Cílevědomá kontrola užitkovosti masných plemen skotu (KUMP) má svůj počátek těsně po založení Českého svazu chovatelů masného skotu v roce 1990. V té době byla zformována základní pravidla a ukazatele, které se u masného skotu sledují a vyhodnocují a ty byly zahrnuty do první verze metodiky KUMP. O rok později byl spuštěn první počítačový program na vedení KUMP. Průkopníkem v této oblasti byl Ing. Josef Dufka, který se systematickým sběrem dat z chovu masného skotu zabýval nejenom za jeho porevolučního působení u svazu, ale ještě za hlubokého socialismu.

Skot mnohem lépe prosperuje při nižších teplotách. Jakmile teplota vzduchu začne stoupat nad 20 °C, začíná se u zvířat projevovat tepelný stres. Reakcí organismu je zejména snížení příjmu krmiva a s tím související nižší přírůstky, zhoršení plodnosti a pochopitelně i snížení mléčnosti. Stres se nevyhýbá dojnicím ve stájích, ani masňákům na pastvinách. Výzkumníci na univerzitách na Floridě a v Portoriku před časem přišli se zjištěním, že zvířata, která jsou nositeli tzv. slick-genu jsou schopna tepelnému stresu lépe odolávat.

Ministerstvo zemědělství vydalo minulý týden zpřesnění Zásad, kterými se stanovují pravidla pro žádosti a výplatu národních zemědělských dotací. Změny se týkají i dotačních opatření 20.D. spojených s welfare skotu bez tržní produkce mléka. Jedná se zejména o drobná zpřesnění výkladu, kdy například u podopatření 20.D.f. nebude dotace vyplácena dle průměrného stavu, ale skutečného počtu telat na základě skutečných krmných dní. Kompletní výčet změn najdete v přiloženém odkazu.

Přesně v půlce června začne třetí letošní turnus výběrů plemenných býků. Pokud dojde v nadcházejících dnech k avizovaným rozvolněním vládních opatření proti šíření koronavirové nákazy covid-19 a bude možné pořádat akce s účastí až 500 osob, nemělo by nic bránit uskutečnění veřejných výběrů i dražeb jak jsme byli všichni zvyklí. Ve třetím kroku je aktuálně naskladněno celkem 329 býků, z toho 152 na odchovnách a 177 u chovatelů. Termíny výběrů najdete v odkazu níže.

Přestože se i na našem webu s pomocí vědeckých článků dlouhodobě snažíme objasňovat výrazně nadhodnocovanou roli chovu skotu na globálním oteplování, stále existuje celá řada těch, kteří jsou přesvědčeni o tom, že zemědělství hned po energetice nejvíce přispívá k celosvětovým emisím skleníkových plynů. Existuje proto velké množství projektů, které mají produkci skleníkových plynů vznikajících chovem skotu snížit. Jedním z nich je i iniciativa Zero emission livestock project (ZELP), podpořená z EU grantem ve výši 50.000 EUR, jenž si dala za cíl vyvinout masku pro skot, která má snížit emise metanu.

Faremní zpracování masa a jeho prodej ze dvora se stává zejména mezi soukromě hospodařícími sedláky stále populárnější formou odbytu kvalitní suroviny. Na to reaguje i brožurka, kterou vydal Státní zemědělský intervenční fond ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov. Snahou autorů nové publikace je nabídnout čtenářům praktickou a přehlednou formou základní informace pro odbyt masa včetně příkladů z praxe a praktických zkušeností zemědělců, kteří se již cestou vlastního zpracování a odbytu vydali. Brožurka je volně stažení prostřednictvím odkazu níže.

Včera skončil druhý turnus výběrů plemenných býků. Ten proběhl v době a za podmínek, které jsme za třicetiletou historii nezažili. Bylo nutné reagovat na aktuální situaci ve vztahu k vládním zákazům a omezením spojených s pandemií covid-19 a připravit v krátké době krizový plán pro organizační zajištění výběrů býků. To se podařilo a dnes můžeme předložit výsledky ukončeného turnusu, pochopitelně bez prodejních cen, neboť býci byli prodáváni mimo klasické dražby. V druhém turnusu bylo naskladněno 895 býků, 789 z nich bylo vybráno. Detaily najdete v přiložených tabulkách.

Nový terénní výzkum provedený na pastvinách v Irsku ukázal, že emise dusíku způsobené vyměšováním hospodářských zvířat jsou nižší, než se doposud předpokládalo. To by mohlo mít pozitivní vliv na vnímání pastevního způsobu chovu skotu a další býložravých přežvýkavců, kteří jsou v posledních letech stále častějším cílem kritiků upozorňující na jejich údajně vysoce negativní vliv na klima. Projekt se zaměřil na měření oxidu dusného (N₂O) z moči a exkrementech skotu v různé roční době a na různých typech půd.

O výskytu vlků v naší zemi bylo napsáno mnoho článků, vedeno mnoho jednání, diskusí a konferencí, ale doposud chybí objektivní pohled na postoj široké veřejnosti k této velké šelmě. Proto vznikl dotazník, který byl vytvořen na Katedře myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze. Výzkum je prováděn širokým týmem vědců a odborníků a klade si za cíl zjistit postoje a mínění veřejnosti. Zajímá Vás otázka vlka? Směle tedy pokračujte k dotazníku.

Uprostřed přetrvávající krize způsobené pandemií covid-19 dokončila Evropská komise 28. dubna bilaterální obchodní dohodu s Mexikem. Dohoda zahrnuje roční dovoz 20 000 tun hovězího masa do Evropy. To bude moci být do zemí EU dovezeno se sníženým clem ve výši 7,5 procenta. Dovozy z Mexika byly donedávna z veterinárních důvodů zakázány. Tuto dohodu ještě musí schválit Evropský parlament a Rada. Proti tomuto rozhodnutí se čeká ostrý odpor ze strany agrární lobby, je však otázkou, zda bude mít na něco vliv.