Není žádnou novinkou, že přirozená pastva s využitím velkých býložravců je pro krajinu a její biodiversitu velkým přínosem. Pozitivní zkušenosti s ní mají také jihomoravští ochranáři z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, kteří ke spásání několika lokalit na Hodonínsku a Břeclavsku využívají uherský stepní skot. I díky pastvě v lokalitě vyklíčily vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní, zato však hojně rozšířený, zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost a celkové složení porostů.

Prvních několik kusů nakoupili před čtyřmi lety na Slovensku, na konci loňského roku přijela třicítka ročních jalovic z maďarské stepi Hortobágy.

Zvířata jsou ve vynikající kondici, příkrm senem odmítají a vystačí si s tím, co si sama v lokalitě najdou, a to i během zimních měsíců. Ani při nepřízni počasí nevyhledávají vybudované přístřešky, preferují přirozený úkryt. Díky všem těmto vlastnostem a klidné povaze si je nemohou ornitologové vynachválit. Proč si vlastně vlastně ochranáři vybrali právě maďarský skot, když mohli sáhnout po jiných, v našich podmínkách dostupnějších plemenech přiblížil Gašpar Čamlík z ornitologické společnosti: "Maďarský stepní skot se v oblasti jižní Moravy v minulosti úspěšně využíval, a tak nám přišlo logické chovat plemeno, které se dá označit v této lokalitě za původní, ačkoliv pochází z Maďarska."

Při našem setkání se pan Čamlík rozpovídal i o důvodech, proč se odborníci na ptactvo pustili do chovu skotu: "Původně jsme se zaměřovali hlavně na monitoring a komunikaci s veřejností. Hlavním cílem naší práce je stále ochrana ptáků, ale uvědomili jsme si, že abychom populace a druhy ptactva u nás měli, tak že musíme začít s aktivním managementem. Tedy obnovovat biotopy a udržovat je ve vhodném stavu. A na to se skvěle hodí právě skot. Je to tedy logické vyústění naší snahy o ochranu ptactva."

• Další detaily o aktivitách jihomoravských ornitologů, jejich zkušenosti s chovem tohoto plemene, ale i problémy, se kterými se vypořádávají, stejně tak i o plemeni samotném se budete moci dočíst v článku, který pro vás připravujeme do prvního čísla letošního Zpravodaje ČSCHMS.