V návaznosti na konání švýcarské národní výstavy masného skotu bylo na víkend 6. a 7. dubna do městečka Brunegg svoláno další jednání pracovní skupiny pro masného simentála. Ta funguje pod Evropskou federací plemene fleckvieh (ESF), která je zastřešující organizací pro oba typy simentálského skotu. Vedle naší republiky, která se těchto zasedání pravidelně účastní, byli přítomni zástupci z Rakouska, Německa, Dánska, Slovinska a místních Švýcarů. Hlavními tématy byla genomická selekce u plemene masný simentál a mezinárodní genetická testace Interbeef.

V rámci přednášek k Interbeef byli přítomní zástupci informováni o aktuální situaci včetně zapojení jednotlivých států do mezinárodního srovnání. V navazující diskuzi pak byly probírány technické otázky spojené s přípravou a validací dat. Česká republika patří k základním členům Interbeef a i v případě plemene masný simentál je spolu s dalšími sedmi evropskými státy do mezinárodního srovnání zapojena.

Během diskuze byla rovněž zmíněna otázka, zda považovat masného simentála za samostatné plemeno, nebo jen za jednu z užitkových větví v rámci plemene fleckvieh (simentál). Toto téma je však velmi citlivé a do velké míry i "politické" a nebylo tedy nijak uzavřeno.

Druhým hlavním okruhem pak byla genomická selekce a to nejenom z odborného pohledu, ale i výměny dat mezi členskými zeměmi. V této části byla rovněž probírána využitelnost genomických dat z dojených populací a naopak. Tento způsob aplikují například v Rakousku, kde je plemenářská práce jak pro kombinované, tak i masné fleckvieh zastřešena centrálně. Vedle pozitiv ve formě většího množství dat vstupujících do výpočtů, byla zmíněna i negativa v podobě nízkých korelací a nekompatibility zjišťovaných údajů z kontroly užitkovosti.

Většina zemí je v genomické selekci masného simentála na úplném začátku a Česká republika tedy nijak nezaostává, spíše naopak. Formou připravené prezentace jsme přítomné delegáty seznámili se stavem v genomické selekci a množstvím ogenotypovaných zvířat a rovněž tak o situaci v chovu masného simentála u nás. Od spuštění nové metody bylo za půl roku přes SNP otestováno přes 700 zvířat (převážně mladých býků a jalovic), což je v porovnání s velikostí populací ostatních zemí zdaleka nejvyšší počet. Pozitivně byla vnímána i naše transparentnost z hlediska otevřeného přístupu k informacím o tom, jaká zvířata mají SNP profil hotový a pochopitelně i z pohledu možného sdílení či výměny genotypů s ostatními zeměmi.

Součástí dvoudenního programu pak byla také švýcarská národní výstava masného skotu Swissopen. Na ní bylo podle katalogu přihlášeno 367 zvířat několika masných plemen, z toho 45 masných simentálů. Na výstavě se představila i čtyři zvířata s českými předky. Jednou z nich byla i jalovice M-Chleeb von Witzwil, která ve své kategorii obsadila druhé místo.

Dosahované výsledky České republiky konfrontované s prací kolegů z ostatních evropských zemí, a jejich zájem o naše informace, nás utvrzují, že vytyčená cesta, kterou se dlouhodobě ubíráme, je správná.

Jinak, ve Švýcarsku se chová 34 různých masných plemen. Podle posledních dostupných údajů bylo v této zemi ke konci roku 2017 registrováno celkem 14.484 krav zapsaných v plemenných knihách a 3.326 býků. Počet stád v registru Plemenné knihy je 1.118 (1.67 chovů), což vychází na průměrnou velikost chovu 13 krav. Nejpopulárnějším masným plemenem je s 3.623 zapsanými kravami aberdeen angus, druhé místo s 2.967 kravami patří limousinovi, masný simentál je na bronzové příčce s 1.119 kravami. Jen pro zajímavost, čtvrtá pozice patří plemeni highland (932 zapsaných krav). Vedle nám známých a u v ČR chovaných masných plemen ve Švýcarsku najdeme v systému bez tržní produkce mléka i plemena jako je evolene, gelbvieh, eringer, hinterwälder, luing, pustertaler sprinzen, tux-zillertal, welsh black, dahomey či zebu.