Ekozemědělci budou moci osít pětinu pastvin obilím
| 07.01.2008, ČTK |
Ministerstvo zemědělství povolí ekologickým zemědělcům osít ročně pětinu pastvin současně s travinami pšenicí pro vlastní spotřebu. ČTK to dnes řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
MZe tak reaguje na požadavky ekologických zemědělců sdružených ve Svazu marginálních oblastí; možnost produkce vlastního krmiva umožní podhorským ekofarmám snížit náklady. Zemědělci opatření vítají, situaci ale podle nich neřeší.
Ekologičtí zemědělci pracují v pětiletém cyklu, MZe jim umožní jednou za pět let zasít současně s travinami i obilniny, které využijí pro výkrm svých stád. Ekofarmy tak budou moci ročně osít na jaře obilím 20 procent svých pastvin.
"Těch 20 procent ročně pomůže, ale situaci nevyřeší. Na saturaci našich potřeb je třeba 30 až 40 procent oseté plochy, aby byla farma v krmivech soběstačná," uvedl předseda Svazu marginálních oblastí (SMO) Milan Boleslav.
Evropská i česká legislativa znemožňuje rozorání ploch, které byly již zatravněny; osev obilnin současně s travinami se za rozorání nepovažuje. Podíl rozoraných polí v ČR přesahuje unijní průměr a za jeho další zvyšování hrozí Česku sankce.
Svaz sdružující farmáře hospodařící v horských a podhorských oblastech na loukách a pastvinách současně kritizuje reálný pokles výše dotací, které se budou letos přepočítávat kurzem 26,364 koruny za euro. Loni byl kurz 27,525 koruny za euro, letos tak dostanou reálně o více než čtyři procenta méně. Zároveň rostou ekofarmám náklady, protože letos porostou v agrárním sektoru platy o více než sedm procent.
Zemědělci hospodařící v podhorských oblastech participují na programu rozvoje venkova, z něhož získávají podporu za ekologické zlepšování farmy. Loňský růst cen zemědělských komodit se odrazil v cenách krmiv pro chovy skotu, které jsou převažujícím typem hospodaření. Za metrický cent krmné ekologické pšenice platí farmáři až 900 korun, což je meziročně nárůst o 300 korun.
SMO sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí České republiky s členskou základnou téměř 300 farem chovajících 100 tisíc kusů skotu.
zdroj: ČTK
MZe tak reaguje na požadavky ekologických zemědělců sdružených ve Svazu marginálních oblastí; možnost produkce vlastního krmiva umožní podhorským ekofarmám snížit náklady. Zemědělci opatření vítají, situaci ale podle nich neřeší.
Ekologičtí zemědělci pracují v pětiletém cyklu, MZe jim umožní jednou za pět let zasít současně s travinami i obilniny, které využijí pro výkrm svých stád. Ekofarmy tak budou moci ročně osít na jaře obilím 20 procent svých pastvin.
"Těch 20 procent ročně pomůže, ale situaci nevyřeší. Na saturaci našich potřeb je třeba 30 až 40 procent oseté plochy, aby byla farma v krmivech soběstačná," uvedl předseda Svazu marginálních oblastí (SMO) Milan Boleslav.
Evropská i česká legislativa znemožňuje rozorání ploch, které byly již zatravněny; osev obilnin současně s travinami se za rozorání nepovažuje. Podíl rozoraných polí v ČR přesahuje unijní průměr a za jeho další zvyšování hrozí Česku sankce.
Svaz sdružující farmáře hospodařící v horských a podhorských oblastech na loukách a pastvinách současně kritizuje reálný pokles výše dotací, které se budou letos přepočítávat kurzem 26,364 koruny za euro. Loni byl kurz 27,525 koruny za euro, letos tak dostanou reálně o více než čtyři procenta méně. Zároveň rostou ekofarmám náklady, protože letos porostou v agrárním sektoru platy o více než sedm procent.
Zemědělci hospodařící v podhorských oblastech participují na programu rozvoje venkova, z něhož získávají podporu za ekologické zlepšování farmy. Loňský růst cen zemědělských komodit se odrazil v cenách krmiv pro chovy skotu, které jsou převažujícím typem hospodaření. Za metrický cent krmné ekologické pšenice platí farmáři až 900 korun, což je meziročně nárůst o 300 korun.
SMO sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí České republiky s členskou základnou téměř 300 farem chovajících 100 tisíc kusů skotu.
zdroj: ČTK