Pokrok – jsme zase o krok s IBR dále
11.02.2010, SVS ČR |
Již čtyři roky v ČR běží Národní ozdravovací plán od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy), a s velkým úspěchem. Již 60 % našich chovů skotu je ozdravených (přesně 59, 90 %). Přírůstek IBR prostých, tj. ozdravených hospodářství s chovem skotu, který je za čtyři roky průběhu Národního ozdravovacího plánu (NOP) na úrovni téměř 41 %, je příznivý (na počátku bylo prostých zhruba 19 %).
Nákazová situace u IBR zůstala v roce 2009 v zemích EU beze změny. Žádný stát ani region se neposunul do kategorie úředně prostých, tedy nebyl zařazen do přílohy č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558. Proto nedošlo ani k teritoriálnímu rozšíření dodatečných garancí podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. V tomto období se nerozšířil ani počet států či regionů, kterým by Evropská komise schválila ozdravovací program. To znamená, že se nezměnila ani příloha č. 1 RK 2004/558, v níž je uvedena SRN, ČR a dvě autonomní oblasti Itálie.
Mezi země prosté patří: Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Rakousko, Švýcarsko, provincie Bolzano v Itálii, Horní Falcko a Horní Franky v Bavorsku v SRN. Tyto státy (regiony) jsou uvedeny (s výjimkou nečlenských států Norska a Švýcarska) v příloze č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Byly prohlášeny Evropskou komisí za oficiálně prosté a obdržely od ní dodatečné garance podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS.
Země se schváleným NOP jsou tyto: Spolková republika Německo – všechny spolkové země s výjimkou spolkových zemí Horní Falcko a Horní Franky v Bavorsku, Česká republika – všechny kraje, Itálie – autonomní region Friuli Venezia Giulia a autonomní provincie Trento (severní Itálie).
Podmínkou pro schválení programu je podle směrnice Rady 64/432/EHS povinný ozdravovací program, který daný stát zavede na administrativně vymezeném území. Výše uvedené státy (regiony) jsou uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Obdržely od Evropské komise dodatečné garance podle článku 9 směrnice Rady 64/432/EHS. Možnost požadovat dodatečné garance je pro naši republiku z hlediska možného obchodování se skotem velmi významné a chovatelé to velmi dobře vědí.
V ČR probíhá k 31. 12. 2009 program ozdravování od IBR již čtyři roky. Za tuto dobu se podařilo převést do cílové kategorie, tzn. úředně prostých hospodářství, velkou část těch, u nichž byla zjištěna v prvním roce ozdravování příznivější nákazová situace. To znamená, že se buď jednalo o hospodářství, v nichž nebyla zjištěna sérologicky pozitivní zvířata, nebo nízký počet pozitivních zvířat umožnil zavést rychlé ozdravení eliminační metodou bez vakcinace.
Pozornost v následujících letech bude zaměřena na hospodářství ozdravující dlouhodobě, tedy eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. V této skupině bude nutné, zejména v hospodářstvích méně zamořených, program postupně dokončovat.
V letošním roce 2010 tedy počítáme s tím, že je bezpodmínečně nutné co nejdříve ukončit ozdravování zbývajících hospodářství, v nichž nebyla prokázána infekce a ve skupině hospodářství, ozdravujících bez vakcinace. K tomu je nutno připomenout, že chovatel má zákonem stanovenou povinnost plnit v rámci NOP své povinnosti, viz § 5, odst. (2), písm. d) veterinárního zákona.
Tedy ta hospodářství ze skupiny ozdravující vakcinací, která byla méně zamořená, by měla proces ozdravování končit. S chovateli je třeba průběh ozdravování konzultovat. V případě, že v hospodářství zůstává již jen několik pozitivních zvířat, doporučit jejich jednorázové vyřazení, ukončit vakcinování a proces závěrečnými vyšetřeními finalizovat. A to je úkol pro chovatele, krajské veterinární správy i pro soukromé veterinární lékaře.
Zavedení Národního ozdravovacího programu od IBR významně pomohlo pochopení a finanční podpora Ministerstva zemědělství. Prostředky státu na tuto důležitou akci byly schváleny na sedm let. Tedy na dobu, za kterou může každý chovatel ozdravování úspěšně dokončit. Je na místě upozornit, že finanční pomoc skončí 31. 12. 2012. Je nejvyšší čas, aby každý chovatel, zejména ten, který musel zavést dlouhodobý vakcinační program, jej zhodnotil a nasměroval tak, aby jej do uvedeného data stihl úspěšně ukončit.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Nákazová situace u IBR zůstala v roce 2009 v zemích EU beze změny. Žádný stát ani region se neposunul do kategorie úředně prostých, tedy nebyl zařazen do přílohy č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558. Proto nedošlo ani k teritoriálnímu rozšíření dodatečných garancí podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. V tomto období se nerozšířil ani počet států či regionů, kterým by Evropská komise schválila ozdravovací program. To znamená, že se nezměnila ani příloha č. 1 RK 2004/558, v níž je uvedena SRN, ČR a dvě autonomní oblasti Itálie.
Mezi země prosté patří: Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Rakousko, Švýcarsko, provincie Bolzano v Itálii, Horní Falcko a Horní Franky v Bavorsku v SRN. Tyto státy (regiony) jsou uvedeny (s výjimkou nečlenských států Norska a Švýcarska) v příloze č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Byly prohlášeny Evropskou komisí za oficiálně prosté a obdržely od ní dodatečné garance podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS.
Země se schváleným NOP jsou tyto: Spolková republika Německo – všechny spolkové země s výjimkou spolkových zemí Horní Falcko a Horní Franky v Bavorsku, Česká republika – všechny kraje, Itálie – autonomní region Friuli Venezia Giulia a autonomní provincie Trento (severní Itálie).
Podmínkou pro schválení programu je podle směrnice Rady 64/432/EHS povinný ozdravovací program, který daný stát zavede na administrativně vymezeném území. Výše uvedené státy (regiony) jsou uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Obdržely od Evropské komise dodatečné garance podle článku 9 směrnice Rady 64/432/EHS. Možnost požadovat dodatečné garance je pro naši republiku z hlediska možného obchodování se skotem velmi významné a chovatelé to velmi dobře vědí.
V ČR probíhá k 31. 12. 2009 program ozdravování od IBR již čtyři roky. Za tuto dobu se podařilo převést do cílové kategorie, tzn. úředně prostých hospodářství, velkou část těch, u nichž byla zjištěna v prvním roce ozdravování příznivější nákazová situace. To znamená, že se buď jednalo o hospodářství, v nichž nebyla zjištěna sérologicky pozitivní zvířata, nebo nízký počet pozitivních zvířat umožnil zavést rychlé ozdravení eliminační metodou bez vakcinace.
Pozornost v následujících letech bude zaměřena na hospodářství ozdravující dlouhodobě, tedy eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. V této skupině bude nutné, zejména v hospodářstvích méně zamořených, program postupně dokončovat.
V letošním roce 2010 tedy počítáme s tím, že je bezpodmínečně nutné co nejdříve ukončit ozdravování zbývajících hospodářství, v nichž nebyla prokázána infekce a ve skupině hospodářství, ozdravujících bez vakcinace. K tomu je nutno připomenout, že chovatel má zákonem stanovenou povinnost plnit v rámci NOP své povinnosti, viz § 5, odst. (2), písm. d) veterinárního zákona.
Tedy ta hospodářství ze skupiny ozdravující vakcinací, která byla méně zamořená, by měla proces ozdravování končit. S chovateli je třeba průběh ozdravování konzultovat. V případě, že v hospodářství zůstává již jen několik pozitivních zvířat, doporučit jejich jednorázové vyřazení, ukončit vakcinování a proces závěrečnými vyšetřeními finalizovat. A to je úkol pro chovatele, krajské veterinární správy i pro soukromé veterinární lékaře.
Zavedení Národního ozdravovacího programu od IBR významně pomohlo pochopení a finanční podpora Ministerstva zemědělství. Prostředky státu na tuto důležitou akci byly schváleny na sedm let. Tedy na dobu, za kterou může každý chovatel ozdravování úspěšně dokončit. Je na místě upozornit, že finanční pomoc skončí 31. 12. 2012. Je nejvyšší čas, aby každý chovatel, zejména ten, který musel zavést dlouhodobý vakcinační program, jej zhodnotil a nasměroval tak, aby jej do uvedeného data stihl úspěšně ukončit.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR