Systém klasifikace SEUROP používaný při porážkách skotu v zemích Evropské unie slouží nejenom k rozřazení jatečných trupů do tříd podle zmasilosti a protučnělosti, ale také jako podklad pro zpeněžování. Aspoň v západní Evropě tomu tak je. U nás tato praxe často pokulhává. Zhruba polovina členů francouzské plemenné knihy blonde d’Aquitaine se nyní rozhodla, že zpřístupní své výsledky klasifikace porážek realizovaných v roce 2020 k analýze. V součtu šlo o 10.436 zvířat (krávy, mladí býci, jalovice, telata, býci a voli). Z údajů plynou zajímavé informace.

Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla mladých býků (2299 kusů) byla 476 kg. Jedno procento dosáhlo třídy E, 89 procent býků bylo klasifikovaných třídě zmasilosti U a 10 procent mladých býků obdrželo klasifikaci R. Protučnění bylo ve většině případů na úrovni známky 2. Nejtěžší býk, syn Hamiltona, měl hmotnost JUT 986 kg a byl klasifikován třídou U2.

Čistokrevných kv poražených v roce 2020 bylo 5858. Průměrná hmotnost jejich jatečného těla byla 545 kg se standardní odchylkou 71 kg. Asi 72 procent zvířat spadalo do třídy U a 24 procent do třídy R. Protučnění byla převážně klasifikováno třídou 3. Jatečný trup nejtěžší krávy, dcery býka Scout, vážil 855 kg byl zatříděn jako E4.

Třídy zmasilosti



Třídy protučnělosti



Jednotný systém klasifikace jatečně upravených těl skotu (S)EUROP, který se uplatňuje v zemích Evropské unie, vychází z evropské legislativy, která přesně popisuje způsob klasifikace jatečně upravených těl dospělého skotu s důrazem na jednotlivé kategorie. Od roku 1992 se v Evropské unii uplatňuje plošně, a to ve všech jateckých provozech kde se poráží 75 a více dospělého skotu týdně v ročním průměru. Ostatní zpracovatelské podniky mohou klasifikaci využívat na dobrovolné bázi. Při klasifikaci se sleduje zmasilost, která je dána stavbou jatečného těla a vyjadřuje se třídami EUROP. V některých zemí je tato stupnice doplněna o třídu S a celý systém hodnocení je všeobecně označován jako SEUROP. Dále se sleduje protučnělost, která vykazuje pět tříd od velmi slabé protučnělosti (1) až po velmi silné (5).

Záměrem zavedení nového klasifikačního systému bylo vytvořit jednotné hodnocení založené na vizuálním posouzení zmasilosti a protučnělosti ve všech zemích EU. To umožnilo jednotné stanovení cen a následné intervence v sektoru obchodu s hovězím a telecím masem. Zároveň bylo možné porovnávat úroveň cen jatečných těl v jednotlivých zemích EU. Informace o výsledku klasifikace jatečně upravených těl skotu jsou významné jak pro šlechtitele a producenty, tak i pro zpracovatele. Ten může na základě výsledků klasifikace lépe a cílově zhodnotit surovinu ve výrobě i při prodeji bouraného masa podle požadavků jednotlivých segmentů trhu. V důsledku tlaku spotřebitelů na snižování obsahu tuku v potravinách stoupá poptávka po kvalitním libovém hovězím mase. Tento tlak je prostřednictvím aplikace systému SEUROP přenášen i na prvovýrobce, kteří jsou motivováni k produkci suroviny odpovídající poptávce na trhu.

Je samozřejmé, že klasifikace jatečně upravených těl chápaná jako samostatný izolovaný postup nemůže přímo ovlivnit kvalitu jatečných těl. V návaznosti na jednotlivé části cyklu šlechtění – produkce – zpracování – obchod – spotřeba, kterým klasifikace SEUROP poskytuje významné informace o kvalitě jatečně upravených těl, je její postavení nezastupitelné. Existuje obecná shoda, že právě klasifikace SEUROP významně přispěla ke zlepšení zmasilosti jatečně upravených těl a zároveň představuje významný informační zdroj o skladbě jatečného těla v současnosti.