ČSCHMS na maďarské konferenci o masném skotu
15.09.2019, Kamil Malát |
Na víkend 14. - 15. září 2019 přijali zástupci Českého svazu chovatelů masného skotu pozvání maďarských kolegů, aby se v univerzitním městě Kaposvár zúčastnili konference o masném skotu, která se konala v návaznosti na místní zemědělskou výstavu. Na té nechyběli ani zástupci několika masných plemen chovaných v Maďarsku, včetně pro nás exotického plemene murray grey či místního "pokladu" - maďarského stepního skotu. Během vlastní konference jsme přítomné chovatele masného skotu a zástupce chovatelských svazů velmi detailně seznámili se systémem naší práce s důrazem na oblast šlechtění.
Početné dotazy nám pokládali zvídaví Maďaři nejenom k plemenářské práci (kontrola užitkovosti, hodnocení zevnějšku, vedení plemenných knih, genomika atd.), zajímali se ale i o jiná témata jako například zpeněžování skotu, dotace, spotřeba masa, domácí porážky či situace na trhu s masem i živým skotem. Z velkého množství otázek bylo patrné, že čeští "masňáci" i náš systém práce mají v Maďarsku dobré jméno a doufejme, že se to projeví i ve zvýšeném zájmu o naše plemenná zvířata.
Zatímco u nás chovatele všech masných plemen zastřešuje jediná organizace - Český svaz chovatelů masného skotu, v Maďarsku jsou rozdrobeni mezi více asociací, které velmi často zastupují více plemen najednou. Například chovatelé aberdeen anguse jsou v jedné organizaci společně s plemeny galloway a již zmíněným murray grey. Limousini mají společnou asociaci s chovateli blondů, další svaz spojuje chovatele plemen charolais a aubrac a jiný zase belgické modrobílé a wagyu.
Jak sami maďarští kolegové konstatovali, tato roztříštěnost jim pak neumožňuje koordinovat šlechtitelskou práci, ani ideálně zajišťovat další činnosti spojené s hájením zájmu chovatelů skotu bez tržní produkce mléka ve vztahu ke státní správě. To vede ke stagnaci tamního chovatelství masného skotu, což dokreslují i čísla představená na konferenci. Maďarsko je rozlohou o zhruba 15 tisíc kilometrů čtverečních větší než Česká republika, přesto se zde chová méně masných krav než u nás. Podle posledních údajů je to pouze 184.000 plemenic, přestože podíl travní porostů je podobný jako u nás (zhruba 1 milion hektarů). Velká část z nich je však nevalné kvality - porosty nejsou obnovovány a hnojeny a jejich úživná schopnost je tak velmi špatná. Extrémně nízká je pak i spotřeba hovězího masa, která činí pouhých 3,5 kg na obyvatele a rok.
Aktuálně nejpopulárnějším masným plemenem v Maďarsku je limousine následovaný "šarolákem". Třetí příčka patří maďarskému stepnímu skotu, který je v takto velkých počtech chován zejména díky masivní finanční podpoře ze strany státu.
V rámci diskuze jsme maďarské kolegy pozvali do České republiky, abychom vzájemnou spolupráci rozvíjeli a vyměňovali si zkušenosti.
Početné dotazy nám pokládali zvídaví Maďaři nejenom k plemenářské práci (kontrola užitkovosti, hodnocení zevnějšku, vedení plemenných knih, genomika atd.), zajímali se ale i o jiná témata jako například zpeněžování skotu, dotace, spotřeba masa, domácí porážky či situace na trhu s masem i živým skotem. Z velkého množství otázek bylo patrné, že čeští "masňáci" i náš systém práce mají v Maďarsku dobré jméno a doufejme, že se to projeví i ve zvýšeném zájmu o naše plemenná zvířata.
Zatímco u nás chovatele všech masných plemen zastřešuje jediná organizace - Český svaz chovatelů masného skotu, v Maďarsku jsou rozdrobeni mezi více asociací, které velmi často zastupují více plemen najednou. Například chovatelé aberdeen anguse jsou v jedné organizaci společně s plemeny galloway a již zmíněným murray grey. Limousini mají společnou asociaci s chovateli blondů, další svaz spojuje chovatele plemen charolais a aubrac a jiný zase belgické modrobílé a wagyu.
Jak sami maďarští kolegové konstatovali, tato roztříštěnost jim pak neumožňuje koordinovat šlechtitelskou práci, ani ideálně zajišťovat další činnosti spojené s hájením zájmu chovatelů skotu bez tržní produkce mléka ve vztahu ke státní správě. To vede ke stagnaci tamního chovatelství masného skotu, což dokreslují i čísla představená na konferenci. Maďarsko je rozlohou o zhruba 15 tisíc kilometrů čtverečních větší než Česká republika, přesto se zde chová méně masných krav než u nás. Podle posledních údajů je to pouze 184.000 plemenic, přestože podíl travní porostů je podobný jako u nás (zhruba 1 milion hektarů). Velká část z nich je však nevalné kvality - porosty nejsou obnovovány a hnojeny a jejich úživná schopnost je tak velmi špatná. Extrémně nízká je pak i spotřeba hovězího masa, která činí pouhých 3,5 kg na obyvatele a rok.
Aktuálně nejpopulárnějším masným plemenem v Maďarsku je limousine následovaný "šarolákem". Třetí příčka patří maďarskému stepnímu skotu, který je v takto velkých počtech chován zejména díky masivní finanční podpoře ze strany státu.
V rámci diskuze jsme maďarské kolegy pozvali do České republiky, abychom vzájemnou spolupráci rozvíjeli a vyměňovali si zkušenosti.