Bezproblémové křížení masných býků s dojnicemi
11.01.2024, Kamil Malát |
Používání masných býků k připouštění plemenic dojených plemen v režimu "beef on dairy" nevede k obtížnějším porodům a neovlivňuje negativně ani zdraví krav. To, co se již delší dobu ví, potvrdil rozsáhlý výzkum provádění v USA, jehož výsledky nedávno zveřejnil Journal of Dairy Science (kompletní studie zde). Vědci z Pennsylvania State University pro studii použili data z více než 75 000 laktací více než 39 000 krav. Krávy pocházely z deseti amerických farem o velikosti od 100 do 13 000 kusů. Studie analyzovala potomstvo po několika masných plemenech, nejvíce býků bylo angusských (132) a simentálských (40).
Podíl těžkých porodů nebyl výrazně vyšší při použití býků masného skotu na dojnicích, než při použití čistě holštýnských plemeníků. Například u krav březích po holštýnském býkovi byla asistence při porodu vyžadována u 2 % telat. U krav, které byly připuštěny býkem masného plemene, bylo toto procento mezi 1,99 až 2,18 v zavilosti na použitém plemeni. Vědci se domnívají, že absence rozdílů v obtížných porodech je způsoben citlivým výběrem vhodných býků jak na straně chovatelů, tak inseminačních společností, kteří tyto plemeníky do programu zařazují.
Vědci analyzovali také podíl mrtvě narozených telat. Data ukázala, že frekvence mrtvě narozených telat byla u masných býků o něco vyšší. Zatímco podíl mrtvě narozených telat u holštýnských telat byl ze všech otelení 2,01 %, u krav, které byly březí s po masném býkovi bylo toto procento na úrovni 5,14 %. Výjimku tvořila telata po angusských býcích, kde byl podíl ztrát telat podobných jako u holštýnů, tedy 2,28 %.
Poměrně významně se lišila i délka březosti – u holštýnských a angusských telat bylo v průměru nejkratší, 277 resp. 278 dní, u telat limousine a wagyu byla gravidita zřetelně delší s průměrem 282 resp. 285 dnů.
Použití masných býků nemělo žádný vliv na zdraví dojnic. Krávy březí po „masňákovi“ neměly o nic větší problémy se zdravím paznehtů, mastitidou, ketózou nebo plodností než krávy březí s holštýnským býkem. Nebylo ani nutné jejich častější brakování v prvních šedesáti dnech laktace a ani jejich produkce mléka se nelišila od produkce krav březích s holštýnským býkem.
Podíl těžkých porodů nebyl výrazně vyšší při použití býků masného skotu na dojnicích, než při použití čistě holštýnských plemeníků. Například u krav březích po holštýnském býkovi byla asistence při porodu vyžadována u 2 % telat. U krav, které byly připuštěny býkem masného plemene, bylo toto procento mezi 1,99 až 2,18 v zavilosti na použitém plemeni. Vědci se domnívají, že absence rozdílů v obtížných porodech je způsoben citlivým výběrem vhodných býků jak na straně chovatelů, tak inseminačních společností, kteří tyto plemeníky do programu zařazují.
Vědci analyzovali také podíl mrtvě narozených telat. Data ukázala, že frekvence mrtvě narozených telat byla u masných býků o něco vyšší. Zatímco podíl mrtvě narozených telat u holštýnských telat byl ze všech otelení 2,01 %, u krav, které byly březí s po masném býkovi bylo toto procento na úrovni 5,14 %. Výjimku tvořila telata po angusských býcích, kde byl podíl ztrát telat podobných jako u holštýnů, tedy 2,28 %.
Poměrně významně se lišila i délka březosti – u holštýnských a angusských telat bylo v průměru nejkratší, 277 resp. 278 dní, u telat limousine a wagyu byla gravidita zřetelně delší s průměrem 282 resp. 285 dnů.
Použití masných býků nemělo žádný vliv na zdraví dojnic. Krávy březí po „masňákovi“ neměly o nic větší problémy se zdravím paznehtů, mastitidou, ketózou nebo plodností než krávy březí s holštýnským býkem. Nebylo ani nutné jejich častější brakování v prvních šedesáti dnech laktace a ani jejich produkce mléka se nelišila od produkce krav březích s holštýnským býkem.