Snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství. To jeden z cílů, který si dala Evropská komise a tyto plány vtělila mj. do zelené dohody (green deal) a dalších strategických materiálů. Úsilí členských států se nemá zaměřovat jen na emise uhlíku, ale také metan. Za klíčové opatření k jejich snížení považuje EK řízenou výrobu bioplynu z biologicky rozložitelných odpadů a zemědělských zbytků, hnoje a kejdy. Další možností vidí EK ve změnách krmení (novel feeding concepts), šlechtění (zvýšení užitkovosti, plodnosti, zdraví zvířat aj.) a animal welfare. K vyhodnocení přínosnosti jednotlivých opatření však zatím chybí potřebná data.

K jejich získání bude nutné zavést zpřesňování měření emisí metanu na úrovni jednotlivých zemědělců. To bude vyžadovat výzkum a vývoj poradenských a informačních systémů, které sběr dat od jednotlivých chovatelů umožní. Emise metanu jsou totiž ve všech sektorech fugitivní (tzn. nelze je přímo měřit) a jsou kvantifikovány nepřímo, zpravidla výpočtem na základě emisních faktorů.

Emise metanu v EU ze zemědělství poklesly od roku 1990 o 22 % zejména vlivem poklesu počtů hospodářských zvířat, ačkoliv v posledních 5 letech počty zvířat v EU opět mírně rostou. EK se odvolává na Strategii od zemědělce ke spotřebiteli a zdůrazňuje potřebu holistického přístupu. Uvádí příklad, že pastevní chovy zvířat mohou mít sice vyšší emise metanu než uzavřené chovy, ale spotřebují méně energie a tím i emisí CO2 a navíc přispívají k zachování biodiverzity. Dále uvádí, že snížení emisí metanu lze dosáhnout změnou systému kejdového hospodářství (from wet to dry manure).

Návrhy EK

EK avizuje, že do konce roku 2021 chce ve spolupráci s odborníky z členských států zpracovat přehled osvědčených i inovativních technik chovu a výživy hospodářských zvířat snižujících emise metanu. Dále chce EK tuto agendu prosazovat v rámci strategického plánu výzkumného programu Horizon Europe na období 2021-2024. Od roku 2025 plánuje EK v rámci programu EU na pozorování Země „Copernicus“ spuštění mise Copernicus CO2 Monitoring (CO2M), která prostřednictvím tří satelitů bude schopna měřit zdroje emisí i globální atmosférický metan. EK hodlá posoudit regulaci emisí metanu prostřednictvím směrnice o průmyslových emisích a Evropského registru znečišťování. EK také chce dále diskutovat možnost stanovení emisního stropu pro metan ve směrnici o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší. Aby EK podpořila monitoring emisí metanu ze zemědělství, přijde do roku 2022 s šablonou digitálního navigátoru uhlíku. Tím chce EK zlepšit sběr údajů o chovu hospodářských zvířat, charakteristice krmiv a statkových hnojiv a nakládání s nimi na úrovni zemědělských podniků. Také se tím podle EK zlepší povědomí zemědělců o emisích skleníkových plynů a účincích zmírňujících technologií na jejich podniky.

Expertní skupina

S cílem zajistit koordinovaný přístup napříč všemi státy Evropské unie, ustanovila Evropská komise expertní skupinu, která se bude této otázce věnovat a jejíž založení vyplývá z tzv. metanové strategie (ke stažení zde). Ta obsahuje návrhy opatření pro snížení emisí metanu v rámci splnění závazného klimatického cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55% oproti úrovni z roku 1990. Emise metanu pocházejí ze sektoru energetiky a průmyslu, těžby a přepravy paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), skládkování odpadů a zemědělství.

V rámci expertní skupiny k otázkám zaměřeným na další postup při snižování emisí metanu v oblasti zemědělství, odeslala EK na Ministerstvo zemědělství (MZe) sérii dotazů týkající se návrhů jak ke snižování produkce metanu v rámci zemědělství přistoupit. MZe připravilo odpovědi na otázky s tím, že náš svaz dostal možnost se k uvedené problematice vyjádřit. Níže připojujeme stanovisko našeho svazu.

Reakce ČSCHMS

Nechceme nikterak bagatelizovat potřebu snižování emisí, ale máme za to, že environmentální cíle EK jsou často mediálně využívány určitými skupinami jako propagandistický nástroj k očerňování chovatelů hospodářských zvířat, kterým je mnohdy neoprávněně přisuzována výrazně větší role z pohledu znečišťování ovzduší, než jakou ve skutečnosti mají a to vše za současného přehlížení nesporných benefitů, které jsou s pastevním odchovem přežvýkavců (primárně masným skotem) spojeny. To se týká nejenom CO₂, ale i produkce metanu. Primárně proto považujeme za nutné najít vyvážený a od emočního zaujetí vůči chovatelům odpojený přístup k této otázce napříč celou veřejností u nás i v zahraničí.

Nejsme pochopitelně žádnými odborníky na oblast produkce skleníkových plynů a úrovně emisí, ale i některé studie negativní roli přežvýkavců, která je jim přisuzována, odmítají a poukazují na nedostatek vědeckých důkazů (viz např. tento text). Rádi bychom proto apelovali na to, aby se ve snaze urychlit proces snižování emisí metanu přistupovalo k řešení této otázky bez předsudků a zbytečných emocí, aby se zamezilo tomu, že budou učiněny ukvapené závěry a kroky, které na chovatele jen navalí další povinnosti spojené se sledováním a evidencí emisí metanu a přitom nebudou mít žádný vědecky podložený základ.

Výrobu bioplynu, kterou předběžné závěry EK uvádí jako jednu z cest ke snižování emisí metanu v zemědělství, dostatečně odborně neznáme, proto tuto část necháme bez komentáře. Potenciál naopak vidíme v oblasti šlechtění, které je pro nás nosnou náplní naší činnosti. Ze zahraničí víme, že existují projekty, které jsou již v pokročilé fázi řešení a které například umožňují geneticky odlišit linie zvířat v rámci jednotlivých plemen, které prokazatelně produkují méně emisí metanu, než linie ostatní/jiné.

Jedním z příkladů může být irský výzkum FACCE ERA-GAS, kdy Irové na testační stanici v Tully sledují u testovaných jedinců mj. produkci metanu s cílem detekovat jedince a linie, které při stejné užitkovosti budou produkovat méně těchto plynů. Projekt má za cíl lépe poznat vliv výživy, genetického založení jedinců a trávicích procesů v bachoru na produkci skleníkových plynů. K tomu chtějí využívat DNA markery, které jsou spojené se střevní mikroflórou skotu a které mají vliv na úroveň konverze živin vedoucí k nižšímu dopadu chovu skotu na životní prostředí. Za tímto účelem pořídili několik přístrojů GreenFed, které během krmení dokáží u každého jedince množství produkovaného metanu detektovat tím, že přístroj nasává vzduch obklopující hlavu zvířete při krmení a filtruje jej pomocí senzorů. To určuje množství metanu, které zvíře vypouští mezi krmením. Tyto výsledky následně propojují s údaji o konverzi živin u měřených jedinců a vyhodnocují zjištěné rozdíly. Dosavadní zjištění jednoznačně potvrzují, že čím vyšší konverze živin, tím je produkce metanu nižší (o 28,5 %) a to při stejném věku, stejné výši denního přírůstku, hmotnosti i výtěžnosti masa po porážce. To vše by následně mělo vyústit ve výpočet genetických indexů, které chovatelům umožní výběr jedinců i podle této charakteristiky.

Z našeho pohledu proto považujeme za nejpřínosnější finančně podpořit podobné výzkumné projekty na území České republiky, které by měly pozitivní dopad do chovatelské praxe.

zdroj: Ministerstvo zemědělství, Evropská komise

*******************************************************************************

Související články:

• Microsoft podporuje farmáře při ukládání CO2 do půdy
• Pastevní chov skotu jako prostředek ke zvrácení dezertifikace
• Emise z výkalů skotu jsou nižší než se myslelo
• Konzumace masa ovlivňuje životní prostředí, ale krávy neničí klima
• Maso je pro výživu lidstva zásadní a veganství není více ekologické
• Nový výzkum: emise metanu z hospodářských zvířat nemají žádný prokazatelný vliv na klima
• Přežvýkavci a skleníkové plyny - mýta a fakta
• Dopady snižování emisí na sektor zemědělství
• Intenzifikace výroby vede ke snížení uhlíkové stopy
• Spočítejte si uhlíkovou stopu vašeho hospodaření
• Nový revoluční objev odstraňování metanu
• Evropské zemědělské emise
• Nižší spotřeba masa nemusí vždy být ekologičtější
• Intenzifikace snižuje emise CO2 na jednotku produktu
• Nebezpečné krávy