Automatická změna kultury G na kulturu T
11.11.2019, Kamil Malát |
Hospodaříte na orné půdě, kterou jste se rozhodli dočasně zatravnit a po pěti letech jste zjistili, že byla převedena z kultury travní porost na orné půdě (G) na trvalý travní porost (T) a to nejenom v evidenci půdy LPIS, ale následně i v katastru nemovitostí? Pokud vám to přijde jako absurdní, tak vězte, že je to běžný postup, který plyne z evropských nařízení. Přesto je to téma, kterému se budeme věnovat a pokusíme se navrhnout úpravu legislativy, neboť tento způsob automatického přeřazení nejenom že půdu finančně devalvuje, ale rovněž zemědělcům značně omezuje možnosti reagovat na potřebu greeningu. Jaký je vlastně výklad SZIF k tomuto problému?
Nastavení systému LPIS a zároveň metodických pravidel pro evidenci půdy vychází z legislativy EU a metodiky MZe pro aktualizaci evidence půdy.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1307/2013 ve znění nařízení 2393/2017 v čl. 4 odst. 1 písm. h) uvádí:
… pro účely tohoto nařízení se rozumí:
h) "trvalými travními porosty a stálými pastvinami" (společně uváděné jako "trvalé travní porosty") půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují:
i) půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebo
ii) půdu, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují;“
Výklad poskytnutý DG AGRI v dokumentech DS/EGDP/2015/02-Rev1 „Permanent grassland guidance“ a DSCG/2014/33 – REV 5 „LPIS guidance“ jednoznačně uvádí, že zemědělská plocha má být klasifikována jako trvalý travní porost pokud jsou splněny dva klíčové faktory, a to existence travních nebo bylinných druhů a vynechání plochy ze střídání plodin po dobu 5 let a více. Tzn., pokud je na ploše deklarován/evidován travní porost kontinuálně po dobu 5 let, musí být klasifikace pozemku změněna na trvalý travní porost.
Na základě výkladu DG AGRI bylo v ČR k 1. 1. 2015 zavedeno rozdělení travních porostů (pro účely evidování v LPIS) na dvě zemědělské kultury. Na kulturu Tráva na orné půdě (označení G), tzv. dočasný travní porost, a na kulturu Trvalý travní porost (označení T). Zároveň byla zavedena systémová kontrola v registru LPIS, která identifikuje díly půdních bloků, které jsou po dobu 5 let a více bez přerušení evidovány s kulturou G. Tyto pozemky je následně třeba v souladu s výše uvedeným ustanovením evropské legislativy překlasifikovat na kulturu T.
Výše popsaný princip je uveden i v metodice MZe pro evidenci půdy, konkrétně v kapitole 6.2 dokumentu Závazný metodický postup k aktualizaci evidence půdy a ekologicky významných prvků EP, zveřejněném na Portálu farmáře MZe (pokyny zde):
DPB, u kterých byla do 31. 12. 2014 evidována zemědělská kultura travní porost – stálá pastvina, jsou od 1. 1. 2015 evidované v LPIS se zemědělskou kulturou T. U DPB, které jsou evidované v LPIS s kulturou G, bude po 5 letech (v součtu doby předchozího trvání zemědělské kultury travní porost – ostatní před 1. 1. 2015) změněna evidovaná kultura na T. Na základě žádosti uživatele lze změnit kulturu na T i dříve než po 5 letech, kdy se na ploše DPB nachází travní porost, (např. z důvodu zařazení DPB do agroenvironmentálně klimatického závazku – podopatření ošetřování travních porostů).
Princip evidence trvalých travních porostů v LPIS byl v roce 2017 předmět kontroly auditu Evropské komise DG AGRI č. AA/2017/010/CZ. V rámci auditního šetření byl potvrzen princip „dozrávání“ dočasného travního porostu na trvalý travní porost. Navíc v závěrech auditu bylo uvedeno, že tento princip má být rozšířen na všechny plochy, na kterých se 5 let v řadě vyskytují travní společenstva bez ohledu na to, zda jsou v LPIS klasifikovány jako kultura G či nikoliv (toto pravidlo se v určitých případech může vztahovat i na plochy úhoru).
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pravidlo povinné změny kultury dílu půdního bloku, který je 5 let a více evidován s kulturou G, je nezbytné pro zajištění souladu evidence LPIS s aktuálně platnou legislativou.
*******************************************************************************
Tolik stanovisko Státního zemědělského intervenčního fondu. Na změnu v LPIS pak navazuje praxe, kterou na základě tohoto převodu uplatňují Katastrální úřady, kdy i v jejich evidenci ornou půdu převádí na travní porost. Pokud s tímto problémem máte osobní zkušenost, napište nám na email info@cschms.cz, prosím.
Stanovisko SZIF k problematice změny kultury G na kulturu T
Nastavení systému LPIS a zároveň metodických pravidel pro evidenci půdy vychází z legislativy EU a metodiky MZe pro aktualizaci evidence půdy.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1307/2013 ve znění nařízení 2393/2017 v čl. 4 odst. 1 písm. h) uvádí:
… pro účely tohoto nařízení se rozumí:
h) "trvalými travními porosty a stálými pastvinami" (společně uváděné jako "trvalé travní porosty") půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují:
i) půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebo
ii) půdu, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují;“
Výklad poskytnutý DG AGRI v dokumentech DS/EGDP/2015/02-Rev1 „Permanent grassland guidance“ a DSCG/2014/33 – REV 5 „LPIS guidance“ jednoznačně uvádí, že zemědělská plocha má být klasifikována jako trvalý travní porost pokud jsou splněny dva klíčové faktory, a to existence travních nebo bylinných druhů a vynechání plochy ze střídání plodin po dobu 5 let a více. Tzn., pokud je na ploše deklarován/evidován travní porost kontinuálně po dobu 5 let, musí být klasifikace pozemku změněna na trvalý travní porost.
Na základě výkladu DG AGRI bylo v ČR k 1. 1. 2015 zavedeno rozdělení travních porostů (pro účely evidování v LPIS) na dvě zemědělské kultury. Na kulturu Tráva na orné půdě (označení G), tzv. dočasný travní porost, a na kulturu Trvalý travní porost (označení T). Zároveň byla zavedena systémová kontrola v registru LPIS, která identifikuje díly půdních bloků, které jsou po dobu 5 let a více bez přerušení evidovány s kulturou G. Tyto pozemky je následně třeba v souladu s výše uvedeným ustanovením evropské legislativy překlasifikovat na kulturu T.
Výše popsaný princip je uveden i v metodice MZe pro evidenci půdy, konkrétně v kapitole 6.2 dokumentu Závazný metodický postup k aktualizaci evidence půdy a ekologicky významných prvků EP, zveřejněném na Portálu farmáře MZe (pokyny zde):
DPB, u kterých byla do 31. 12. 2014 evidována zemědělská kultura travní porost – stálá pastvina, jsou od 1. 1. 2015 evidované v LPIS se zemědělskou kulturou T. U DPB, které jsou evidované v LPIS s kulturou G, bude po 5 letech (v součtu doby předchozího trvání zemědělské kultury travní porost – ostatní před 1. 1. 2015) změněna evidovaná kultura na T. Na základě žádosti uživatele lze změnit kulturu na T i dříve než po 5 letech, kdy se na ploše DPB nachází travní porost, (např. z důvodu zařazení DPB do agroenvironmentálně klimatického závazku – podopatření ošetřování travních porostů).
Princip evidence trvalých travních porostů v LPIS byl v roce 2017 předmět kontroly auditu Evropské komise DG AGRI č. AA/2017/010/CZ. V rámci auditního šetření byl potvrzen princip „dozrávání“ dočasného travního porostu na trvalý travní porost. Navíc v závěrech auditu bylo uvedeno, že tento princip má být rozšířen na všechny plochy, na kterých se 5 let v řadě vyskytují travní společenstva bez ohledu na to, zda jsou v LPIS klasifikovány jako kultura G či nikoliv (toto pravidlo se v určitých případech může vztahovat i na plochy úhoru).
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pravidlo povinné změny kultury dílu půdního bloku, který je 5 let a více evidován s kulturou G, je nezbytné pro zajištění souladu evidence LPIS s aktuálně platnou legislativou.
*******************************************************************************
Tolik stanovisko Státního zemědělského intervenčního fondu. Na změnu v LPIS pak navazuje praxe, kterou na základě tohoto převodu uplatňují Katastrální úřady, kdy i v jejich evidenci ornou půdu převádí na travní porost. Pokud s tímto problémem máte osobní zkušenost, napište nám na email info@cschms.cz, prosím.