České farmy nebudou trestány za svou velikost
| 23.02.2011, TZ MZe |
Razantní volání Česka po nastolení spravedlivějších podmínek pro zemědělce v rámci diskuzí k budoucnosti Společné zemědělské politiky přineslo konkrétní výsledek. Ministru Fuksovi se v pondělí v Bruselu podařilo dojednat blokační koalici členských států proti zastropování přímých plateb podle velikosti zemědělských podniků.
Vyslal tím Komisi jasný signál odmítnutí tohoto narušení férového zacházení se zemědělci napříč EU. Českým zemědělcům odmítnutí stropů zachrání přibližně šest až třináct miliard korun. Na stranu ČR se přidalo Slovensko, Rumunsko, ale i Německo, Velká Británie a Itálie.
„Evropskou komisí navrhované zastropování plateb by výrazně porušilo princip spravedlivého zacházení se zemědělci v celé EU,“ zdůrazňuje ministr zemědělství Ivan Fuksa. „V České republice jsou historicky výrazně zastoupeny velké podniky, a na zastropování bychom proto velmi tratili. Na rozdíl od Evropské komise ale navíc ani nevidíme relevantní důvody pro zavedení tohoto opatření. Z našeho pohledu jde o narušení zásady volného trhu,“ dodal ministr. Zavedení stropu dotací by z pohledu České republiky mohlo vést i k oslabení konkurenceschopnosti a k umělému štěpení podniků, což by vedlo k nárůstu administrativní zátěže. Všechno jsou to principy neslučitelné s moderním fungováním konkurenceschopné SZP po roce 2013.
Pro možné stropování, a tím i jeho dopady, existuje několik navržených variant, v té nejčernější, pokud by se bral strop 100 tisíc eur na farmu ročně, by čeští zemědělci přišli o 59 % z národní obálky (909,3 mil. eur v roce 2013), tedy o cca 537 milionů Eur ročně (při uvažovaném kurzu 1 EUR = 25 Kč jde o 13 337,5 mil Kč.). Při střední variantě, která zdaleka nebyla zlatou střední cestou, by si naši zemědělci odepsali téměř čtyřicet procent národní obálky. Při variantě stropu 300 tisíc eur, která byla velmi reálná, protože by se dotkla jen malého počtu členských států EU, by čeští farmáři tratili 26 procent obálky, tedy přibližně šest miliard korun.
K prohlášení odmítajícímu zastropování přímých plateb se připojila Slovenská republika, pro niž by vzhledem k historickému vývoji byly dopady případného stropování obdobně tíživé, dále Rumunsko, ale také Velká Británie, Itálie a Německo; se spolkovou ministryní zemědělství Ilse Aigner ostatně na toto téma ministr Fuksa jednal opakovaně, mj. v rámci veletrhu Grüne Woche přibližně před měsícem.
Vyslal tím Komisi jasný signál odmítnutí tohoto narušení férového zacházení se zemědělci napříč EU. Českým zemědělcům odmítnutí stropů zachrání přibližně šest až třináct miliard korun. Na stranu ČR se přidalo Slovensko, Rumunsko, ale i Německo, Velká Británie a Itálie.
„Evropskou komisí navrhované zastropování plateb by výrazně porušilo princip spravedlivého zacházení se zemědělci v celé EU,“ zdůrazňuje ministr zemědělství Ivan Fuksa. „V České republice jsou historicky výrazně zastoupeny velké podniky, a na zastropování bychom proto velmi tratili. Na rozdíl od Evropské komise ale navíc ani nevidíme relevantní důvody pro zavedení tohoto opatření. Z našeho pohledu jde o narušení zásady volného trhu,“ dodal ministr. Zavedení stropu dotací by z pohledu České republiky mohlo vést i k oslabení konkurenceschopnosti a k umělému štěpení podniků, což by vedlo k nárůstu administrativní zátěže. Všechno jsou to principy neslučitelné s moderním fungováním konkurenceschopné SZP po roce 2013.
Pro možné stropování, a tím i jeho dopady, existuje několik navržených variant, v té nejčernější, pokud by se bral strop 100 tisíc eur na farmu ročně, by čeští zemědělci přišli o 59 % z národní obálky (909,3 mil. eur v roce 2013), tedy o cca 537 milionů Eur ročně (při uvažovaném kurzu 1 EUR = 25 Kč jde o 13 337,5 mil Kč.). Při střední variantě, která zdaleka nebyla zlatou střední cestou, by si naši zemědělci odepsali téměř čtyřicet procent národní obálky. Při variantě stropu 300 tisíc eur, která byla velmi reálná, protože by se dotkla jen malého počtu členských států EU, by čeští farmáři tratili 26 procent obálky, tedy přibližně šest miliard korun.
K prohlášení odmítajícímu zastropování přímých plateb se připojila Slovenská republika, pro niž by vzhledem k historickému vývoji byly dopady případného stropování obdobně tíživé, dále Rumunsko, ale také Velká Británie, Itálie a Německo; se spolkovou ministryní zemědělství Ilse Aigner ostatně na toto téma ministr Fuksa jednal opakovaně, mj. v rámci veletrhu Grüne Woche přibližně před měsícem.