V současné době krize celého zemědělského sektoru, která se v živočišných komoditách extrémně projevuje zejména u cen mléka, sílí tlak organizací zastupující chovatele dojeného skotu, aby byl pro příští období změněn systém výplaty národních doplňkových plateb (TOP-UP). Momentálně, kdy reálně hrozí, že na dorovnání přímých plateb se nepodaří ze státního rozpočtu vyčlenit žádné prostředky či bude tato částka výrazně ponížena, je samozřejmě společnou prioritou všech zemědělců a jejich organizací získání maximálního možného objemu peněz.

Bez ohledu na to, však neutěšená situace producentů mléka zapříčinila silnou snahu o to, aby v rámci TOP-UP byl dojený skot více podporován než tomu je letos a bylo loni. Pouze připomenu, že v minulém roce poprvé došlo k oddělení podpory skotu na "decouplovanou část" (oddělenou od produkce) – platba na přežvýkavce (VDJ) a "couplovanou část" (podporující produkci) – platba KBTPM. Zároveň došlo ke změně podpory pouze z orné půdy na všechnu zemědělskou půdu. Tím došlo k tomu, že výpočet VDJ byl, je a bude prováděn k referenčnímu datu 31.3.2007 a finanční prostředky tak směřují i osobám a podnikům, kteří již žádný skot nechovají. Naopak u plateb KBTPM je výplata realizována podle skutečného počtu chovaných krav pouze zemědělcům skot skutečně chovajícím.

Velmi často je poukazováno na to, že pokud dojde k dalšímu poklesu stavů dojeného skotu, dojde i k úbytku zelených ploch a nastanou problémy s údržbou krajiny, což se může negativně projevit zvýšenou erozí, zhoršeným vsakováním vody do půdy a následnými povodněmi. S touto argumentací lze jistě souhlasit, ale má-li být přesná, je potřeba ji více rozvést a konkretizovat. Údržba krajiny je realizována výhradně na trvalých travních porostech (TTP) a jejich podíl je v naší zemi na jedné z nejnižších úrovní v rámci celé EU. Údaje Výzkumného ústavu rostlinné výroby uvádějí, že "71 % ploch zemědělské půdy v ČR je středně až extrémně ohroženo erozí. K jejímu zabránění by se měl podíl TTP zvýšit ze stávajících cca 23 % alespoň na úroveň států EU-15, tj. na 40 % výměry zemědělské půdy". Výsledky jiného šetření realizovaného Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy uvádějí, že k tomu, aby mohlo být účinně zabráněno erozi, je nutné, aby se podíl intenzivně využívané půdy snížil na cca 25 %. A právě k tomu směřuje podpora veškeré zemědělské půdy a ne pouze půdy orné.

K tomu, aby nedocházelo k dalším poklesům stavů chovaného skotu je kromě řady jiných opatření nutné vytvořit také nějaký finanční stimul. Ten je v současné době realizován couplovanou platbou na chov krav BTPM. Pokud však v systému dotací plynoucích do chovu skotu už nebude existovat žádný motivační prvek, bude docházet k tomu, že podniky, kteří dnes opouštějí ztrátovou výrobu mléka a mnohdy přecházejí alespoň na chov BTPM, nebudou mít žádný důvod, proč vůbec nějaký skot chovat a živočišnou výrobu zcela opustí. Změna systému výplaty dotací tedy paradoxně může znamenat pravý opak než je udržení stavů skotu jako celku.

Hojně je také zmiňován problém, že neexistuje žádná koncepce chovu skotu, jejíž absence je důvodem proč nejsme v případě potřeby schopni rychle a účinně reagovat na výkyvy trhu pružnými a konkrétními opatřeními. Pokud vezmeme trochu nadneseně jako koncepci fakt, že v době vyjednávání našeho přístupu do EU žádala ČR o přidělení 230.000 prémiových práv na chov KBTPM, můžeme tento údaj brát jako informaci o tom, že by se u nás výhledově mohlo chovat až 230 tis. kusů krav BTPM. Stavy KBTPM sice stále rostou, i když v poslední době už jen nepatrně, ale i tak současný stav 170.000 krav není stále stropem vytyčeným Ministerstvem zemědělství.

I přesto, že k žádné faktické finanční pomoci chovatelům dojeného skotu ještě nedošlo, připravují se opatření, která mají směřovat pouze chovatelům dojeného skotu. Ať je to podpora v rámci tzv. článku 68 (cca 800 mil. Kč) či program welfare přes PRV (celkové podpory 800 mil. Kč na 5 let s úvahami o možném posílení), tak na tyto finanční prostředky budou moci dosáhnout pouze chovatelé dojnic.

S plným vědomím nelehké situace chovatelů dojeného skotu považujeme tlaky na změnu výplaty TOP-UP ve smyslu výplaty plateb pouze přes VDJ v rámci rozdělení všech podpor mezi dojený skot a skot BTPM za "nespravedlivé", problém sektoru mléka dlouhodobě neřešící a z hlediska budoucnosti také za nekoncepční a rizikové. Všechny ekonomické studie zcela jasně ukazují, že bez finanční podpory je chov krav BTPM všude v Evropě ztrátový (cca 7.000 Kč/krávu/rok). Pokud tedy dojde k disproporcionálnímu rozdělení plateb a dotací ve prospěch dojeného skotu, vzniká potenciálně neméně závažný problém v chovu skotu bez tržní produkce mléka.

Miroslav Vráblík, předseda
Kamil Malát, ředitel