V souvislosti s potvrzeným výskytem slintavky a kulhavky v německém ve městě Hönow, těsně za hranicemi Berlína, přikládáme několik důležitých informací od Státní veterinární správy týkající se této zvláště nebezpečné nákazy. Jedná se o vysoce kontagiózní virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvoli, volně žijící zvířata). K onemocnění nejsou vnímaví koně, osli, masožravci a ptáci. Přenos onemocnění může být jak přímou cestou mezi zvířaty (inhalační cesta, orální cesta), tak nepřímou cestou - mechanický přenos (obuv, oblečení, dopravní prostředky), vítr, živočišné produkty (maso, mléko, kůže, vlna), krmivo. Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka.

Typické klinické příznaky u zvířat jsou následující: v počáteční fázi infekce nastupuje deprese, vysoká horečka, snížení produkce mléka, snížení příjmu krmiva, následně se vyskytují vezikuly (puchýřky vyplněné tekutinou) v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze. Tyto puchýřky po cca 1 dnu praskají a léze přecházejí v otevřené eroze na postižených místech. Mohou se vyskytnout i aborty, odúmrť narozených mláďat.

V důsledku lézí zvířata obtížně přijímají potravu, objevuje se slinotok, kulhání. Zhruba 4. – 7. den od výskytu puchýřků je viditelné hojení lézí (žluté fibrinové povlaky na původních erozích), v 7. – 10. dnu od výskytů puchýřků dochází k tvorbě nové tkáně a jizev. Takto popsané léze jsou nejlépe viditelné v dutině ústní u skotu. U prasat a malých přežvýkavců se léze v dutině ústní vyskytují taktéž, ale jsou hůře identifikovatelné. Obtížně identifikovatelné jsou také léze na končetinách, kdy klinickými příznaky poukazujícími na onemocnění je kulhání zvířat, většinově je nutné končetiny očistit pro lepší viditelnost lézí. Typicky se léze na končetinách nacházejí v korunkové linii nebo v mezi paznehtním prostoru, nejtypičtější výskyt lézí na končetinách je u prasat.

SLAK je vysoce kontagiózní nákaza, virus dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem. Existuje 6 sérotypů viru. Infekce proti jednomu sérotypu neposkytuje imunitu proti ostatním. Hostiteli mohou být jak domácí (skot, ovce, kozy, prasata), tak volně buvol; v Evropě prase divoké, jelen evropský.

Onemocnění vykazuje vysokou morbiditu (nemocnost), ale nízkou mortalitu (úmrtnost). Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímý přenos viru mezi zvířaty. Přenos prostřednictvím větru je možný zejména za vhodných meteorologických/klimatických podmínek v případě vysokých koncentrací viru v ovzduší (zejména v případě infikovaných prasečích farem – infikovaná prasata vylučují výrazně větší množství virových částic ve vydechovaném vzduchu než ostatní vnímavá zvířata). Častá je také nákaza prostřednictvím nepřímého přenosu viru – oblečení, obuv pracovníků, dopravní prostředky, živočišné produkty.

Inkubační doba (doba od nakažení do výskytu prvních klinických příznaků) se pohybuje v rozmezí 1 - 14 dní, nejčastěji bývá 2 – 6 dnů. Vylučování viru obvykle začíná již 2 dny před nástupem klinických příznaků a trvá okolo 6 dnů po výskytu vezikulů (s výjimkou esofageofaryngeální tekutiny, kde může být virus zachycen po delší dobu). V mléku může být virus detekován již 4 dny před nástupem klinických příznaků.

Jedná se o nebezpečnou nákazu zvířat, dle evropské legislativy se jedná o nákazu typu A, kdy v případě výskytu jsou přijímána okamžitá opatření k eradikaci.

V Braniborsku byla přijata veškerá opatření dle evropské legislativy. Braniborsko zakázalo veškeré přemísťování vnímavých zvířat a živočišných produktů z nich počínaje 11. lednem 2025 po dobu 72 hodin.

Vzhledem k přenosu onemocnění je velice důležité dodržování biologické bezpečnosti v chovech a při přemísťování zvířat. V souvislosti s aktuálním potvrzením nákazy v Evropě žádáme všechny chovatele o obezřetnost při přemísťování zvířat včetně důkladné kontroly a ověřování místa původu zvířat a o zvýšené dodržování pravidel biologické bezpečnosti na hospodářstvích – desinfekce při vstupech na hospodářství, při výstupu z hospodářství, desinfekce vozidel, kontrola všech osob a materiálů vstupujících do hospodářství apod.

Diferenciálně diagnosticky je třeba SLAK zvažovat při výskytu klinických příznaků katarální horečky ovcí.

Při výskytu výše uvedených klinických příznaků v chovech vnímavých zvířat jsou chovatelé povinni hlásit podezření na nákazu neprodleně soukromému veterinárnímu lékaři nebo na místně příslušnou krajskou veterinární správu, která zajistí odběr vzorků a další postup.

zdroj: Státní veterinární správa

Příloha:

Slintavka a kulhavka.pdf, 311 kB Stáří a vzhled změn při nákaze SLAK (leták SVS)