Omezení počtu hrabošů pomocí přirozených predátorů
08.07.2020, Pavl Vydrová |
Problém zvaný hraboš se šíří laickou i odbornou zemědělskou i nezemědělskou veřejností doslova jako jedovatý šíp. Je jen málo farem a podniků, které by se s tímto „fenoménem“ v posledních letech nepotýkalo. Mírné zimy hrabošům prospívají a přirozených predátorů, kteří by se o redukci početních stavů postarali, bohužel příliš nepřibývá, na rozdíl právě od hrabošů. Jeden z našich chovatelů plemene limousine, pan Josef Valenta, kterého mnozí z vás znají z výstav jako toho, kdo přivede do předvadiště krotkou a přitom neodrohovanou krávu s teletem v celé parádě, tento stav nenechal chladným a doslova „na své triko“, se začal tomuto tématu věnovat.
Natrefil na správné lidi, kteří mají stejný zájem a rozhodl se v tomto směru začít chovatele vzdělávat a vnuknout jim myšlenku na podporu dravců ve svém okolí formou vytváření vhodných funkčních a přitom velice jednoduchých hnízdišť. Přilákat dravce může být v konečném důsledku jednodušší, než se může zdát. Pan Valenta se na náš Svaz obrátil s prosbou o pomoc se šířením informací ohledně možného boje s hlodavci podporou dravců žijících ve volné přírodě. My jsme ho nechtěli odbýt, přestože si můžeme říci, že je to mimo náš odborný rozsah. Problém je to tak veliký, že jsme se rozhodli panu Valentovi vyjít vstříc a dostat ožahavé téma alespoň do povědomí našich chovatelů a také se pokusit navázat spolupráci s jinými organizacemi, které by mohly, vzhledem ke svému portfoliu, dále tuto osvětu šířit a tématu se věnovat.
Z dopisu pana Valenty určenému chovatelské veřejnosti si dovolíme citovat, abychom zachovali jeho pohled na celou záležitost: „Dle informací, které jsem získal od ornitologa, pana Miroslava Dusíka, hnízdí sov pálených v naší republice už jen zhruba 150 párů. Jejich pokles je podle jeho slov dán nešetrným zemědělským hospodařením, kdy v zemědělské krajině silně poklesla nabídka náhradní kořisti, kterou se tito ptáci živili v době nízkých stavů hlavní kořisti - hraboše polního. Jedná se především o pokles početnosti ostatních druhů drobných hlodavců, drobných druhů ptáků i dalších obratlovců a také bezobratlých živočichů. Doplatil na to výrazně i sýček obecný a v řadě regionů i kalous ušatý. S tímto problémem se potýkají i ostatní druhy myšilovných predátorů. Denní druhy jako jsou poštolky, káně nebo motáci mají díky odlišné strategii lovu a dalším vlastnostem oproti sovám, podle pana Dusíka, tak určitou výhodu.
Jeden pár sov vyvede za rok ve dvou cyklech v průměru 7 mladých a je až neuvěřitelné, že jedna sova uloví za rok kolem 1.000 myší. Dříve hnízdily převážně ve starých zemědělských usedlostech a ve stodolách se snaží najít vhodné hnízdiště i dnes a bohužel, dosti často končí uhynulé v různých nástrahách. Z pozůstalého partnera se stává "věčný vdovec“ nebo „věčná vdova", protože sovy se párují na celý život. Část populace jsou „věční svobodní“. Některé páry skolí "bytová krize". A hádejte, kdo má v rukách karty na to, to alespoň trošku změnit? Kdo obhospodařuje různé stodoly, otevřené chlévy a jiné vhodné přístřešky na vesnicích a v krajině? No přeci my, zemědělci! A hádejte, kdo bude nebo už šílí ze stavu hrabošů na svých pozemcích? A hádanka nakonec: „Co přijde laciněji? Sypat po pozemcích „jedovaté granulky“, nebo podporovat přirozené predátory? Osobně nechci běhat po louce se zástěrou plnou jedů, a proto jsem kontaktoval Českou ornitologickou společnost, jejíž zástupci mne odkázali na příslušné odborníky. Věc není zas tak jednoduchá, jak se zdá, sovy budou fungovat asi do 500 metrů nad mořem, protože si nedělají na zimu podkožní tuk. Máme tu ale jiné noční dravce a další predátory, které můžeme podpořit. Kdo z vás ví, kolik myší odloví například takový čáp? Víte, kde by mohli čápi úspěšně hnízdit? A nejsou to jen myši, co nás trápí v krajině. V souvislosti se sovičkami a dravci obecně jsem si udělal mezi známými chovateli takový malý průzkum a vyšlo mi z něj, že by kolegové toto (a nejenom toto) řešení preferovali, ale nevědí jak na to. A protože je to věc nad síly jednoho sedláka s nemocným srdcem, rozhodl jsem se oslovit některé organizace se vztahem k zemědělství, zda by nebyly ochotné vytvořit a vést specializovaný web, na který bychom mohli umístit rady od různých chytrých lidí pro ostatní a teď bych chtěl říci - pro ostatní lidi této země. Tady bych chtěl prozatím skončit. Je mi jasné, že „výroba“ webu a vše kolem toho nějaký čas potrvá a nemyslím si, že vše vyřešíme hned. Bude to dlouhá cesta, ale začít se dá i bez obsáhlé znalosti tématu třeba i výrobou jednoduchého hnízdiště, které lze vyrobit z použitého kanystru a vhodně umístit.
Já už jsem to vyzkoušel, viz přiložené fotografie "schváleného prototypu kanystrových budek". Třeba se necháte inspirovat a dřív, než se nám podaří nějaký ten portál spustit, tak už si pár takových budek vyrobíte a k redukci hrabošů přispějete už nyní. Vzhledem k převažujícímu geografickému umístění farem chovatelům masného skotu bych doporučil vyrobit a instalovat budky pro poštolky a kalouse ušaté, což jsou nejběžnější dravci v naší zemědělské krajině a přitom i největší specialisté na lov hrabošů. V České republice je bohužel většina vypouštěcích akcí jiných dravců, např. sýčků, sporná a nevede ke kýženému znovuosídlení či zajištění stabilních populací, proto je prioritou zejména podporovat hnízdění dravců/sov, které v našem okolí žijí. To má největší význam a dosah. Výrobu různých typů hnízdních budek a berliček naleznete v přiloženém souboru v pdf (viz níže). Věžím, že Vás myšlenka nadchne stejně jako mě a že společnými silami přispějeme k rovnováze naší krásné české přírody.
Josef Valenta
valenta.josef@email.cz
Hnízdní budky p. Valenty:
„Schválený prototyp kanystrových budek" vhodných pro kalouse a poštolky. Chybí jen pár dírek v podlaze budky asi 5 mm vrták (odtok vody) a fixace hadičky (1/2 coule), aby při ztrátě nevznikla ostrá hrana u vletového otvoru (ptáci by odmítali v budce hnízdit). Budku je třeba vystlat senem nebo slámou, tito ptáci si do budky hnízdní materiál nenosí. Vhodným materiálem pro výrobu takové budky je kanystr po stájové desinfekci o objemu ca 35 - 40 litrů.
Zajímavé odkazy na téma dravců:
Miroslav Dusík - je ornitolog, celoživotně se zabývá možnostmi biologické ochrany v zemědělských kulturách i lesních porostech a hnízdní podporou dutinových pěvců, dravců a sov
• Podpora dravců a sov v současné zemědělské krajině - pdf soubor (str. 10 - 12)
• Na hraboše polní dobře zabírá biologická prevence. Sovy, dravci a jiní predátoři
• Využití dravců a sov při tlumení gradací drobných hlodavců
Václav Zámečník - Ministerstvo zemědělství
• Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině - pdf soubor (str. 22 – 23)
Petr Čermák, Martin Tomešek - Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně
• Možnosti dravců v biologické ochraně lesa
Karel Poprach - je mezi ornitologickou veřejností znám jako odborník zejména na sovy a dravce. Dlouhá léta se věnuje pod hlavičkou organizace Tyto z.s. praktické ochraně zejména ohrožených druhů ptáků zemědělské krajiny, jako jsou sova pálená či moták lužní.
• O hraboších, lidech a ptácích
Hnízdní budky:
Natrefil na správné lidi, kteří mají stejný zájem a rozhodl se v tomto směru začít chovatele vzdělávat a vnuknout jim myšlenku na podporu dravců ve svém okolí formou vytváření vhodných funkčních a přitom velice jednoduchých hnízdišť. Přilákat dravce může být v konečném důsledku jednodušší, než se může zdát. Pan Valenta se na náš Svaz obrátil s prosbou o pomoc se šířením informací ohledně možného boje s hlodavci podporou dravců žijících ve volné přírodě. My jsme ho nechtěli odbýt, přestože si můžeme říci, že je to mimo náš odborný rozsah. Problém je to tak veliký, že jsme se rozhodli panu Valentovi vyjít vstříc a dostat ožahavé téma alespoň do povědomí našich chovatelů a také se pokusit navázat spolupráci s jinými organizacemi, které by mohly, vzhledem ke svému portfoliu, dále tuto osvětu šířit a tématu se věnovat.
Z dopisu pana Valenty určenému chovatelské veřejnosti si dovolíme citovat, abychom zachovali jeho pohled na celou záležitost: „Dle informací, které jsem získal od ornitologa, pana Miroslava Dusíka, hnízdí sov pálených v naší republice už jen zhruba 150 párů. Jejich pokles je podle jeho slov dán nešetrným zemědělským hospodařením, kdy v zemědělské krajině silně poklesla nabídka náhradní kořisti, kterou se tito ptáci živili v době nízkých stavů hlavní kořisti - hraboše polního. Jedná se především o pokles početnosti ostatních druhů drobných hlodavců, drobných druhů ptáků i dalších obratlovců a také bezobratlých živočichů. Doplatil na to výrazně i sýček obecný a v řadě regionů i kalous ušatý. S tímto problémem se potýkají i ostatní druhy myšilovných predátorů. Denní druhy jako jsou poštolky, káně nebo motáci mají díky odlišné strategii lovu a dalším vlastnostem oproti sovám, podle pana Dusíka, tak určitou výhodu.
Jeden pár sov vyvede za rok ve dvou cyklech v průměru 7 mladých a je až neuvěřitelné, že jedna sova uloví za rok kolem 1.000 myší. Dříve hnízdily převážně ve starých zemědělských usedlostech a ve stodolách se snaží najít vhodné hnízdiště i dnes a bohužel, dosti často končí uhynulé v různých nástrahách. Z pozůstalého partnera se stává "věčný vdovec“ nebo „věčná vdova", protože sovy se párují na celý život. Část populace jsou „věční svobodní“. Některé páry skolí "bytová krize". A hádejte, kdo má v rukách karty na to, to alespoň trošku změnit? Kdo obhospodařuje různé stodoly, otevřené chlévy a jiné vhodné přístřešky na vesnicích a v krajině? No přeci my, zemědělci! A hádejte, kdo bude nebo už šílí ze stavu hrabošů na svých pozemcích? A hádanka nakonec: „Co přijde laciněji? Sypat po pozemcích „jedovaté granulky“, nebo podporovat přirozené predátory? Osobně nechci běhat po louce se zástěrou plnou jedů, a proto jsem kontaktoval Českou ornitologickou společnost, jejíž zástupci mne odkázali na příslušné odborníky. Věc není zas tak jednoduchá, jak se zdá, sovy budou fungovat asi do 500 metrů nad mořem, protože si nedělají na zimu podkožní tuk. Máme tu ale jiné noční dravce a další predátory, které můžeme podpořit. Kdo z vás ví, kolik myší odloví například takový čáp? Víte, kde by mohli čápi úspěšně hnízdit? A nejsou to jen myši, co nás trápí v krajině. V souvislosti se sovičkami a dravci obecně jsem si udělal mezi známými chovateli takový malý průzkum a vyšlo mi z něj, že by kolegové toto (a nejenom toto) řešení preferovali, ale nevědí jak na to. A protože je to věc nad síly jednoho sedláka s nemocným srdcem, rozhodl jsem se oslovit některé organizace se vztahem k zemědělství, zda by nebyly ochotné vytvořit a vést specializovaný web, na který bychom mohli umístit rady od různých chytrých lidí pro ostatní a teď bych chtěl říci - pro ostatní lidi této země. Tady bych chtěl prozatím skončit. Je mi jasné, že „výroba“ webu a vše kolem toho nějaký čas potrvá a nemyslím si, že vše vyřešíme hned. Bude to dlouhá cesta, ale začít se dá i bez obsáhlé znalosti tématu třeba i výrobou jednoduchého hnízdiště, které lze vyrobit z použitého kanystru a vhodně umístit.
Já už jsem to vyzkoušel, viz přiložené fotografie "schváleného prototypu kanystrových budek". Třeba se necháte inspirovat a dřív, než se nám podaří nějaký ten portál spustit, tak už si pár takových budek vyrobíte a k redukci hrabošů přispějete už nyní. Vzhledem k převažujícímu geografickému umístění farem chovatelům masného skotu bych doporučil vyrobit a instalovat budky pro poštolky a kalouse ušaté, což jsou nejběžnější dravci v naší zemědělské krajině a přitom i největší specialisté na lov hrabošů. V České republice je bohužel většina vypouštěcích akcí jiných dravců, např. sýčků, sporná a nevede ke kýženému znovuosídlení či zajištění stabilních populací, proto je prioritou zejména podporovat hnízdění dravců/sov, které v našem okolí žijí. To má největší význam a dosah. Výrobu různých typů hnízdních budek a berliček naleznete v přiloženém souboru v pdf (viz níže). Věžím, že Vás myšlenka nadchne stejně jako mě a že společnými silami přispějeme k rovnováze naší krásné české přírody.
Josef Valenta
valenta.josef@email.cz
Hnízdní budky p. Valenty:
„Schválený prototyp kanystrových budek" vhodných pro kalouse a poštolky. Chybí jen pár dírek v podlaze budky asi 5 mm vrták (odtok vody) a fixace hadičky (1/2 coule), aby při ztrátě nevznikla ostrá hrana u vletového otvoru (ptáci by odmítali v budce hnízdit). Budku je třeba vystlat senem nebo slámou, tito ptáci si do budky hnízdní materiál nenosí. Vhodným materiálem pro výrobu takové budky je kanystr po stájové desinfekci o objemu ca 35 - 40 litrů.
Zajímavé odkazy na téma dravců:
Miroslav Dusík - je ornitolog, celoživotně se zabývá možnostmi biologické ochrany v zemědělských kulturách i lesních porostech a hnízdní podporou dutinových pěvců, dravců a sov
• Podpora dravců a sov v současné zemědělské krajině - pdf soubor (str. 10 - 12)
• Na hraboše polní dobře zabírá biologická prevence. Sovy, dravci a jiní predátoři
• Využití dravců a sov při tlumení gradací drobných hlodavců
Václav Zámečník - Ministerstvo zemědělství
• Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině - pdf soubor (str. 22 – 23)
Petr Čermák, Martin Tomešek - Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně
• Možnosti dravců v biologické ochraně lesa
Karel Poprach - je mezi ornitologickou veřejností znám jako odborník zejména na sovy a dravce. Dlouhá léta se věnuje pod hlavičkou organizace Tyto z.s. praktické ochraně zejména ohrožených druhů ptáků zemědělské krajiny, jako jsou sova pálená či moták lužní.
• O hraboších, lidech a ptácích
Hnízdní budky:
|