Parametry Společné zemědělské politiky jsou na světě
| 22.08.2011, ASZ |
Komise zahájila vnitřní konzultace o paragrafovém znění nového návrhu Společné zemědělské reformy. Návrh zveřejní 12. října. Stručně řečeno, návrh obsahuje "více muziky za méně peněz". Ve světle současné ekonomické "kondice" členských států je to logický krok, který má ale řadu odpůrců.
V prvním pilíři je navrženo další "zelenání" Společné zemědělské politiky. Povinnost zavést například rotaci minimálně tří plodin, které jsou pěstovány na více jak 5% podniku je další plnění podmínek nad rámec již zaběhlého Cross-Compliance. 5% půdy do travnatých "pufrovacích zón- travnatých pásů", to je další povinnost, kterou nařizuje nová varianta SZP. V ČR se toto opatření může použít k zamezení půdní eroze.
Tyto povinnosti je nutné splnit, jestliže zemědělec chce dostat dalších 30 % přímých plateb nad základní částku. To znamená, že základní částka přímých plateb bude ponížena o 30% a bude vyplacena pouze za podmínek splnění "greeningu-ozelenění". Na členském státu bude kontrola, s tím spojená byrokracie a náklady na kontrolu.
Dalším návrhem je zastropování - capping. Komise "oprášila" návrh pana Franze Fischlera z roku 2003. Zastropování bude ve třech rozmezích:
- od 150 000 do 200 000 tis. Eur snížení o 20%;
- od 200 000 do 250 000 tis. Eur snížení o 40%;
- od 250 000 do 300 000 tis. Eur snížení o 70%.
Platba nad 300 000 eur nebude - 300 000 tis. Eur je strop.
To znamená, že farmářů do 150 000 Eur se "capping netýká", ostatní budou kráceni. V přepočtu k dnešnímu (21. 8.) kurzu to jsou všichni zemědělci, kteří dostávají platbu více jak 3,6 mil Kč. Tento přístup je kritizován COPA. Úspěšní jsou potrestáni krácením dotací.
Existuje možnost, že členské státy v oblastech, kde je to nezbytně nutné pro uchování produkce mohou zemědělcům pomoci maximálně do výše 10% platby z národních finančních prostředků.
Komise rovněž navrhla, že historický referenční model skončí k 1. lednu 2019, tedy staré členské státy si vybojovaly do návrhu Komise 6-ti leté přechodné období.
Zemědělci budou tedy dostávat dotace za ochranu životního prostředí. To je posun, který mnozí farmáři napříč Unii obtížně pochopí. Dřívější filosofie, že zemědělci dostávají dotace za produkci, se blíží ke svému zániku i přesto, že cena potravin stoupá a možná snad právě proto.
Michal Pospíšil
V prvním pilíři je navrženo další "zelenání" Společné zemědělské politiky. Povinnost zavést například rotaci minimálně tří plodin, které jsou pěstovány na více jak 5% podniku je další plnění podmínek nad rámec již zaběhlého Cross-Compliance. 5% půdy do travnatých "pufrovacích zón- travnatých pásů", to je další povinnost, kterou nařizuje nová varianta SZP. V ČR se toto opatření může použít k zamezení půdní eroze.
Tyto povinnosti je nutné splnit, jestliže zemědělec chce dostat dalších 30 % přímých plateb nad základní částku. To znamená, že základní částka přímých plateb bude ponížena o 30% a bude vyplacena pouze za podmínek splnění "greeningu-ozelenění". Na členském státu bude kontrola, s tím spojená byrokracie a náklady na kontrolu.
Dalším návrhem je zastropování - capping. Komise "oprášila" návrh pana Franze Fischlera z roku 2003. Zastropování bude ve třech rozmezích:
- od 150 000 do 200 000 tis. Eur snížení o 20%;
- od 200 000 do 250 000 tis. Eur snížení o 40%;
- od 250 000 do 300 000 tis. Eur snížení o 70%.
Platba nad 300 000 eur nebude - 300 000 tis. Eur je strop.
To znamená, že farmářů do 150 000 Eur se "capping netýká", ostatní budou kráceni. V přepočtu k dnešnímu (21. 8.) kurzu to jsou všichni zemědělci, kteří dostávají platbu více jak 3,6 mil Kč. Tento přístup je kritizován COPA. Úspěšní jsou potrestáni krácením dotací.
Existuje možnost, že členské státy v oblastech, kde je to nezbytně nutné pro uchování produkce mohou zemědělcům pomoci maximálně do výše 10% platby z národních finančních prostředků.
Komise rovněž navrhla, že historický referenční model skončí k 1. lednu 2019, tedy staré členské státy si vybojovaly do návrhu Komise 6-ti leté přechodné období.
Zemědělci budou tedy dostávat dotace za ochranu životního prostředí. To je posun, který mnozí farmáři napříč Unii obtížně pochopí. Dřívější filosofie, že zemědělci dostávají dotace za produkci, se blíží ke svému zániku i přesto, že cena potravin stoupá a možná snad právě proto.
Michal Pospíšil