Sněmovna podpořila snazší domácí porážky skotu
17.03.2011, ČTK |
Chovatelům svitla šance, že budou moci porážet ve svých hospodářstvích skot mladší dvou let a jelenovitou zvěř z faremního chovu. Tato zvířata musí v současné kvůli porážce putovat na jatka. Farmáři je také mohli usmrcovat u sebe jen tehdy, pokud šlo o maso pro jejich domácí spotřebu. Změnu přináší novela zákona o veterinární péči, kterou dnes v prvním čtení projednala Poslanecká sněmovna. Podle návrhu bude muset chovatel nahlásit každou domácí porážku těchto zvířat sedm dní předem krajské veterinární správě.
Dlouhodobou tradici má v Česku především klasická zabíjačka. "Kromě prasete může člověk porazit pro svou potřebu králíka, nutrii, ovci, kozu, slepici, tedy drůbež, ale už nikoli krávu, tele, či koně, osly a jejich křížence," řekl ČTK již dříve mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Tato zvířata už musí porazit odborníci na jatkách, chovatel si následně může vzít maso pro svou potřebu domů.
Novela také nově dává uživatelům honiteb povinnost hlásit podání veterinárních léčiv volně žijící zvěři. Nově mají být odpovědní za vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře. Tato změna má zlepšit podmínky pro obchodování se zvěřinou se sousedními státy a snížit zdravotní rizika pro konzumenty masa z ulovených zvířat.
Zákon rozšiřuje i okruh osob, které mohou označovat zvířata například čipem nebo cejchem. Dosud to mohl dělat pouze veterinář nebo veterinární technik. Nově to bude moci dělat každý, kdo absolvuje zvláštní vzdělání a získá osvědčení. Tato školení bude organizovat vysoká škola s veterinárním studijním programem.
Označování hospodářských zvířat je přitom prováděno ve více než 40.000 hospodářstvích, uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Získání odborné způsobilosti k označování zvířat přinese podle MZe úspory chovatelům, protože dobytek pak budou moci označovat jejich zaměstnanci.
Zákon dále upravuje podmínky, za jakých může farmář prodávat syrové mléko a smetanu prostřednictvím automatu. Automat smí být na území kraje, v němž se nachází dotyčný chov, ale i v kraji sousedním. K loňskému 23. červnu bylo v tuzemsku celkem 166 mléčných automatů a mléko v nich nabízelo 235 dodavatelů.
Dlouhodobou tradici má v Česku především klasická zabíjačka. "Kromě prasete může člověk porazit pro svou potřebu králíka, nutrii, ovci, kozu, slepici, tedy drůbež, ale už nikoli krávu, tele, či koně, osly a jejich křížence," řekl ČTK již dříve mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Tato zvířata už musí porazit odborníci na jatkách, chovatel si následně může vzít maso pro svou potřebu domů.
Novela také nově dává uživatelům honiteb povinnost hlásit podání veterinárních léčiv volně žijící zvěři. Nově mají být odpovědní za vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře. Tato změna má zlepšit podmínky pro obchodování se zvěřinou se sousedními státy a snížit zdravotní rizika pro konzumenty masa z ulovených zvířat.
Zákon rozšiřuje i okruh osob, které mohou označovat zvířata například čipem nebo cejchem. Dosud to mohl dělat pouze veterinář nebo veterinární technik. Nově to bude moci dělat každý, kdo absolvuje zvláštní vzdělání a získá osvědčení. Tato školení bude organizovat vysoká škola s veterinárním studijním programem.
Označování hospodářských zvířat je přitom prováděno ve více než 40.000 hospodářstvích, uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Získání odborné způsobilosti k označování zvířat přinese podle MZe úspory chovatelům, protože dobytek pak budou moci označovat jejich zaměstnanci.
Zákon dále upravuje podmínky, za jakých může farmář prodávat syrové mléko a smetanu prostřednictvím automatu. Automat smí být na území kraje, v němž se nachází dotyčný chov, ale i v kraji sousedním. K loňskému 23. červnu bylo v tuzemsku celkem 166 mléčných automatů a mléko v nich nabízelo 235 dodavatelů.