky hospodářských zvířat, v rámci těchto ceníků hodnotit plemenná, chovná, jatečná zvířata a gravidní jedince tak, aby bylo možné jednotným způsobem vyplácet výši náhrad, zavést vyplácení náhrad škod na dalších druzích hospodářských zvířat, včetně registrovaných farmových chovů zvěře (jelen, daněk, muflon, sika) nebo zájmových chovů povolených a kontrolovaných Krajskou veterinární správou příslušného kraje.
b) Zavést vyplácení náhrad škod za vykázané vícenáklady za veterinární posudek (s omezením případů, kdy bude nezbytný), za kafilerii, dodatečné náklady za kafilerii při pozdějším úhynu následkem předchozího útoku šelmy, nebo výdaje za ztracená zvířata, která utečou následkem útoku (v případě jejich dostatečné chovatelské evidence, registrace).
c) Zabezpečit náhrady za škody, u kterých není jasné, zda byly způsobeny vlkem nebo psem.
d) Zavést jednotný systém šetření škod v rámci celé ČR – optimálně prostřednictvím jedné organizace (AOPK ČR) tak, aby došlo k omezení počtu zapojených subjektů a urychlení procesu šetření a přiznání náhrad škod. Organizovat pravidelná školení pro pracovníky, kteří šetří škody, a poskytovat aktuální informace dostupné hospodařícím subjektům.
V případě nového výskytu vlků mohou být během stanovené přechodné doby škody v těchto oblastech hrazeny také v případě, kdy v přechodné době ještě nebyla k dispozici odpovídající ochrana. Po uplynutí přechodné doby je odpovídající ochrana zvířat předpokladem k nároku na náhradu škody.
*******************************************************************************
Související články:
• Náhrady škod způsobených chráněnými živočichy
• Vyšší náhrady za škody způsobené vlkem
• MŽP mění ceník náhrad za škody vlkem a rysem
• Pozice Copa-Cogeca k situaci velkých predátorů
• Jednání k problematice výskytu vlků
• Počty vlků se zvyšují, usmrcení mláďat rovněž
• Nové dotační výzvy MŽP k ochraně stád před šelmami
• Dotace z MŽP k ochraně stád před šelmami
• Vlci se vracejí do Čech, farmářům způsobují škody
• Škody způsobené zvláště chráněnými živočichy
Zákon definuje podmínky, kdy a jakým způsobem je možné žádat o náhradu škody. Bohužel zákon v současnosti chovatelům neumožňuje poskytnout náhradu za některé vzniklé vícenáklady, např. náklady za kafilérii a veterinární posudek, nebo škody způsobené na méně obvyklých druzích hospodářských zvířat (pštros, farmové chovy jelenovitých atp.). Problematická je také výše vyplacené náhrady a nejednotnost stanovení ceny chovaného zvířete.
Náplň opatření:
a) Vytvořit a pravidelně aktualizovat ceníky hospodářských zvířat, v rámci těchto ceníků hodnotit plemenná, chovná, jatečná zvířata a gravidní jedince tak, aby bylo možné jednotným způsobem vyplácet výši náhrad, zavést vyplácení náhrad škod na dalších druzích hospodářských zvířat, včetně registrovaných farmových chovů zvěře (jelen, daněk, muflon, sika) nebo zájmových chovů povolených a kontrolovaných Krajskou veterinární správou příslušného kraje.
b) Zavést vyplácení náhrad škod za vykázané vícenáklady za veterinární posudek (s omezením případů, kdy bude nezbytný), za kafilerii, dodatečné náklady za kafilerii při pozdějším úhynu následkem předchozího útoku šelmy, nebo výdaje za ztracená zvířata, která utečou následkem útoku (v případě jejich dostatečné chovatelské evidence, registrace).
c) Zabezpečit náhrady za škody, u kterých není jasné, zda byly způsobeny vlkem nebo psem.
d) Zavést jednotný systém šetření škod v rámci celé ČR – optimálně prostřednictvím jedné organizace (AOPK ČR) tak, aby došlo k omezení počtu zapojených subjektů a urychlení procesu šetření a přiznání náhrad škod. Organizovat pravidelná školení pro pracovníky, kteří šetří škody, a poskytovat aktuální informace dostupné hospodařícím subjektům.
V případě nového výskytu vlků mohou být během stanovené přechodné doby škody v těchto oblastech hrazeny také v případě, kdy v přechodné době ještě nebyla k dispozici odpovídající ochrana. Po uplynutí přechodné doby je odpovídající ochrana zvířat předpokladem k nároku na náhradu škody.
*******************************************************************************
Související články:
• Náhrady škod způsobených chráněnými živočichy
• Vyšší náhrady za škody způsobené vlkem
• MŽP mění ceník náhrad za škody vlkem a rysem
• Pozice Copa-Cogeca k situaci velkých predátorů
• Jednání k problematice výskytu vlků
• Počty vlků se zvyšují, usmrcení mláďat rovněž
• Nové dotační výzvy MŽP k ochraně stád před šelmami
• Dotace z MŽP k ochraně stád před šelmami
• Vlci se vracejí do Čech, farmářům způsobují škody
• Škody způsobené zvláště chráněnými živočichy