Jak jsme již informovali v pátek ráno, v Maďarsku bylo po více než 50 letech na mléčné farmě prokázáno ohnisko slintavky a kulhavky (SLAK). K nákaze došlo v obci Győr-Moson-Sopron v regionu Kisbajcs na severozápadě Maďarska. Tato oblast se nachází na hranici mezi Maďarskem a Slovenskem. Maďarsko přijímá nezbytná opatření, na výskyt nákazy zareagovala také česká Státní veterinární správa a chovatelům až do odvolávání zakázala přemísťování zvířat z Maďarska a Slovenska na hospodářství na území ČR. Zákaz se nevztahuje na zvířata ze Slovenska určená přímo na jatka. Co se bude dít dále a jak výskyt SLAK případně ovlivní Českou republiku, i v návaznosti na připravovanou výstavu v Brně, ukážou následující dny a týdny podle toho, zda se objeví další ohniska.

Maďarské úřady, jak vyžaduje evropské nařízení o zdraví zvířat (EU) 2020/687, okamžitě vyklidily farmu a zřídily zakázané pásmo. To se částečně nachází na Slovensku (viz geografické omezení zóny zde). V oblasti Zadunajska, což je celé území Maďarska západně od Dunaje, byl vydán zákaz přepravy na nejméně 72 hodin. Poté může být v závislosti na situaci povolen transport na porážku až do 17. března. Veškeré mezinárodní přesuny zvířat jsou okamžitě zakázány. Dále byl v uzavřeném pásmu uvalen zákaz lovu a volně žijící sudokopytníci jsou testováni na slintavku a kulhavku. Zakázány jsou také výstavy či svody zvířat, a to minimálně do 17. března 2025. Lokality se zvířaty, které navštěvují turisté, jsou uzavřeny.

Sledovací výzkum ve společnosti zatím nepřinesl žádné výsledky, které by naznačovaly cestu infekce. V poslední době nebyla přivezena na farmu žádná zvířata. Do izolace byla zatím umístěna jedna farma, kam byla převezena zvířata z infikovaného chovu. Tato společnost je samozřejmě dále vyšetřována. Probíhá další epidemiologický výzkum, který by měl pomoci určit, jak mohl být virus na hospodářství zavlečen.

Velmi nakažlivá nákaza

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nákaza postihuje také volně žijící zvířata z řad sudokopytníků, například prase divoké. Mezi typické klinické příznaky patří z počátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství, deprese, tyto počáteční příznaky jsou následovány výskytem vesikulů (puchýřků) naplněných tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze (eroze) na predilekčních místech, jimiž jsou zejména dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání. Nejedná se o nákazu přenosnou ze zvířete na člověka. Nicméně lidé mohou nákazu přenést nepřímo mezi chovy vnímavých zvířat. Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímým přenosem viru mezi zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Související články:

• V Maďarsku potvrzen výskyt slintavky a kulhavky
• Aktuální informace k výskytu slintavky a kulhavky
• Co je SLAK a jak se projevuje a přenáší
• Ohnisko slintavky a kulhavky v německém Braniborsku
• Slintavka a kulhavka na Balkáně
• Slintavka a kulhavka v Bulharsku
• Británii zasáhla slintavka