Zásady biosekurity proti zavlečení SLAK
21.03.2025, Kamil Malát |
Hlavní zásady biosekurity
• Uzavřete farmu a zabraňte přístupu nepovolaných osob a zvířat
• Zabezpečte oplocení zabraňující nekontrolovatelnému přístupu osob a zvířat
• Omezte vstup osob a vozidel na farmu a veďte jejich evidenci
• Zajistěte převlékání návštěv (ochranný oděv, obuv, návleky)
• Omezte přemisťování zvířat, jejich účast na výstavách, svodech a trzích
• Důrazně dodržujte karanténní opatření zvířat po přísunu na hospodářství
• Pravidelně kontrolujte zdravotní stav zvířat
• Hlaste jakékoliv podezření na nákazu
• Zabezpečte dezinfekci všech vozidel vstupujících na farmu
• Využívejte dezinfekční brody (vany) pro vozidla a rohože pro osoby
• Zajištění ochrany objemných krmiv před kontaktem se zvěří
• Používání pracovních oděvů a obuvi při práci se zvířaty a zvýšené dodržování osobní hygieny
• Provádění deratizace dle plánu daného chovu
Dezinfekční pásy:
Dezinfekční mobilní brod:
Dezinfekční přípravky účinné na SLAK podle WOAH
• hydroxid sodný -NaOH (2%)
Pozor jde o žíravinu - při přípravě používejte ochranný oděv, rukavice a ochranné brýle. Do vody vždy přidávejte louh, nikdy ne naopak.
• uhličitan sodný (4%) (Na2CO3)
• kyselina citrónová (0,2%),
• kyselina octová (2%),
• chlornan sodný (3%) - např. SAVO
• peroxymonosíran draselný/chlorid sodný (1 %)
Např. Virkon S, Dexon Super (za mrazů s přídavkem 20% ethylenglykolu, propylenglykolu, ethylalkoholu)
• oxid chloričitý.
Další komerční schválené přípravky, jejichž účinnost na SLAK byla prověřena a jsou doporučeny i EU naleznete třeba pod tímto odkazem.
Použít lze i přípravky s časově klesajícím účinkem:
• 10% Hydroxid vápenatý – hašené vápno Ca(OH)2 s příměsí 2% hydroxidu sodného nebo chloraminu v poměru 1:2 (v mrazech s přídavkem soli)
• 5% Chlornan vápenatý – chlorové vápno Ca(ClO)2
Příznaky a šíření nákazy
U vnímavých druhů zvířat může nemocnost dosáhnout až 100 %. Intenzivně chovaná zvířata jsou náchylnější, než tradiční plemena. Toto onemocnění je zřídka fatální u dospělých jedinců (úhyny se pohybují do 5%), častěji bývá vysoká úmrtnost u mladých zvířat (50 – 100%) v důsledku zánětů srdečního svalu (myokarditidy), nebo nedostatku mléka při infekci matky.
Zdrojem infekce jsou nemocná živá nebo mrtvá zvířata, jejich sekrety, exkrety a všechny jejich produkty. Plně virulentní virus, schopný infikovat další vnímavé jedince, je vylučován zejména slinami, lymfou a tkání odpadávajících stěn z prasklých puchýřů z jazyka, nozder, pysku, z nohou a vemene, mlékem, močí, výkaly, semenem či vydechovaným vzduchem. Z nákazového hlediska je mimořádně nebezpečné, že vylučování viru začíná již během inkubační doby nemoci, kdy nejsou ještě pozorovány žádné klinické příznaky. Kromě přímého přenosu viru kontaktem nemocného zvířete se zdravým se SLAK šíří zejména nepřímým přenosem, pomocí živých a neživých vektorů. Jako neživé vektory se mohou uplatnit krmivo, podestýlka, hnůj, močůvka, dopravní prostředky, prach.
Mimořádné riziko představují maso a produkty z nemocných nebo nakažených zvířat (mléko, krev, kosti, vnitřní orgány, kůže, paznehty, rohy, výrobky, odpad), dále živé pasivní vektory mezi které patří všechny druhy zvířat, zvláště ty, které se pohybují v blízkosti farem (domácí zvířata jako jsou psi a kočky, volně žijící zvířata včetně hlodavců, ptáci, hmyz...). Význam pro pasivní přenos nákazy má člověk. Inkubační doba při přirozené infekci je zpravidla 2 – 7 dní, výjimečně až 11 dní. Slintavka a kulhavka je charakterizována horečkou (41 °C) a tvorbou charakteristických lézí - puchýřů (vezikul, aftů), obsahujících slámově žlutou barevnou tekutinu (lymfu).
Související články:
• Závažné podezření na výskyt SLAK na Slovensku
• Ohnisko slintavky a kulhavky v Maďarsku
• V Maďarsku potvrzen výskyt slintavky a kulhavky
• Aktuální informace k výskytu slintavky a kulhavky
• Co je SLAK a jak se projevuje a přenáší
• Ohnisko slintavky a kulhavky v německém Braniborsku
• Slintavka a kulhavka na Balkáně
• Slintavka a kulhavka v Bulharsku
• Británii zasáhla slintavka
Příloha:
|