Zásadní obrat v zemědělských dotacích
10.11.2019, MF Dnes |
Ministerstvo ladí sadu opatření, která určí zemědělskou politiku po roce 2021. Obsahuje několik revolučních věcí ve vztahu k ochraně krajiny. Nebude například možné ničit půdu opakovaným pěstováním kukuřice. Zemědělci budou motivováni k sázení stromů na polích a k ještě většímu porcování lánů monokultur až na 20 hektarů. Z ministerských návrhů takzvané zelené architektury vyplývá zásadní sdělení, které mění zažitý koloběh zemědělských dotací po roce 2021: peněz z Bruselu přiteče méně a k jejich získání bude nutné splnit naopak víc povinností. Získání peněz navíc bude podmíněno plněním dalších volitelných opatření, takzvaných ekoschémat a agroenvironmentálních opatření.
O detailech se ještě diskutuje, už teď je však jasné, že návrh dalece přesahuje dosavadní pravidla rozdělování dotací, a to zejména důrazem na ochranu krajiny. „Na naše poměry je to poměrně ambiciózní plán a v zásadě ho vítáme,“ hodnotí předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč podotýká, že návrh může ještě „zezelenat“, v převoleném europarlamentu jsou totiž ambice znovu otevřít zásady Evropské komise, které bude muset Česká republika splnit.
Méně kukuřice
Jednou z nových podmínek, které bude muset podle návrhu zemědělec splnit, aby se dostal k základní platbě na plochu, bude povinné střídání plodin na jednom půdním bloku. Dnes mu nic nebrání v tom, aby pěstoval dva roky po sobě na stejném lánu třeba kukuřici. V praxi se to děje, i když je to proti všem zásadám správného hospodaření. Zejména proto, že to podporuje vodní erozi. Současná pravidla nařizují střídání tří plodin, ale jen na podnik. Nově nebude možné pěstovat na stejném poli tutéž plodinu dva roky po sobě. Cílem je zvýšení podílu organických látek v půdě, její zavodnění a omezení šíření chorob.
Paradoxně zrovna toto opatření naráží na nesouhlas malých, ale i některých velkých zemědělců. „Kde budeme pěstovat energetické krmivo pro chov dojnic? Tento návrh v podstatě omezuje živočišnou výrobu, která dodává organickou hmotu do půdy,“ namítá Jaroslav Vaňous, předseda Zemědělského družstva Sloupnice. Také podle soukromých zemědělců by se o návrhu mělo ještě diskutovat.
Emoce vyvolává i volitelné opatření, jehož cílem je ochrana půdy optimálním hnojením a dosažením vyrovnané bilance živin, tedy dusíku, fosforu a draslíku. Zemědělec by měl hnojit podle vygenerovaného výživového plánu. „Ideální by bylo odesílání dat do registru půdy. Je to služba pro zemědělce a budoucnost, která stejně jednou přijde,“ vysvětluje náměstek Sekáč.
Soukromí zemědělci nadšeni nejsou. „Kdo řekne, že dávka hnojení je správná? Každá půda je jiná. Tady se obáváme obrovské byrokracie, protože farmář bude muset vést evidenci, kolik toho do půdy vstupuje, kolik se sklízí a kolik hmoty, třeba slámy, zůstává na poli po sklizni,“ líčí obavy Jaroslav Šebek. S finanční podporou může do budoucna počítat i ten, kdo použije systémy precizního zemědělství, tedy třeba postřikovač, který umí lokálně aplikovat chemii nebo traktor, využívající satelitní navigaci kvůli minimalizaci přejezdů po poli a snížení utužování půdy. Tady jsou ve výhodě větší podniky, které si nákladné stroje s touto technikou mohou snadněji pořídit.
Stromy na polích
Široce diskutovaným tématem se letos stalo povinné zmenšení polí s monokulturami jedné plodiny na 30 hektarů od roku 2021. Už teď po výsevu ozimů je vidět, že krajina bude pestřejší. Stát jde v nové politice ještě o krok dál. Bude finančně motivovat zemědělce k tomu, aby pole rozdělili na ještě menší, 20hektarové lány. Možností je dělení odstupňovat tak, aby menší lány přinesly vyšší dotační podporu.
V návrhu zelené architektury zatím chybí jedno důležité opatření, které se tam však podle informací MF DNES dostane: podpora agrolesnictví. Stát by měl z Programu rozvoje venkova podpořit výsadbu stromů, které rozčlení krajinu, pomohou proti erozi, zabrání odparu vody nebo zvýší biodiverzitu. Je to trend v celé Evropě. Francouzi spočítali, že výsadba stromů, zvýší po letech výnos o desítky procent. Zajistí nejen úrodnější půdu, ale i dřevo, které se dá prodat.
„Jednoznačně potřebujeme změnu krajiny. Nikomu nechceme znepříjemnit podnikání. Zemědělci jsou ale někdy málo ochotni přijmout argument, že těmito opatřeními chráníme jejich výrobní prostředek,“ říká náměstek. Jako příklad, jak to nemá vypadat, dal oblast Hané s 300hektarovými lány. „Větrná eroze neskutečně decimuje půdní fond. Když to rozbijete větrolamy, tak máme nádherný příběh pro krajinu,“ dodává.
Komplikací v praxi může být fakt, že některé firmy hospodaří v nájmu na pozemcích, rozdrobených mezi desítky vlastníků.
Zemědělcům se dotace sníží nejméně o 4 procenta. Splněním povinných podmínek (DZES) získají 60 procent balíku, volitelná opatření tvoří zhruba 40 procent.
Zdroj: MF DNES
*******************************************************************************
Další informace k SZP po roce 2020 na našem webu:
• Zemědělský výbor EP podpořil zastropování: ZDE
• Výbor EP se kloní k povinnému zastropování: ZDE
• Prezentace z jednání 19.2.2019 k přípravě SZP 2021-2027: ZDE (pdf soubor)
• Zemědělské aktuality z Evropské unie nejen k SZP: ZDE
• Aktuality EU týkající se reformy SZP: ZDE
• Novinky k SZP 2020+ z EU: ZDE
• EK zveřejnila legislativní návrhy pro SZP po roce 2020: ZDE
• EK trvá na zastropování přímých plateb: ZDE
• Reforma SZP 2020+ se začíná pozvolna rýsovat: ZDE
• Povinné zastropování přímých plateb je stále ve hře: ZDE
• Ministři zemědělství nepřijali pozici Rady k SZP: ZDE
• Přímé platby hlavním tématem Rady ministrů: ZDE
• Různé názory na pokračování couplovaných podpor: ZDE
• Boj o zastropování nabývá na intenzitě: ZDE
• Komise zveřejnila Sdělení k SZP po roce 2020: ZDE
• Rýsují se první obrysy nové SZP po roce 2020: ZDE
• Zastropování přímých plateb bude zřejmě realitou: ZDE
• Komise zveřejní Sdělení k SZP 2020+ na konci listopadu: ZDE
• Hlavní teze ČR k budoucí podobě SZP: ZDE
• Greening nepřináší skoro žádné pozitivní výsledky: ZDE
• Veřejná konzultace k SZP po roce 2020 skončila: ZDE
• Již 25.000 odpovědí k veřejné konzultaci k SZP: ZDE
• EP podpořil zastropování přímých plateb: ZDE
• Budoucí SZP přinese nové výzvy: ZDE
• Pět alternativ budoucí podoby SZP: ZDE
• EK zahájila otevřenou diskuzi nad novou podobou SZP: ZDE
• Formulář k veřejné diskuzi nad novou podobou SZP po roce 2020: ZDE
(pouze do 2. května 2017, vpravo zvolte český jazyk)
O detailech se ještě diskutuje, už teď je však jasné, že návrh dalece přesahuje dosavadní pravidla rozdělování dotací, a to zejména důrazem na ochranu krajiny. „Na naše poměry je to poměrně ambiciózní plán a v zásadě ho vítáme,“ hodnotí předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč podotýká, že návrh může ještě „zezelenat“, v převoleném europarlamentu jsou totiž ambice znovu otevřít zásady Evropské komise, které bude muset Česká republika splnit.
Méně kukuřice
Jednou z nových podmínek, které bude muset podle návrhu zemědělec splnit, aby se dostal k základní platbě na plochu, bude povinné střídání plodin na jednom půdním bloku. Dnes mu nic nebrání v tom, aby pěstoval dva roky po sobě na stejném lánu třeba kukuřici. V praxi se to děje, i když je to proti všem zásadám správného hospodaření. Zejména proto, že to podporuje vodní erozi. Současná pravidla nařizují střídání tří plodin, ale jen na podnik. Nově nebude možné pěstovat na stejném poli tutéž plodinu dva roky po sobě. Cílem je zvýšení podílu organických látek v půdě, její zavodnění a omezení šíření chorob.
Paradoxně zrovna toto opatření naráží na nesouhlas malých, ale i některých velkých zemědělců. „Kde budeme pěstovat energetické krmivo pro chov dojnic? Tento návrh v podstatě omezuje živočišnou výrobu, která dodává organickou hmotu do půdy,“ namítá Jaroslav Vaňous, předseda Zemědělského družstva Sloupnice. Také podle soukromých zemědělců by se o návrhu mělo ještě diskutovat.
Emoce vyvolává i volitelné opatření, jehož cílem je ochrana půdy optimálním hnojením a dosažením vyrovnané bilance živin, tedy dusíku, fosforu a draslíku. Zemědělec by měl hnojit podle vygenerovaného výživového plánu. „Ideální by bylo odesílání dat do registru půdy. Je to služba pro zemědělce a budoucnost, která stejně jednou přijde,“ vysvětluje náměstek Sekáč.
Soukromí zemědělci nadšeni nejsou. „Kdo řekne, že dávka hnojení je správná? Každá půda je jiná. Tady se obáváme obrovské byrokracie, protože farmář bude muset vést evidenci, kolik toho do půdy vstupuje, kolik se sklízí a kolik hmoty, třeba slámy, zůstává na poli po sklizni,“ líčí obavy Jaroslav Šebek. S finanční podporou může do budoucna počítat i ten, kdo použije systémy precizního zemědělství, tedy třeba postřikovač, který umí lokálně aplikovat chemii nebo traktor, využívající satelitní navigaci kvůli minimalizaci přejezdů po poli a snížení utužování půdy. Tady jsou ve výhodě větší podniky, které si nákladné stroje s touto technikou mohou snadněji pořídit.
Stromy na polích
Široce diskutovaným tématem se letos stalo povinné zmenšení polí s monokulturami jedné plodiny na 30 hektarů od roku 2021. Už teď po výsevu ozimů je vidět, že krajina bude pestřejší. Stát jde v nové politice ještě o krok dál. Bude finančně motivovat zemědělce k tomu, aby pole rozdělili na ještě menší, 20hektarové lány. Možností je dělení odstupňovat tak, aby menší lány přinesly vyšší dotační podporu.
V návrhu zelené architektury zatím chybí jedno důležité opatření, které se tam však podle informací MF DNES dostane: podpora agrolesnictví. Stát by měl z Programu rozvoje venkova podpořit výsadbu stromů, které rozčlení krajinu, pomohou proti erozi, zabrání odparu vody nebo zvýší biodiverzitu. Je to trend v celé Evropě. Francouzi spočítali, že výsadba stromů, zvýší po letech výnos o desítky procent. Zajistí nejen úrodnější půdu, ale i dřevo, které se dá prodat.
„Jednoznačně potřebujeme změnu krajiny. Nikomu nechceme znepříjemnit podnikání. Zemědělci jsou ale někdy málo ochotni přijmout argument, že těmito opatřeními chráníme jejich výrobní prostředek,“ říká náměstek. Jako příklad, jak to nemá vypadat, dal oblast Hané s 300hektarovými lány. „Větrná eroze neskutečně decimuje půdní fond. Když to rozbijete větrolamy, tak máme nádherný příběh pro krajinu,“ dodává.
Komplikací v praxi může být fakt, že některé firmy hospodaří v nájmu na pozemcích, rozdrobených mezi desítky vlastníků.
Zemědělcům se dotace sníží nejméně o 4 procenta. Splněním povinných podmínek (DZES) získají 60 procent balíku, volitelná opatření tvoří zhruba 40 procent.
Zdroj: MF DNES
*******************************************************************************
Další informace k SZP po roce 2020 na našem webu:
• Zemědělský výbor EP podpořil zastropování: ZDE
• Výbor EP se kloní k povinnému zastropování: ZDE
• Prezentace z jednání 19.2.2019 k přípravě SZP 2021-2027: ZDE (pdf soubor)
• Zemědělské aktuality z Evropské unie nejen k SZP: ZDE
• Aktuality EU týkající se reformy SZP: ZDE
• Novinky k SZP 2020+ z EU: ZDE
• EK zveřejnila legislativní návrhy pro SZP po roce 2020: ZDE
• EK trvá na zastropování přímých plateb: ZDE
• Reforma SZP 2020+ se začíná pozvolna rýsovat: ZDE
• Povinné zastropování přímých plateb je stále ve hře: ZDE
• Ministři zemědělství nepřijali pozici Rady k SZP: ZDE
• Přímé platby hlavním tématem Rady ministrů: ZDE
• Různé názory na pokračování couplovaných podpor: ZDE
• Boj o zastropování nabývá na intenzitě: ZDE
• Komise zveřejnila Sdělení k SZP po roce 2020: ZDE
• Rýsují se první obrysy nové SZP po roce 2020: ZDE
• Zastropování přímých plateb bude zřejmě realitou: ZDE
• Komise zveřejní Sdělení k SZP 2020+ na konci listopadu: ZDE
• Hlavní teze ČR k budoucí podobě SZP: ZDE
• Greening nepřináší skoro žádné pozitivní výsledky: ZDE
• Veřejná konzultace k SZP po roce 2020 skončila: ZDE
• Již 25.000 odpovědí k veřejné konzultaci k SZP: ZDE
• EP podpořil zastropování přímých plateb: ZDE
• Budoucí SZP přinese nové výzvy: ZDE
• Pět alternativ budoucí podoby SZP: ZDE
• EK zahájila otevřenou diskuzi nad novou podobou SZP: ZDE
• Formulář k veřejné diskuzi nad novou podobou SZP po roce 2020: ZDE
(pouze do 2. května 2017, vpravo zvolte český jazyk)