Dlouhodobým cílem Českého svazu chovatelů masného skotu je snížit podíl vývozu zástavového a jatečného skotu a naopak docílit vyšší míry výkrmu a zpracování hovězího masa z masných plemen v podmínkách České republiky. Za tímto účelem vedeme kontinuálně nejrůznější jednání nejenom se zástupci státní správy, ale rovněž se zpracovateli a výkrmci skotu. Cílem setkání se zástupci Českého svazu zpracovatelů masa a jejich členských subjektů bylo definování společných okruhů zájmů, které se budeme snažit koordinovaně rozvíjet.

Debata se vedla okolo původu prodávaného masa, preferencí zákazníků, požadavků odběratelů, značení masa či jeho propagace. Dotkli jsme se rovněž legislativy na přepravu zvířat.

V úvodu zástupci Českého svazu zpracovatelů masa uvedli, že hovězí maso vnímají jako jednoznačně stěžejní komoditu a že v zájmu vyšší spotřeby již několik let mění přístup k jeho prodeji ve vztahu ke zrání masa. V ČR se ročně porazí necelých čtvrt miliónů kusů skotu, z toho je zhruba 100 tisíc krav a stejné množství býků. Zbytek připadá na jalovice, další kategorie (telata, voli aj.) se u nás prakticky neporáží. Z 28 % se na těchto číslech podílí dva hlavní zpracovatelé – Kostelecké uzeniny a Maso Uzeniny Polička. Zástupci těchto dvou stěžejních zpracovatelů uvedli, že o české hovězí maso je zájem a že disponují dostatečnými kapacitami na to, aby mohli vykupovat od českých chovatelů vyšší počty zvířat. Poptávka po hovězím mase v ČR je kontinuální (s výjimkou aktuální covidové krize dopadající na HORECA segment), zájem o české hovězí v zahraničí vzrůstá, což je dobrá výchozí pozice pro další jednání. Při této příležitosti jsme se dotkli i přístupu státní správy k „otevírání“ nových trhů a dojednávání bilaterálních dohod s mimounijními zeměmi. Ani zpracovatelé nejsou s aktivitou státních orgánů spokojeni a plně se ztotožňují s názorem ČSCHMS, že přístup státu v této oblasti je nepružný. Nelze získat zakázku, vyjednat obchod, a teprve následně jednat za jakých podmínek lze dodávat maso do té konkrétní destinace (podrobnosti zde).

Velká část diskuze byla věnována rovněž značení masa. ČSCHMS dlouhodobě kritizuje praxi, kdy je namísto dohledatelného individuálního čísla zvířete, ze kterého maso pochází, maso označováno tzv. číslem šarže, které spotřebiteli naopak dohlednatelnost neumožňuje. Máme za to, že je škoda výhody, které precizní systém ústřední evidence přináší, nevyužít k lepší informovanosti spotřebitelů a tím přispět k lepší osvětě a transparentnosti při prodeji tuzemského hovězího masa (podrobnosti zde). Zpracovatelé tento náš požadavek vnímají, ale uchylují se k této praktice zejména z důvodu snížení administrativní zátěže (a tím snížení nákladů), ale zejména tak činí v reakci na požadavky svých odběratelů, kteří v mnohých případech toto značení nepožadují/odmítají. O důvodech, které je k tomu vedou, můžeme jen spekulovat. Hovořili jsme o označování masa na pultu pro spotřebitele vzhledem k plemenné příslušnosti. Problém zatím v tomto směru zůstává v ucelených dodávkách zvířat jednoho plemene.

Nemohli jsme se nedotknout ani cenové politiky zpracovatelů ve vztahu ke kvalitě nakupovaných zvířat. Máme za to, že česká zvířata s podílem masných plemen nejsou zpracovateli dostatečně finančně doceněna a že z těchto důvodů se čeští chovatelé uchylují k prodeji svých zvířat do zahraničí. Dle slov zpracovatelů se však cenové rozdíly mezi ČR a sousedními zeměmi (Německo či Rakousko) postupně stírají a v některých kategoriích a obdobích roku jsou dle jejich slov průměrné výkupní ceny v ČR naopak vyšší. V přístupu zpracovatelů k zpeněžování panují značné rozdíly. Zatímco někteří platí svým dodavatelům dle cenové masky vycházející ze systému klasifikace SEUROP, jiní mají s dodavateli uzavřeny individuální dohody, které vždy nutně z kvality nevycházejí.

Zástupci zpracovatelů masa nás naopak informovali o jejich nesouhlasu s návrhem na porážku střelnou zbraní přímo na pastvě. Stejně negativně vnímají v oblasti osobní spotřeby nekontrolovaný prodej hovězího masa ze dvora odporující legislativě.

Na úplný závěr jednání zpracovatelé ocenili náš web www.milujuhovezi.cz, který vnímají jako velmi zdařilý nástroj na propagaci hovězího masa.

Ačkoliv se nedá očekávat, že bychom se ve všech oblastech se zpracovateli shodli, budeme v těchto setkáváních pokračovat, protože aktivní dialog je přínosem pro obě strany a jen tak se mohou věci posouvat kýženým směrem. Paralelně budeme v této oblasti pokračovat v komunikaci s Ministerstvem zemědělství a dalšími orgány státní správy.

Výkrm skotu je v ČR bohužel dlouhodobě nerentabilní a i ti nejlepší výkrmci dosahují jen mírně pozitivního ekonomického výsledku. I z těchto důvodů jsme se zasazovali o spuštění dotačního programu na podporu výkrmu skotu. Ten byl nedávno úspěšně notifikován a chovatelé se do něj mohou zapojit (více zde). Naše původní představa byla podpořit pouze výkrm masných plemen skotu, ale tato podmínka byla natolik omezující, že byla nepřijatelná (legislativně i politicky) a naše trvání na ní by vedlo k tomu, že by nakonec nebyla schválena žádná podpora. I přesto, že bude možná více využívána chovateli kombinovaných a dojených plemen, věříme, že ji aktivně využijí i chovatelé masných plemen.