Pro optimální využití pastevního porostu je významná jeho dosažitelnost pro pasoucí se zvířata a množství lístků na rostlinách tvořících porost. Pokud je pastevní porost vysoký tak, že je pro vykrmovaný masný skot snadno dosažitelný, dochází ke zkrácení celkové doby jeho spásání a k výkrmu je potřeba menší plocha pastviny, to jsou výsledky amerického a novozélandského výzkumu, na němž se podíleli odborníci z americké Agricultural Research Service (ARS) a novozélandského DairyNZ.

Podle výšky porostu a počtu lístků by měl chovatel určit, kdy je nutné vyměnit plochu pro spásání a jak velkou plochu musí pro zvířata vyčlenit, shrnul Stacey Gunter závěry výzkumu. Pastevní plocha pro masné býky byla tvořena velkým neoploceným pozemkem. Porost tvořily nejrůznější rostliny lišící se výškou a olistěním. Při „výběru“ krmiva býci upřednostňovali vedle chuti a výživné hodnoty velkých listů zelenou hmotu, která byla co možná nejsnáze dosažitelná. To znamená např. horní listy rostlin a stonky, které je možné jazykem snadno sevřít a utrhnout.

Také rychlost a efektivita příjmu pastevního porostu se zlepšovala v závislosti na počtu lístků, které rostliny tvořící pastevní porost mají. Vědci stanovili celkové množství pastevních rostlin, které býci spásli a vydělili celkovou dobou spásání. Výsledkem byl procentický poměr příjmu krmiva, což je klíčový faktor pro přírůstek masných býků na pastevních plochách.