Evropská komise zvažuje změnu přístupu k ochraně vlka, ohlásila to ústy předsedkyně Ursuly von der Leyen, která varovala před „skutečným nebezpečím“ od vlčích smeček v Evropské unii. Vydala proto k této věci prohlášení a zřídila za tímto účelem speciální emailovou adresu EC-WOLF-DATA-COLLECTION@ec.europa.eu, kam mohou všichni zainteresovaní nejpozději do 22. září 2023 napsat své zkušenosti s působením vlka. Na základě shromážděných údajů Komise rozhodne o návrhu na případnou změnu statusu ochrany vlka v EU a na aktualizaci právního rámce s cílem v případě potřeby zavést další flexibilitu s ohledem na vývoj vlčí populace.

Podněty zasílat na speciální email

"Koncentrace balení vlků v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro člověka. Naléhavě vyzývám místní a vnitrostátní orgány, aby v případě potřeby přijaly opatření. Stávající právní předpisy EU jim to skutečně umožňují", řekla von der Layenová. Komise proto v pondělí 4. září 2023 vyzvala místní komunity, vědce a všechny zúčastněné strany, aby do 22. září 2023 předložily aktuální údaje o populaci vlků a jejích dopadech a zaslali je na e-mailovou adresu EC-WOLF-DATA-COLLECTION@ec.europa.eu. Psát lze i v češtině.

Že je situace v mnoha regionech kritická, dokládá i apel na vlády jednotlivých států, aby problém s vlky řešily. "Vyzývám místní a národní orgány, aby přijaly nezbytná opatření. Současná evropská legislativa jim to již skutečně umožňuje," řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Co vlci dokážou, poznala osobně i ona, když jí v roce 2022 vlk na její farmě nedaleko Hannoveru roztrhal oblíbeného poníka.

V některých oblastech vlci pravidelně útočí na hospodářská zvířata jako na kořist a působí tím značné škody. Obrana proti nim je však složitá. Vlci jsou v EU plošně chráněni a jejich legální odchyt či odstřel je možný jen ve velmi specifických případech na základě výjimky.

Pozadí problému

Komise si je vědoma toho, že návrat vlka do regionů EU, kde se dlouhodobě nevyskytuje, může vést ke konfliktům s místními zemědělskými a loveckými komunitami, zejména tam, kde nejsou opatření k předcházení útokům na hospodářská zvířata široce prováděna.

Jako původní druh je vlk nedílnou součástí evropského přírodního dědictví a hraje důležitou úlohu v jejích ekosystémech. Podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť požívá většina populací vlků v Evropě přísné ochrany s možností odchylky. Tento režim provádí požadavky podle Mezinárodní Bernské úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, jejímiž smluvními stranami jsou EU a členské státy.

Platformy EU a regionální platformy pro koexistenci umožňují zúčastněným stranám podporovat způsoby, jak minimalizovat střety mezi lidskými zájmy a přítomností velkých šelem, a to výměnou znalostí a spoluprací otevřeným, konstruktivním a vzájemně respektujícím způsobem. Kromě toho se podle směrnice o stanovištích mohou členské státy za určitých podmínek odchýlit od zákazů režimu přísné ochrany, a to i za účelem ochrany socioekonomických zájmů.