Jednání k problematice plemenných hodnot
23.10.2024, Kamil Malát |
V minulém týdnu se na půdě Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi sešli zástupci svazu s představiteli inseminačních firem a pracovníků vědecké sféry, aby debatovali nad problematikou plemenných hodnot u masného skotu. Stěžejním bodem rozpravy byla otázka interpretace hodnot ve vztahu k jejich zveřejňování, která je palčivým problémem jak pro šlechtitele, tak i chovatele, kteří potřebují, aby PH byly interpretačně jednoduché a srozumitelné. Vedle toho se diskuze vedly i o systému „beef on dairy“, sledování porodních hmotností, přejímání údajů ze zahraničních zootechnických certifikátů do svazové evidence či přidělování jmen plemenným býkům.
Sjednocení RPH tak, aby průměr byl na úrovni 100
Největší a nejsložitější debaty byly kolem sjednocení průměru relativních plemenných hodnot, kdy je požadavek, aby vycházel z hodnoty 100. Smyslem úpravy by měla být lepší srozumitelnost pro chovatele, kteří jsou na tento princip zvyklí ze zahraničí. Důležité je to také pro inseminační stanice kvůli obchodování do zahraničí, kdy některé státy mají na průměr 100 nastavené podmínky pro přijímání ID (např. Turecko) a jejich nesplnění vede k nemožnosti exportu a firmám vznikají ekonomické ztráty.
V současnosti se pro porovnání zvířat narozených v období 2,5 let ke dni výpočtu PH používá báze z let 2000-2010, která je takto nastavena kvůli zajištění dostatku údajů do hodnocení, zejména pak ve vztahu k maternálnímu efektu. Genetický pokrok dosažený od roku 2010 oddaluje dnešní zvířata od tehdejšího průměru populace, což je hlavním důvodem, proč u některých plemen a sledovaných vlastností se současné průměry výrazněji odklánějí od hodnoty 100 (např. průměry MS PH PP v PE 91, MS PH Růst PE 120). V případě významného posunu PH od průměru mohou PH působit nedůvěryhodně a nevěrohodně.
Cílem debaty tak bylo hledat taková řešení, která budou na jedné straně odborně správná a v souladu s mezinárodně uznávanými postupy, a na straně druhé povedou k tomu, že PH budou chovatelům, šlechtitelům, ale i všem prodejcům ID účelně sloužit v jejich práci.
K tomu cíli vede několik různých cest – jejich analýzami se vědci ve spolupráci s odborníky z praxe, ale i dalšími vědeckými pracovišti u nás i v zahraničí aktivně již delší dobu zabývají a na základě této schůzky dále zabývat budou. Za tímto účelem je v nadcházejících dnech domluvena také odborná technická konzultace s vědeckým pracovištěm CA Animal Evaluation Unit v Nizozemí.
Toto téma by pak mělo být i předmětem jednání Grémia předsedů rad plemenných knih, které je naplánováno na 5. listopadu 2024. O přijatých závěrech budeme chovatele informovat.
Sledování porodních hmotností
Problematika korektního sledování porodních hmotností je dalším zásadním tématem, kterému se v posledních měsících intenzivně věnujeme. Analýza vstupních dat ukazuje, že je naprosto nezbytné zvýšit tlak na chovatele, kteří vykazování porodní hmotností nevěnují náležitou pozornost (někdy dokonce záměrně klamou) a svým přístupem poškozují poctivé chovatele, kteří porodní váhy zjišťují a vykazují řádně.
Poslední měsíce jsme tuto problematiku detailně analyzovali až na úrovni každého jednotlivého chovatele, a to několik let zpětně, abychom zjistili, jak rozsáhlý je to problém. Výsledky nejsou moc lichotivé – v pilotním plemeni jsme vysledovali 159 chovatelů, z nich 113 významných (10+telat) a z nich 17, kteří nám vykazují podezřele identické hmotnosti – bez příkras prostě průměrné hodnoty, ačkoliv se přihlásili, že telata váží. Zjištění, že 15 % lidí poskytuje do systému invalidní data vadí z mnoha důvodů. Jednak to deformuje průměry, znevěrohodňuje to plemenné hodnoty v neposlední řadě to má dopad na prodejnost býků atd.
Určitá míra tohoto nešvaru tu byla a bude s námi vždycky, ale náhled do tvrdých dat ukazuje, že problém není nezanedbatelný a má dobrou šanci se zhoršovat, a proto je třeba mu společně věnovat pozornost – jak na úrovni inspektorů, tak i Klubů, resp. Rad plemenných knih.
Opatření, která v reakci na zjištěný stav chceme přijmout a jak si představujeme věc zlepšovat, vidíme následovně: Máme nachystaný internetový nástroj, který za konkrétní plemeno a každého jednotlivého chovatele přehledně ukáže úroveň sledování porodních hmotností na daném hospodářství. Nástroj bude dostupný inspektorům KUMP pro přímou komunikaci s chovateli, ale máme v úmyslu jej předat i jednotlivým Radám PK za jejich plemeno, aby s ním mohli pracovat a zvýšili tak tlak na nepoctivé chovatele. Přes osvětu mezi chovateli a přesnější rozčlenění chovů, jak ke sledování porodních hmotností přistupují, chceme jednoznačně identifikovat skupinu chovatelů, kteří se sledování porodních hmotností nevěnují a ty vyloučit z výpočtů a také přestat tyto údaje u jejich zvířat zveřejňovat. I tento návrh bude předmětem dalšího jednání Grémia.
Sjednocení RPH tak, aby průměr byl na úrovni 100
Největší a nejsložitější debaty byly kolem sjednocení průměru relativních plemenných hodnot, kdy je požadavek, aby vycházel z hodnoty 100. Smyslem úpravy by měla být lepší srozumitelnost pro chovatele, kteří jsou na tento princip zvyklí ze zahraničí. Důležité je to také pro inseminační stanice kvůli obchodování do zahraničí, kdy některé státy mají na průměr 100 nastavené podmínky pro přijímání ID (např. Turecko) a jejich nesplnění vede k nemožnosti exportu a firmám vznikají ekonomické ztráty.
V současnosti se pro porovnání zvířat narozených v období 2,5 let ke dni výpočtu PH používá báze z let 2000-2010, která je takto nastavena kvůli zajištění dostatku údajů do hodnocení, zejména pak ve vztahu k maternálnímu efektu. Genetický pokrok dosažený od roku 2010 oddaluje dnešní zvířata od tehdejšího průměru populace, což je hlavním důvodem, proč u některých plemen a sledovaných vlastností se současné průměry výrazněji odklánějí od hodnoty 100 (např. průměry MS PH PP v PE 91, MS PH Růst PE 120). V případě významného posunu PH od průměru mohou PH působit nedůvěryhodně a nevěrohodně.
Cílem debaty tak bylo hledat taková řešení, která budou na jedné straně odborně správná a v souladu s mezinárodně uznávanými postupy, a na straně druhé povedou k tomu, že PH budou chovatelům, šlechtitelům, ale i všem prodejcům ID účelně sloužit v jejich práci.
K tomu cíli vede několik různých cest – jejich analýzami se vědci ve spolupráci s odborníky z praxe, ale i dalšími vědeckými pracovišti u nás i v zahraničí aktivně již delší dobu zabývají a na základě této schůzky dále zabývat budou. Za tímto účelem je v nadcházejících dnech domluvena také odborná technická konzultace s vědeckým pracovištěm CA Animal Evaluation Unit v Nizozemí.
Toto téma by pak mělo být i předmětem jednání Grémia předsedů rad plemenných knih, které je naplánováno na 5. listopadu 2024. O přijatých závěrech budeme chovatele informovat.
Sledování porodních hmotností
Problematika korektního sledování porodních hmotností je dalším zásadním tématem, kterému se v posledních měsících intenzivně věnujeme. Analýza vstupních dat ukazuje, že je naprosto nezbytné zvýšit tlak na chovatele, kteří vykazování porodní hmotností nevěnují náležitou pozornost (někdy dokonce záměrně klamou) a svým přístupem poškozují poctivé chovatele, kteří porodní váhy zjišťují a vykazují řádně.
Poslední měsíce jsme tuto problematiku detailně analyzovali až na úrovni každého jednotlivého chovatele, a to několik let zpětně, abychom zjistili, jak rozsáhlý je to problém. Výsledky nejsou moc lichotivé – v pilotním plemeni jsme vysledovali 159 chovatelů, z nich 113 významných (10+telat) a z nich 17, kteří nám vykazují podezřele identické hmotnosti – bez příkras prostě průměrné hodnoty, ačkoliv se přihlásili, že telata váží. Zjištění, že 15 % lidí poskytuje do systému invalidní data vadí z mnoha důvodů. Jednak to deformuje průměry, znevěrohodňuje to plemenné hodnoty v neposlední řadě to má dopad na prodejnost býků atd.
Určitá míra tohoto nešvaru tu byla a bude s námi vždycky, ale náhled do tvrdých dat ukazuje, že problém není nezanedbatelný a má dobrou šanci se zhoršovat, a proto je třeba mu společně věnovat pozornost – jak na úrovni inspektorů, tak i Klubů, resp. Rad plemenných knih.
Opatření, která v reakci na zjištěný stav chceme přijmout a jak si představujeme věc zlepšovat, vidíme následovně: Máme nachystaný internetový nástroj, který za konkrétní plemeno a každého jednotlivého chovatele přehledně ukáže úroveň sledování porodních hmotností na daném hospodářství. Nástroj bude dostupný inspektorům KUMP pro přímou komunikaci s chovateli, ale máme v úmyslu jej předat i jednotlivým Radám PK za jejich plemeno, aby s ním mohli pracovat a zvýšili tak tlak na nepoctivé chovatele. Přes osvětu mezi chovateli a přesnější rozčlenění chovů, jak ke sledování porodních hmotností přistupují, chceme jednoznačně identifikovat skupinu chovatelů, kteří se sledování porodních hmotností nevěnují a ty vyloučit z výpočtů a také přestat tyto údaje u jejich zvířat zveřejňovat. I tento návrh bude předmětem dalšího jednání Grémia.