Bezproblémové křížení masných býků s dojnicemi
11.01.2024, Kamil Malát |
Podíl těžkých porodů nebyl výrazně vyšší při použití býků masného skotu na dojnicích, než při použití čistě holštýnských plemeníků. Například u krav březích po holštýnském býkovi byla asistence při porodu vyžadována u 2 % telat. U krav, které byly připuštěny býkem masného plemene, bylo toto procento mezi 1,99 až 2,18 v zavilosti na použitém plemeni. Vědci se domnívají, že absence rozdílů v obtížných porodech je způsoben citlivým výběrem vhodných býků jak na straně chovatelů, tak inseminačních společností, kteří tyto plemeníky do programu zařazují.
Vědci analyzovali také podíl mrtvě narozených telat. Data ukázala, že frekvence mrtvě narozených telat byla u masných býků o něco vyšší. Zatímco podíl mrtvě narozených telat u holštýnských telat byl ze všech otelení 2,01 %, u krav, které byly březí s po masném býkovi bylo toto procento na úrovni 5,14 %. Výjimku tvořila telata po angusských býcích, kde byl podíl ztrát telat podobných jako u holštýnů, tedy 2,28 %.
Poměrně významně se lišila i délka březosti – u holštýnských a angusských telat bylo v průměru nejkratší, 277 resp. 278 dní, u telat limousine a wagyu byla gravidita zřetelně delší s průměrem 282 resp. 285 dnů.
Použití masných býků nemělo žádný vliv na zdraví dojnic. Krávy březí po „masňákovi“ neměly o nic větší problémy se zdravím paznehtů, mastitidou, ketózou nebo plodností než krávy březí s holštýnským býkem. Nebylo ani nutné jejich častější brakování v prvních šedesáti dnech laktace a ani jejich produkce mléka se nelišila od produkce krav březích s holštýnským býkem.