Diskuze nad přípravou podmínek pro novou Společnou zemědělskou politiku EU pro období 2023+ pozvolna finišují. Detaily se stále ladí a k dořešení zbývá stále mnoho neznámých, ale podoba SZP již nabývá jasnějších kontur. Nyní bude nutné najít vyvážený konsenzus všech strategických cílů, kdy první návrh bude MZe předkládat na Komisi v září. Ačkoliv jsou cíle nové SZP v mnohém ambicióznější a požadavky na zemědělce budou opět vyšší, peněz z evropské pokladny bude méně. Členským státům tedy nezbude nic jiného, než chybějící peníze dorovnat z vlastních zdrojů ve formě kofinancování.

Zatímco některé sousední země již nyní hlásí kofinancování až na úrovni 80 %, Česká republika zůstává na 35 %. Tento neútěšný stav se bohužel nezměnil ani po nedávném jednání vrcholných představitelů MZe se zástupci Ministerstva financí. Covidová pandemie ve spojení s předvolební sliby vládnoucí kolace způsobily, že je státní kasa natolik vyluxovaná, že si další navýšení Česká republika údajně nemůže dovolit. Přitom kalkulace jasně ukazují, že aby došlo k dorovnání finančních zdrojů plynoucích do zemědělství alespoň na stávající úroveň, bude zapotřebí dostat se na národní kofinancování minimálně 70% evropských peněz. Jinak nebude možné cíle SZP naplnit a bude docházet k dalšímu snižování rozměru zemědělství, které bude na společném evropském trhu nekonkurenceschopné.

Jakkoliv jsou nevládní zemědělské organizace v názorech na mnohé otázky SZP názorově rozdělené, s požadavkem na navýšení národního kofinancování se na ministryni financí obracejí postupně všechny organizace, neboť si uvědomují, že to bude ve finále to nejdůležitější z celé SZP.