Návrh Evropské komise, který po roce 2013 počítá s krácením přímých plateb pro velké farmy, se českých zemědělců prakticky nedotkne. Zastropování dotací by se podle odborníků mělo v České republice týkat pouze několika málo velkých podniků. Zavedení stropů pro velké farmy, proti němuž Česká republika od vydání prvního návrhu k reformě společné zemědělské politiky v Bruselu vytrvale bojovala, čeští zemědělci prakticky nezaznamenají.

A to ani přesto, že se Česko z historických důvodů počítá mezi země s největšími farmami. EurActivu to potvrdily zdroje z Evropské komise i domácí odborníci. „Evropská komise vyšla našim farmám velmi vstříc,“ uvedl Tomáš Doucha zÚstavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a dodal, že „99 % českých podniků se zastropování vůbec nedotkne“.

Česko proti stropování
Evropská komise přišla s návrhem na zkrácení plateb pro velké farmy už v listopadu minulého roku. Hlavním důvodem bylo zabránit tomu, aby velké farmy odsávaly z prostředků na společnou zemědělskou politiku dotace, které by jinak mohly jít menším producentům.

Čeští zemědělci se ovšem proti tomuto návrhu ostře postavili. Argumentovali, že takový krok by je výrazně znevýhodnil oproti konkurentům ze zahraničí. V důsledku kolektivizace v padesátých letech minulého století spadá totiž většina českých zemědělců právě do kategorie velkých farem. Pro své tažení získali podporu také u bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy, kterému se mezi dalšími členskými zeměmi podařilo získat proti zastropování řadu spojenců.

Přestože v návrhu Komise z minulého týdne stropování nezmizelo (návrh stále počítá s maximální výší dotace 300.000 eur na farmu a procentuálním krácením plateb pro velké farmy o nižší výměře), materiál zároveň počítá s poměrně velkorysým zohledněním počtu zaměstnanců.

Většina farem strop nepocítí
Doucha EurActivu vysvětlil, že od výše přímé platby, na kterou by farma měla nárok, se pro účely zastropování nezapočítává částka na tzv. ozeleňování a odečítají se od ní navíc i náklady na najaté pracovníky (de facto jejich superhrubá mzda). Vzhledem k vysokému podílu pracovní síly v českých zemědělských podnicích se takto drtivé většině farem stropy vyhnou.

Z propočtů ÚZEI vyplývá, že krácení dotací se tak dotkne pouze několika málo podniků, které hospodaří na velkých výměrách a mají málo zaměstnanců.

Podle Douchy se může jednat o farmy, které hospodaří na rozsáhlých zatravněných plochách o výměře až do 10.000 hektarů, kde na jednoho pracovníka připadá 100 hektarů. V Česku se podle něj takové farmy nacházejí například v pohraničí.

Z necelých 900 milionů eur, na které mají mít čeští zemědělci v přímých platbách nárok, by zastropováním měla podle ústavu Česká republika přijít nanejvýš o 1 % příjmů, což by odpovídalo 9 milionům eur.

Na příznivější nastavení podmínek pro české zemědělce upozornil minulý týden v Praze také ředitel oddělení Evropské komise pro přímé platby Jean-Jacques Jaffrelot. Komise v materiálu odhaduje dokonce ještě menší dopad, než jaký vypočetli odborníci z ÚZEI. Čeští farmáři by podle něj na přímých platbách přišli ročně o částku ve výši zhruba 200.000 euro. Podle Komise se jedná ale pouze o částky orientační. Brusel prý při výpočtu vycházel z údajů za rok 2009. O prostředky, které zemědělci ztratí zastropováním, celkově přijít nemají. Částka se má totiž přelít do druhého pilíře zemědělské politiky – do rozvoje venkova.

Ne stropování trvá
Náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel výsledek označuje za „částečný úspěch“ a připouští, že dopady na české hospodářství budou „mírné“. Česká republika prý ale navzdory tomu krácení dotací pro velké farmy podporovat nebude. „Zastropování by představovalo zavádění další byrokracie. I ve své mírnější podobě negativně zasáhne do našeho zemědělství,“ vysvětluje v tiskovém prohlášení.

Zdroj: Euractiv.cz