Jednání masného simentála ve Švýcarsku
07.04.2019, Kamil Malát |
V rámci přednášek k Interbeef byli přítomní zástupci informováni o aktuální situaci včetně zapojení jednotlivých států do mezinárodního srovnání. V navazující diskuzi pak byly probírány technické otázky spojené s přípravou a validací dat. Česká republika patří k základním členům Interbeef a i v případě plemene masný simentál je spolu s dalšími sedmi evropskými státy do mezinárodního srovnání zapojena.
Během diskuze byla rovněž zmíněna otázka, zda považovat masného simentála za samostatné plemeno, nebo jen za jednu z užitkových větví v rámci plemene fleckvieh (simentál). Toto téma je však velmi citlivé a do velké míry i "politické" a nebylo tedy nijak uzavřeno.
Druhým hlavním okruhem pak byla genomická selekce a to nejenom z odborného pohledu, ale i výměny dat mezi členskými zeměmi. V této části byla rovněž probírána využitelnost genomických dat z dojených populací a naopak. Tento způsob aplikují například v Rakousku, kde je plemenářská práce jak pro kombinované, tak i masné fleckvieh zastřešena centrálně. Vedle pozitiv ve formě většího množství dat vstupujících do výpočtů, byla zmíněna i negativa v podobě nízkých korelací a nekompatibility zjišťovaných údajů z kontroly užitkovosti.
Většina zemí je v genomické selekci masného simentála na úplném začátku a Česká republika tedy nijak nezaostává, spíše naopak. Formou připravené prezentace jsme přítomné delegáty seznámili se stavem v genomické selekci a množstvím ogenotypovaných zvířat a rovněž tak o situaci v chovu masného simentála u nás. Od spuštění nové metody bylo za půl roku přes SNP otestováno přes 700 zvířat (převážně mladých býků a jalovic), což je v porovnání s velikostí populací ostatních zemí zdaleka nejvyšší počet. Pozitivně byla vnímána i naše transparentnost z hlediska otevřeného přístupu k informacím o tom, jaká zvířata mají SNP profil hotový a pochopitelně i z pohledu možného sdílení či výměny genotypů s ostatními zeměmi.
Součástí dvoudenního programu pak byla také švýcarská národní výstava masného skotu Swissopen. Na ní bylo podle katalogu přihlášeno 367 zvířat několika masných plemen, z toho 45 masných simentálů. Na výstavě se představila i čtyři zvířata s českými předky. Jednou z nich byla i jalovice M-Chleeb von Witzwil, která ve své kategorii obsadila druhé místo.
Dosahované výsledky České republiky konfrontované s prací kolegů z ostatních evropských zemí, a jejich zájem o naše informace, nás utvrzují, že vytyčená cesta, kterou se dlouhodobě ubíráme, je správná.
Jinak, ve Švýcarsku se chová 34 různých masných plemen. Podle posledních dostupných údajů bylo v této zemi ke konci roku 2017 registrováno celkem 14.484 krav zapsaných v plemenných knihách a 3.326 býků. Počet stád v registru Plemenné knihy je 1.118 (1.67 chovů), což vychází na průměrnou velikost chovu 13 krav. Nejpopulárnějším masným plemenem je s 3.623 zapsanými kravami aberdeen angus, druhé místo s 2.967 kravami patří limousinovi, masný simentál je na bronzové příčce s 1.119 kravami. Jen pro zajímavost, čtvrtá pozice patří plemeni highland (932 zapsaných krav). Vedle nám známých a u v ČR chovaných masných plemen ve Švýcarsku najdeme v systému bez tržní produkce mléka i plemena jako je evolene, gelbvieh, eringer, hinterwälder, luing, pustertaler sprinzen, tux-zillertal, welsh black, dahomey či zebu.