Ztráty limousinských telat ve Francii se zvyšují
06.01.2021, Kamil Malát |
Bezproblémová reprodukce, vysoká natalita a úspěšný odchov telat - to jsou klíčové parametry a základní stavební kameny ekonomické prosperity chovu masného skotu. Nejnovější data z reprodukce chovu masného skotu sbíraná napříč celou Francií, která analyzuje a zveřejňuje francouzská reprodukční observatoř Reproscope fungující pod patronací francouzského L'Institut de l'Elevage jako hlavního koordinátora projektu, ukazuje, že se v zemi galského kohouta prodlužuje průměrná délka mezidobí a u některých masných plemen se rovněž zvyšují ztráty telat.
Nejhorší situace, pokud jde o nárůst v počtu telat uhynulých od porodu do věku 7 měsíců, je u plemene limousine. Data za několik let a pětici hlavních francouzských masných plemen ukazují, že v letech 2018 až 2019 se ztráty limousinských telat zvýšily na 7,1 %. U plemene charolais a plemene blonde d'Aquitaine byl podle Reproscope naopak pozorován pokles na 9 respektive 9,2%. U rustikálních plemen salers a aubrac zůstávají ztráty telat na stabilní úrovni 5,5 % (salers) a 5,7 % (aubrac).
Úroveň reprodukčních a chovatelských parametrů jako jsou brakace, věk při prvním otelení, mezidobí a počet odstavených telat dle jednotlivých plemen ukazuje přiložená tabulka. Pro srovnání, jak si jednotlivá plemena stojí ve Francii a u nás, jsme do ní přidali rovněž podobné údaje z české kontroly užitkovosti masných plemen.
Data za roky 2018 - 2019 z databáze Reproscope (FR) a ČSCHMS (ČR)
* pozn. data o úhynech se v ČR sledují pouze bezprostředně po porodu a jen v chovech v KUMP, navíc mohou být zatížena chybou způsobenou dotačními pravidly
Celková produktivita - počet odstavených telat na jednu chovanou krávu - se v období 2010–2019 u všech francouzských plemen s výjimkou plemene aubrac snížila. U některých plemen, jako je například blonde d'Aquitaine, došlo u celkové produktivity k propadu dokonce o téměř 5 procentních bodů z 90 % na 85 %. Plemena salers a aubrac dosahují skóre 99,1 %, respektive 99,0 %. U charolais byla celková produktivita v roce 2019 na úrovni 93,8 %, u limousina potom 92,8%.
Souhrnné údaje
Projekt ukazuje i hodnoty průměrné délky mezidobí masných krav bez ohledu na plemeno. Ta je ve Francii aktuálně na úrovni 412 dní (v ČR 414 dní). Tento interval se v posledních dvou letech prodloužil (v ČR naopak snížil), aktuálně je mezidobí francouzských "masňaček" o celý týden delší než bylo v letech 2016 - 2017. Podle francouzských analytiků je tento sestupný trend, který se od roku 2015 zrychluje, způsoben mimo jiné změnami klimatických podmínek (výkyvy v počasí, dlouhotrvající a opakující se období sucha atd.), které mají na reprodukci a odchov negativní vliv.
Není bez zajímavosti, že 67 % francouzských stád bez tržní produkce mléka k zajištění reprodukce používá výhradně přirozenou plemenitbu. Nicméně ve stádech praktikujících umělou inseminaci se průměrná hodnota zabřezávání masných plemenic drží v posledních letech na úrovni mezi 55 – 57 % (u jalovic až 58 %). Pro srovnání: podíl inseminace v chovech masného skotu je v ČR výrazně nižší (pouze 6 %), ale vykazována úroveň zabřezávání je naopak vyšší - 63 % u krav a 71 % u jalovic. Na rozdíl od ČR či třeba Irska, je ve Francii pouze 55 % chovů, kteří praktikují nějaký způsob křížení, celých 45 % farem se drží čistokrevné plemenitby.
O projektu Reproscope
Ukončená sezóna sledování je již šestou v řadě, která vychází ze šetření v rámci projektu Reproscope. I přes každoročně klesající počty zapojených zvířat jsou v databázi data od více než 7 milionů krav (dojených i nedojených) ze zhruba 170 tisíc francouzských farem. V případě masného skotu jde o údaje z 69.676 stád bez tržní produkce mléka, což představuje 75 % všech podniků ve Francii. Všechny sledované chovy mají minimálně 10 otelení za rok.
Online služba
Reproscope funguje i jako webový nástroj, který usnadňuje chovatelům definovat cíle reprodukce skotu v souladu se zaměřením farmy. Ze dvou francouzských národních databází (BDNI a SNIG) vytváří vyčerpávající a anonymní statistiky ze všech zapojených francouzských farem mléčného a masného skotu. Z webového rozhraní si uživatel s pomocí 12 filtrů vybere populaci, kterou chce analyzovat (plemeno, zeměpisná oblast, roční období atd.) a poté, co upřesní svůj výběr, má možnost si porovnat své stádo s průměrem všech zapojených chovů jak z hlediska reprodukčních ukazatelů, tak i ekonomických ukazatelů. Více se můžete dočíst zde.
Nejhorší situace, pokud jde o nárůst v počtu telat uhynulých od porodu do věku 7 měsíců, je u plemene limousine. Data za několik let a pětici hlavních francouzských masných plemen ukazují, že v letech 2018 až 2019 se ztráty limousinských telat zvýšily na 7,1 %. U plemene charolais a plemene blonde d'Aquitaine byl podle Reproscope naopak pozorován pokles na 9 respektive 9,2%. U rustikálních plemen salers a aubrac zůstávají ztráty telat na stabilní úrovni 5,5 % (salers) a 5,7 % (aubrac).
Úroveň reprodukčních a chovatelských parametrů jako jsou brakace, věk při prvním otelení, mezidobí a počet odstavených telat dle jednotlivých plemen ukazuje přiložená tabulka. Pro srovnání, jak si jednotlivá plemena stojí ve Francii a u nás, jsme do ní přidali rovněž podobné údaje z české kontroly užitkovosti masných plemen.
Data za roky 2018 - 2019 z databáze Reproscope (FR) a ČSCHMS (ČR)
* pozn. data o úhynech se v ČR sledují pouze bezprostředně po porodu a jen v chovech v KUMP, navíc mohou být zatížena chybou způsobenou dotačními pravidly
Celková produktivita - počet odstavených telat na jednu chovanou krávu - se v období 2010–2019 u všech francouzských plemen s výjimkou plemene aubrac snížila. U některých plemen, jako je například blonde d'Aquitaine, došlo u celkové produktivity k propadu dokonce o téměř 5 procentních bodů z 90 % na 85 %. Plemena salers a aubrac dosahují skóre 99,1 %, respektive 99,0 %. U charolais byla celková produktivita v roce 2019 na úrovni 93,8 %, u limousina potom 92,8%.
Souhrnné údaje
Projekt ukazuje i hodnoty průměrné délky mezidobí masných krav bez ohledu na plemeno. Ta je ve Francii aktuálně na úrovni 412 dní (v ČR 414 dní). Tento interval se v posledních dvou letech prodloužil (v ČR naopak snížil), aktuálně je mezidobí francouzských "masňaček" o celý týden delší než bylo v letech 2016 - 2017. Podle francouzských analytiků je tento sestupný trend, který se od roku 2015 zrychluje, způsoben mimo jiné změnami klimatických podmínek (výkyvy v počasí, dlouhotrvající a opakující se období sucha atd.), které mají na reprodukci a odchov negativní vliv.
Není bez zajímavosti, že 67 % francouzských stád bez tržní produkce mléka k zajištění reprodukce používá výhradně přirozenou plemenitbu. Nicméně ve stádech praktikujících umělou inseminaci se průměrná hodnota zabřezávání masných plemenic drží v posledních letech na úrovni mezi 55 – 57 % (u jalovic až 58 %). Pro srovnání: podíl inseminace v chovech masného skotu je v ČR výrazně nižší (pouze 6 %), ale vykazována úroveň zabřezávání je naopak vyšší - 63 % u krav a 71 % u jalovic. Na rozdíl od ČR či třeba Irska, je ve Francii pouze 55 % chovů, kteří praktikují nějaký způsob křížení, celých 45 % farem se drží čistokrevné plemenitby.
O projektu Reproscope
Ukončená sezóna sledování je již šestou v řadě, která vychází ze šetření v rámci projektu Reproscope. I přes každoročně klesající počty zapojených zvířat jsou v databázi data od více než 7 milionů krav (dojených i nedojených) ze zhruba 170 tisíc francouzských farem. V případě masného skotu jde o údaje z 69.676 stád bez tržní produkce mléka, což představuje 75 % všech podniků ve Francii. Všechny sledované chovy mají minimálně 10 otelení za rok.
Online služba
Reproscope funguje i jako webový nástroj, který usnadňuje chovatelům definovat cíle reprodukce skotu v souladu se zaměřením farmy. Ze dvou francouzských národních databází (BDNI a SNIG) vytváří vyčerpávající a anonymní statistiky ze všech zapojených francouzských farem mléčného a masného skotu. Z webového rozhraní si uživatel s pomocí 12 filtrů vybere populaci, kterou chce analyzovat (plemeno, zeměpisná oblast, roční období atd.) a poté, co upřesní svůj výběr, má možnost si porovnat své stádo s průměrem všech zapojených chovů jak z hlediska reprodukčních ukazatelů, tak i ekonomických ukazatelů. Více se můžete dočíst zde.