Narůstající antibiotická rezistence je v humánní medicíně celosvětovým problémem. Stoupající počet infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi má závažné sociální a ekonomické dopady. Dle analýzy Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekcí (European Centre for Disease Control and Prevention, ECDC) umírá ročně jen v Evropské unii přibližně 25 000 pacientů v souvislosti s infekcí vyvolanou multirezistentními bakteriemi. Na celé planetě potom antimikrobiální rezistence způsobuje ročně cca 700 000 úmrtí. V případě, že této problematice nebude věnována dostatečná pozornost, by mohl tento počet do roku 2050 vzrůst na až na 10 milionů úmrtí ročně.

Antibiotika stále hrají v humánní medicíně nezastupitelnou roli, a to zejména v případě bakteriálních komplikací nebo u chirurgických úkonů. Nezbytná jsou bezpochyby i v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky, např. neonatologie, onkologie a intenzivní péče. Stejně tak pro chovatele představuje snížená účinnost antibiotik riziko nejen v ohrožení zdraví zvířat, ale i z ekonomického hlediska v podobě zvýšení nákladů na léčení nemocných zvířat. Akční plán JEDNO ZDRAVÍ je založen na komplexním přístupu k řešení problematiky rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Cílem programu JEDNOHO ZDRAVÍ je posílení povědomí o možnostech prevence a kontrolu rezistence vůči antimikrobiálním látkám nejen v oblasti humánního a veterinárního lékařství, ale i zemědělsko-potravinářského komplexu jako celku. Výše uvedené je předpokladem udržení účinnosti antimikrobiálních látek, používaných pro léčení zvířat i lidí.

S ohledem na velmi nepříznivé důsledky narůstající antibiotické rezistence byly celosvětově přijaty kroky ke sjednání nápravy. V České republice byl přijat Národní antibiotický program České republiky (AP NAP) 2019 – 2022, který je založen na zodpovědném přístupu používání antibiotické léčby, vycházejícím z monitoringu spotřeby antibiotik a následnému zamezení vzniku antibiotické rezistence. Detailněji se s tímto programem můžete seznámit ZDE.

Riziko vzniku rezistence se zvyšuje v případě nevhodné či neopodstatněné aplikace antibiotik, tj. dávkování (množství a způsob), délce podávání nebo nadměrném používání širokospektrých antibiotik. Bakterie rezistentní k antibiotikům se v populaci šíří stejně rychle jako bakterie k antibiotikům vnímavé. To znamená, že se přenáší mezi lidmi, zvířaty, potravinami a prostředím. Tato vzájemná provázanost vyžaduje interdisciplinární přístup k řešení problému antibiotické rezistence. Je třeba, aby oba sektory, tj. humánní a veterinární medicíny, spolupracovaly a zabezpečily na jedné straně odpovědné používání antibiotik a na straně druhé pak dodržování preventivních opatření, která omezují potřebu antibiotik a šíření infekcí.

Z výše uvedených důvodů schválil v roce 2018 Evropský parlament Nařízení (EU/ 2019/6) o veterinárních léčivých přípravcích. Toto nařízení s předpokládanou platností od roku 2022 pojednává o profylaktickém použití antimikrobialních látek v chovech hospodářských zvířat. To znamená, že aplikace antibiotik bude možná ve výjimečných případech, a to pouze jednotlivému zvířeti nebo omezenému počtu zvířat, je-li riziko infekce nebo infekčního onemocnění velmi vysoké, s pravděpodobně závažnými následky. Antibiotická léčba musí být dále odůvodněná a podložená veterinární diagnózou, která by měla být potvrzena výsledky laboratorního vyšetření původce včetně stanovení jeho citlivosti na antibiotika.

Nemocím zvířat by se mělo předcházet především zajištěním biologické ochrany, dodržováním zásad správné chovatelské praxe a osvědčených výrobních postupů, dále realizací integrovaných programů pro tlumení nákaz zaměřených na minimalizaci výskytu nákaz, popř. eradikaci enzootických nákaz. Nedílnou součástí ochrany zdraví zvířat je vakcinace. V současnosti veterinárně-farmaceutické firmy disponují pro chovatele skotu celou řadou vakcín, které zabraňují průniku a šíření některých původců virových a bakteriálních onemocnění.

Závěrem je možné konstatovat, že koncept JEDNO ZDRAVÍ by měl být realizován v úzké spolupráci a koordinaci všech zainteresovaných složek státního i soukromého sektoru směrovaný do oblasti vytváření pozitivního motivačního tlaku na omezení používání antibiotik. Důležitá je podpora nejen ze strany státu (Ministerstva zemědělství ČR, Státní veterinární správy ČR), ale i od chovatelských svazů a veterinárně-farmaceutických firem, které se podílí na zvyšování a prohlubování odborných znalostí veterinárních lékařů i chovatelů v oblasti prevence onemocnění zvířat a jejich ekonomického přínosu pro chovatele.

Zachování účinnosti antibiotik pro budoucí generace je společnou odpovědností nás všech!

Ing. Alžběta Jarolímková
MSD Animal Health