Francouzské zemědělství je velmi často vnímáno jako velmi konzervativní a nějakým zásadnějším změnám ne příliš nakloněné. I postoj francouzských politiků je obvykle orientován rovněž spíše snahou o zachování historických principů společné zemědělské politiky (SZP). O to více je zajímavý, a v celoevropském pojetí zřejmě nejodvážnější, přístup k implementaci pravidel vzešlých z loňské zdravotní prohlídky SZP (tzv. health check) a dalšímu oddělování plateb od produkce (tzv. decoupling).

Francouzský ministr zemědělství Michel Barnier již v únoru avizoval, že 18 % z celkové obálky dotací (SFP) od roku 2010, tedy zhruba 1,4 mld. EUR, bude směřovat na zvláštní podporu farmářů hospodařících na travních porostech. V praxi to znamená, že i navzdory současné kritické situace v sektoru produkce mléka (nebo spíš právě proto), budou od příštího roku více podporování farmáři, kteří svojí výrobu realizují "ekologičtěji" na travních porostech. Tímto bude systém financování francouzského zemědělství postupně opouštět historický model a stane se více pružnější.

Následně Francouzi plánují odpojit od produkce mezi jinými i výplatu podpor plodin na orné půdě (25 %) či dokonce 25-ti procenty chov krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Na základě článku 63 pak budou moci tyto "ušetřené" peníze (celkem 767 mil. EUR) přesunout na podporu farmaření na travních porostech a pěstování pícnin. Podpora bude vyplácena na základě splnění maximálního zatížení 0,8 VDJ/ha. Na tyto sektory bude z výše uvedené částky alokováno celkem 707 mil. EUR. Ostatní finance budou určeny např. na podporu krmných plodin, pěstování zeleniny či brambor. Bez zajímavosti není, že ještě dalších 176 mil. EUR bude vyčleněno na další podporu travních kultur (agro-envi grassland premium) v rámci již existujícího opatření realizovaného v druhém pilíři.

Rovněž při využití peněz z článku 68 Francouzi počítají s podporou citlivých a ekonomicky zranitelných oblastí, kde je farmaření založeno na využívání travních porostů jako jsou chov ovcí a koz, ale i např. dotace na podporu výroby mléka v horských oblastech (2 eurocenty/l) aj.

Pro někoho je francouzský model možná velmi překvapivý, nicméně z racionálního pohledu na fungování zemědělství v dané zemi, ale i Evropě jako celku, určitě velmi rozumný. Vězme, že i čeští představitelé nebudou při vytváření pravidel pro naše zemědělství zaslepeni pouze současnou situací, ale budou se snažit hledat optimální a vyvážená řešení, které pomohou našemu zemědělství se stabilizovat a v budoucnu úspěšně v evropských podmínkách konkurovat.