Rada ministrů zemědělství včera pod vedením Jakuba Šebesty opět jednala o tom, jak by měly vypadat přímé platby farmářům po roce 2013. Výsledkem je kompromisní text, který ale nedostal podporu všech členských zemí. Nejvíce byli slyšet zástupci „nových“ států Unie, kteří si soustavně stěžují na znevýhodnění oproti EU15.

Většina ministrů zemědělství se včera v Lucemburku zavázala, že učiní systém zemědělských podpor po roce 2013 jednodušší a férovější (především co se jejich rozdělení mezi staré a nové země týká). Rada ve svých závěrech obhajuje pokračování systému přímých plateb v zemědělství, nicméně hodlá změnit způsob výpočtu dotací.

„Závěry zdůrazňují nutnost dále důkladně diskutovat nad tím, jakou funkci a roli má systém přímých plateb plnit, ať už bude v budoucnu jakýkoli,“ vysvětlil ministr zemědělství Jakub Šebesta. „Záměrem je zlepšit systém přímých plateb tak, aby dokázal reagovat na změny a výzvy zemědělství po roce 2013,“ dodal.

I přes to, že závěry Rady v oblasti reformy společné zemědělské politiky (CAP) po roce 2013 podpořila valná většina států sedmadvacítky, zástupci šesti z nich pro dokument ruku nezvedli. Velká Británie, Švédsko nebo Nizozemsko mu vytýkaly, že není vzhledem k dalším diskusím o konkrétní podobě reformy relevantním podkladem.

Novým členským zemím (Polsko, Maďarsko nebo Slovensko) zase vadil nedostatečný důraz na zmírňování rozdílů v platbách oproti státům EU15. Dnes například farmář z Řecka dostává dotace v průměrné výši 600 eur za hektar obdělávané půdy, zatímco jeho lotyšský kolega pouze 100 eur.

Podle jednoho z diplomatů se v závěrech ohledně CAP původně objevila řada bodů, která nebyla „po chuti“ různým státům, a tak se výsledný text musel hodně zmírňovat, aby vůbec získal většinovou podporu.

V tiskovém stanovisku předsednictví se sice uvádí, že Rada „vyslala jasný politický signál o nutnosti stávající systém revidovat“, nicméně na české delegaci bylo vidět zklamání z toho, že podpora návrhu nebyla jednomyslná.

„Některé delegace ale konstruktivní dialog, který předsednictví vedlo, nebyly připraveny vést a jinak velmi široký kompromis Rady podpořit. Navíc to byly delegace, které dlouhodobě po otevřené a předsudky nedeformované diskuzi volají,“ zdůraznil ministr Šebesta. Podle něj je škoda, že zemědělci nedostali „jasný a jednomyslný signál ohledně jejich budoucnosti“.

Na čem konkrétně se tedy shodlo zbylých 21 ministerských delegací? Chtějí prosazovat systém přímých plateb, který by byl „férový, legitimní, efektivní, jednoduchý na implementaci, dostatečně flexibilní, snadno obhajitelný a vysvětlitelný“.

Rada se také hodlá zasadit, aby se změnilo schéma (stále fungující v mnoha zemích EU15), kdy tamní zemědělci dostávají štědré dotace na základě dat o tom, kolik vyprodukovali v minulosti (například nynější podpora se vypočítává z údajů za léta 2000 až 2002). Takovou praxi nedávno komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel označila za nepřípustnou.

Nejviditelnější téma celého ministerského setkání představovaly díky hlučným protestům farmářů nízké výkupní ceny mléka (EurActiv 23.6.2009).

(Tento článek vznikl s použitím materiálů agentury Reuters.)