Otázka, jak přistupovat k předvádění plemenných býků při základních výběrech producenty plemenných býků dlouhodobě rozděluje. Část chovatelů zastává přirozenost a kloní se spíše k volnému pohybu býka bez použití vodící tyče, druzí preferují předvádění býků na tyči s hlavním poukazem na zajištění bezpečné ovladatelnosti, při které lze eliminovat charakterově nevhodné jedince. Tomuto tématu jsme se věnovali v obsáhlém příspěvku, který byl zveřejněn v březnovém Zpravodaji ČSCHMS (viz příloha). Článek se snažil nastínit možnosti, jak k této otázce na úrovni svazu z pohledu metodiky pro odchov býků přistupovat. Nyní přikládáme nové poznatky spojené s legislativou k bezpečnosti práce, které vyplynuly z komunikace s pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), do jehož gesce právní předpisy vztahující se k této oblasti spadají.

Bezpečnost práce v zemědělství je legislativně řešena v Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. Z komunikace s právním oddělením Ministerstva zemědělství se v nedávných týdnech ukázalo, že ačkoliv nebylo toto nařízení formálně zrušeno, je tzv. obsoletní, tedy neúčinné, protože se jedná o prováděcí právní předpis k zákonu č. 65/1965 Sb., zákoník práce, který byl již k 1. lednu 2007 zrušen.

Z uvedeného není zcela zřejmé, co to v praxi přesně znamená a jaké následky by nedodržování předpisů bezpečnosti práce mohlo pro zaměstnavatele mít. Obrátili jsme se proto přes MZe na Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s žádostí o jednoznačný výklad aktuální situace kolem legislativních požadavků souvisejících s manipulací s plemennými býky. Přikládáme přesné znění odpovědi z MPSV:

Jednou z koncepčních změn upravených v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) je to, že v části páté (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) obsahuje jen základní právní úpravu práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců na tomto úseku. Technické aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou úzce navázány na právo Evropské unie, jakož i záležitosti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy jsou upraveny navazujícím zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Tato změna byla vyvolána skutečností, že řešená problematika má vztah k technické a zdravotní bezpečnosti a s ohledem na evropskou legislativu podléhá častým změnám. Sledovalo se tím hledisko vyšší stability úpravy pracovněprávních vztahů v novém ZP.

V § 393 ZP, kde se po přechodnou dobu, to je do vydání nových prováděcích právních předpisů, stanoví, že se podle vyjmenovaných dosavadních prováděcích právních předpisů může postupovat i po nabytí jeho účinnosti, není nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, uvedeno, neboť problematika požadavků na organizaci práce a pracovní postupy je upravena právě zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde je v § 23 odst. 1 (mimo jiné) stanoveno, že do vydání prováděcích právních předpisů k provedení § 2 odst. 2, § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 a § 7 odst. 7 tohoto zákona se postupuje podle nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.

Nařízení vlády č. 27/2002 Sb. je tedy platnou i účinnou součástí právního řádu České republiky. K případnému vydání nového prováděcího právního předpisu, pokud k tomu budou dány důvody věcného charakteru, již bude podle § 21 písm. a) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci využito zmocnění upravené v § 4a odst. 2 tohoto zákona.

Znění § 4a současného zákoníku práce č. 262/2006 Sb.:

(1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
(2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
(3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
(4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.

• Z uvedeného vyplývá, že vodění plemenných býků na úrovni jednotlivých zemědělských podniků BEZ POUŽITÍ VODICÍ TYČE se dá ošetřit smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nicméně do doby další debaty nad případnou systémovou úpravou metodiky pro odchov býků masných plemen na úrovni Grémia předsedů rad plemenných knih zůstává v platnosti aktuální znění metodiky, které říká, že: "nepředvedení býka k základnímu výběru na ohlávce nebo na vodící tyči je důvodem k odročení býka při ZV nebo před ZV". •

Příloha:

Článek Zpravodaj.pdf, 304 kB (Ne)vodění býčků při základních výběrech do plemenitby, Zpravodaj ČSCHMS 1/2024, str. 40 - 42