Evropská unie se blíží obchodní dohodě s pěti jihoamerickými zeměmi ze skupiny Mercosur. Uzavřena by mohla být do konce tohoto roku. Obě strany pokročily v řešení několika sporných otázek, napsal list Financial Times (FT). Proti dohodě se staví evropští farmáři, kteří se obávají levnější konkurence, či francouzský prezident Emmanuel Macron. Náš svaz přijetí dohody v minulosti rovněž opakovaně kritizoval. Představitelé EU a skupiny Mercosur, kterou tvoří Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay a Bolívie, sdělili FT, že k dohodě, jež se připravuje dvě desetiletí, dostali nový impuls, a to navzdory francouzským námitkám.

„Je to geopolitická a ekonomická nutnost,“ řekl nejmenovaný diplomat EU.

Země skupiny Mercosur jsou vyhledávanou destinací pro unijní vývozce. Dohoda by podle Evropské komise (EK) vytvořila trh pro 780 milionů lidí a podnikům v Evropě by na clech ušetřila více než čtyři miliardy eur (přes 101 miliard Kč) ročně.

Jednání se začátkem roku zadrhla, když Macron vystupňoval svůj odpor vůči dohodě s tím, že by poškodila životní prostředí a vystavila evropské zemědělce nekalé konkurenci. Jenže s Francií je v opozici pouze Rakousko, což nestačí k zablokování dohody, jež vyžaduje schválení většiny z 27 členů EU.

Podle zdrojů FT jsou představitelé Unie připraveni čelit francouzské opozici a trvají na tom, že dohoda bude obsahovat závazek na implementaci Pařížské dohody, která se zavazuje udržet růst globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia.

Německo, Španělsko a řada dalších členských států tvrdě tlačily na dohodu, která byla v zásadě uzavřena už v roce 2019, od té doby však uvízla na mrtvém bodě. K dokončení dohody se již dříve zavázala znovuzvolená předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Ta by měla v listopadu odcestovat do Ria de Janeira na summit zemí G20, který by mohl posloužit jako příležitost k dořešení zbývajících bodů s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou.

Obě strany mají k dohodě několik výhrad. Velmi diskutovanou kapitolou je unijní zákon proti odlesňování, který začne platit od příštího roku, a který zakáže dovoz zboží vyprodukovaného na odlesněné půdě. Jde například o dřevo, hovězí maso nebo kávu. Mercosur chce záruky, že legislativa ve skutečnosti nezruší výhody obchodní dohody pro jeho vývozce.
Sporným bodem je rovněž tlak Bruselu na Argentinu, aby omezila používání chráněných názvů potravin, jako je například parmezán. Brazílii zase zajímají opatření na ochranu jejího automobilového průmyslu.

V Evropě je dohoda nepopulární u zemědělců, kteří letos uspořádali masové protesty proti rostoucím nákladům, klesajícím ziskům a novým regulacím, jimiž se Brusel snaží snížit emise uhlíku a zlepšit biodiverzitu. Podle zemědělců jsou levnější produkty dovážené z Jižní Ameriky vyráběny podle nižších standardů než v EU.

„Máme ještě několik důležitých otázek. Není to snadné, ale hodně jsme pokročili,“ řekl listu k aktuální situaci v jednáních další z diplomatů zapojených do rozhovorů.

EU vyvezla do Mercosuru v roce 2021 zboží v hodnotě 45 miliard eur (přes 1,1 bilionu Kč). Zároveň je největším zahraničním investorem v těchto zemích, k roku 2020 tam evropské společnosti měly investice v celkovém objemu 330 miliard eur (přes 8,3 bilionu Kč), uvádí EK na svých webových stránkách.

Autor: Adam Kahánek, www.novinky.cz