Reakce ČSCHMS na TZ ohledně domácích porážek skotu
15.06.2011, ČSCHMS |
Potravinářská komora spolu s Českým svazem zpracovatelů masa vydala dne 14. června tiskovou zprávu ve které se snaží zpochybňovat správnost zavedení možnosti domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců, kterou novela veterinárního zákona umožňuje. Ve svém vyjádření tvrdí, že umožnění domácí porážky povede k porušování legislativy ve vztahu k welfare při porážce, nelegálnímu obchodu s masem a zejména pak k ohrožení lidského zdraví. Proti tomuto tvrzení se Český svaz chovatelů masného skotu, jakožto organizace sdružující 700 subjektů zabývajících se chovem masného skotu, musí jednoznačně ohradit.
Tisková zpráva není podpořena žádnými relevantními údaji a staví pouze na domněnkách, ničím nepodepřených nařčeních a lehce zpochybnitelných číselných odhadech. Pozornost se tak snaží upoutat zejména šokujícím titulkem o možném ohrožení lidského zdraví, které je pro média vždy chytlavým tématem.
Zcela se nabízí podobná kampaň, kterou zahájily firmy vyrábějící obaly na mléko, když byl zahájen prodej syrového kravského mléka z automatů. Zveličená obava z možných problémů (mikrobiologická závadnost) pak na veřejnost rychle zapůsobila a prodej mléka z automatů se rapidně snížil. Je to prostě tak, že když si prvovýrobce najde způsob, jak buď co nejlépe realizovat svou produkci či v případě domácích porážek obohatit svůj stůl, vždy se najde "ochránce" zdraví a zájmů spotřebitele, který tyto snahy, s cílem hájit pouze své vlastní zájmy, torpeduje. Velmi často bohužel úspěšně, neboť na případné ohrožení vlastního zdraví (byť ryze teoretické) většina z nás slyší.
Je pravdou, že průměrná spotřeba hovězího masa je na úrovni cca 10 kg/osobu, avšak tento údaj není naprosto relevantní ve vztahu ke skupině spotřebitelů z řad chovatelů, kde je průměrná spotřeba hovězího masa řádově mnohem vyšší. Zároveň je předpoklad, že drtivá většina porážek bude realizována u zástavových kusů, které se z nejrůznějších důvodů nehodí pro další chov. Průměrná živá hmotnost takovýchto zvířat je okolo 250 kg při výtěžnosti cca 60 %. Námitka a obava z toho, že průměrná rodina není schopna sama takovéto množství masa zkonzumovat, je proto neopodstatněná a tvrzení, že většina masa z takto poraženého skotu skončí nelegálním obchodem je urážením a poškozováním chovatelů v očích veřejnosti. Za zcela nepřijatelné považujeme rovněž narčení o tom, že při domácích porážkách nebudou dodržována pravidla welfare pro usmrcení skotu. Každý chovatel je se svými zvířaty spjat nejenom ekonomicky, ale rovněž i citově, a je tedy v jeho vlastním zájmu, aby manipulace se zvířaty před porážkou probíhala co nejšetrněji a v souladu s principy dobrého zacházení. Navíc povolení domácí porážky je podmíněno souhlasem krajské veterinární správy a chovatel musí při jejím provádění zajistit dodržování všech předpisů týkajících se jak nakládání s vedlejšími živočišnými produkty, tak i legislativy upravující ochranu zvířat proti týrání při jejich usmrcování. Pokud tak chovatel neučiní, veterinární zákon pamatuje na možnost odebrání tohoto povolení. Zároveň každou domácí porážku je chovatel povinen ohlásit 7 dnů před jejím provedením krajské veterinární správě, které mohou u chovatelů provádět kontroly dodržování požadavků stanovených tímto zákonem. Nařčení z porušování welfare by bylo možné ve stejné rovině zobecnit i na velké podniky, kde je celý proces porážky anonymní a neexistuje žádná vazba mezi personálem jatek a poráženými zvířaty.
Ve světle výše uvedeného proto Český svaz chovatelů masného skotu požaduje, aby ze strany Potravinářské komory a Českého svazu zpracovatelů masa byla zastavena lobbistická propaganda velkých zpracovatelských podniků poškozující zájmy chovatelů.
Tisková zpráva není podpořena žádnými relevantními údaji a staví pouze na domněnkách, ničím nepodepřených nařčeních a lehce zpochybnitelných číselných odhadech. Pozornost se tak snaží upoutat zejména šokujícím titulkem o možném ohrožení lidského zdraví, které je pro média vždy chytlavým tématem.
Zcela se nabízí podobná kampaň, kterou zahájily firmy vyrábějící obaly na mléko, když byl zahájen prodej syrového kravského mléka z automatů. Zveličená obava z možných problémů (mikrobiologická závadnost) pak na veřejnost rychle zapůsobila a prodej mléka z automatů se rapidně snížil. Je to prostě tak, že když si prvovýrobce najde způsob, jak buď co nejlépe realizovat svou produkci či v případě domácích porážek obohatit svůj stůl, vždy se najde "ochránce" zdraví a zájmů spotřebitele, který tyto snahy, s cílem hájit pouze své vlastní zájmy, torpeduje. Velmi často bohužel úspěšně, neboť na případné ohrožení vlastního zdraví (byť ryze teoretické) většina z nás slyší.
Je pravdou, že průměrná spotřeba hovězího masa je na úrovni cca 10 kg/osobu, avšak tento údaj není naprosto relevantní ve vztahu ke skupině spotřebitelů z řad chovatelů, kde je průměrná spotřeba hovězího masa řádově mnohem vyšší. Zároveň je předpoklad, že drtivá většina porážek bude realizována u zástavových kusů, které se z nejrůznějších důvodů nehodí pro další chov. Průměrná živá hmotnost takovýchto zvířat je okolo 250 kg při výtěžnosti cca 60 %. Námitka a obava z toho, že průměrná rodina není schopna sama takovéto množství masa zkonzumovat, je proto neopodstatněná a tvrzení, že většina masa z takto poraženého skotu skončí nelegálním obchodem je urážením a poškozováním chovatelů v očích veřejnosti. Za zcela nepřijatelné považujeme rovněž narčení o tom, že při domácích porážkách nebudou dodržována pravidla welfare pro usmrcení skotu. Každý chovatel je se svými zvířaty spjat nejenom ekonomicky, ale rovněž i citově, a je tedy v jeho vlastním zájmu, aby manipulace se zvířaty před porážkou probíhala co nejšetrněji a v souladu s principy dobrého zacházení. Navíc povolení domácí porážky je podmíněno souhlasem krajské veterinární správy a chovatel musí při jejím provádění zajistit dodržování všech předpisů týkajících se jak nakládání s vedlejšími živočišnými produkty, tak i legislativy upravující ochranu zvířat proti týrání při jejich usmrcování. Pokud tak chovatel neučiní, veterinární zákon pamatuje na možnost odebrání tohoto povolení. Zároveň každou domácí porážku je chovatel povinen ohlásit 7 dnů před jejím provedením krajské veterinární správě, které mohou u chovatelů provádět kontroly dodržování požadavků stanovených tímto zákonem. Nařčení z porušování welfare by bylo možné ve stejné rovině zobecnit i na velké podniky, kde je celý proces porážky anonymní a neexistuje žádná vazba mezi personálem jatek a poráženými zvířaty.
Ve světle výše uvedeného proto Český svaz chovatelů masného skotu požaduje, aby ze strany Potravinářské komory a Českého svazu zpracovatelů masa byla zastavena lobbistická propaganda velkých zpracovatelských podniků poškozující zájmy chovatelů.