Velmi bedlivě a s nervozitou sledujeme současnou situaci, která panuje na trhu s mlékem. I přesto, že současnou situaci vnímáme jako velmi vážnou a pro mnohé podniky s dojeným skotem až likvidační, jsme přesvědčeni, že krizí či minimálně velmi těžkým obdobím prochází celé odvětví chovu skotu a ne pouze skot dojený, jak poslední dobou slyšíme a čteme ve všech médiích.

Mléko patří mezi komodity, které se v rámci statistických zjišťování přesně eviduje a je tak stále aktuální přehled o jeho cenovém vývoji. Naproti tomu u hlavní a mnohdy jediné komodity, kterou je v chovu skotu bez tržní produkce mléka zástavový skot, tato sledování ze známých důvodů chybí. Zřejmě i proto není tento problém tak zřetelný a "na očích". Z našich interních sledování a informací však vyplývá, že již delší dobu dochází ke snižování finančních příjmů plynoucích z prodeje zástavového skotu a lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat minimálně i v tomto roce. V loňském roce došlo k zatím nejvýraznějšímu poklesu ceny, a to až o 30 %, ojediněle i více. Toto bylo způsobeno zejména tím, že čeští chovatelé se v porovnání s jinými státy (kde jsou jiná zvýhodnění jejich produkce a výroby) v rámci společného trhu EU stávají stále méně a méně konkurenceschopnými. Dalším výrazným faktorem je to, že po zrušení částečného embarga se opět postupně zvyšuje dovoz hovězího ze zemí jižní Ameriky, které je vyráběno za podstatně jiných výrobních i ekonomických podmínkek. Výraznou roli v propadu cen sehrálo také loňské posílení koruny a další negativní vlivy jako např. vakcinace bluetongue, která znemožnila prodej zástavového skotu v optimálním období a hmotnosti, což vedlo k dalším finančním ztrátám. Situace chovatelů skotu bez tržní produkce mléka je o to složitější, že jejich příjmy jsou v průběhu roku rozloženy velmi nepravidelně, čímž je jejich podnikání ekonomicky méně stabilní než v případě chovatelů dojeného skotu.

I přesto, že statistiky ukazují nepatrné zvyšování stavů bez tržní produkce mléka (KBTPM), bylo by mylné domnívat se, že je tento nárůst odrazem vysoké rentability tohoto výrobního odvětví. Pravdou je spíše opak. Zvýšení stavů je dáno zejména nekonkurenceschopností chovatelů z méně příznivých oblastí, pro které je právě přechod z dojného systému a intenzivního hospodaření na chov KBTPM jediným možným řešením, pokud nechtějí živočišnou produkci zcela opustit. V dnešním multifunkčním pojetí zemědělství tak hraje masný skot resp. skot BTPM nezastupitelnou roli při plnění funkcí údržby krajiny v přírodním a kulturním stavu, zatímco jeho úloha pro produkci kvalitního hovězího masa částečně ustupuje do pozadí.

Chov skotu, bez ohledu na jeho specializaci, chápeme jako nejdůležitější část živočišné výroby v České republice. I přesto, že systémy produkce mají svá specifika a odlišnosti, je určitě více prvků, které je spojují.

Žádáme proto, aby bylo k těmto aspektům při posuzování podpory pro dojený skot přihlédnuto tak, abychom předešli krizovým scénářům v jiné komoditě a nedošlo tak k nesystematickému zvýhodnění jedné skupiny chovatelů na úkor skupiny druhé.

Karel Šeba, předseda
Kamil Malát, ředitel

Toto je text dopisu, který byl odeslán 17. února 2009 ministrovi zemědělství